Česká veřejnost se o informace spojené s bio potravinami příliš nezajímá, ukázal výzkum
Česká veřejnost se o informace spojené s bio potravinami příliš nezajímá. Většina respondentů (39 %) uvedla, že se o tyto informace spíše nezajímá a necelá třetina (32 %) prohlásila naprostý nezájem. Obdobně Češi bio potraviny výrazně nenakupují, přičemž 43 % dotázaných uvedlo, že je nakupuje zřídka, a 42 % lidí je nenakupuje nikdy. Z lidí, kteří potraviny s označením “bio“ někdy nakupují, jim výrazná většina (37 %) dává před potravinami bez tohoto označení přednost pouze zřídka. Pokud lidé v České republice bio potraviny nakupují, činí tak zejména z toho důvodu, že nejsou chemicky ošetřeny. Na prvním místě uvedly tento důvod více než dvě pětiny (44 %) respondentů. Výrazně více se o bio potraviny zajímají ženy, které je také častěji nakupují. Oproti tomu zájem o ně nemají lidé, kteří hodnotí svoji životní úroveň jako špatnou.
Jako bio potraviny můžeme označit takové, které jsou produkovány na farmách, kde je kladen důraz na obnovitelné zdroje, ochranu půdy a vody ve snaze udržet co nejvyšší kvalitu životního prostředí pro příští generace. Zvířatům, jež produkují maso, vajíčka a mléčné produkty, nejsou podávána antibiotika ani růstové hormony. Potraviny zároveň nejsou pěstovány ani zpracovávány za pomoci pesticidů, syntetických hnojiv, kalů z odpadních vod, geneticky modifikovaných organismů nebo ionizujícího záření. V posledních letech lze zaznamenat rostoucí zájem o bio potraviny jak ze strany konzumentů, tak ze strany obchodníků. Jednu z příčin můžeme hledat v rostoucím počtu informací o tomto tématu, které lze zachytit v médiích, kde bývají často spojeny se zdravotními účinky pesticidů a s jejich dopadem na životní prostředí, s problematikou geneticky modifikovaných potravin a také s bezpečností potravin. Obdobně spolu se zvyšujícím se povědomím o životním prostředí a o bezpečnosti potravin dochází k tomu, že se lidé začínají zajímat o moderní zemědělské praktiky.
1) Zájem české veřejnosti o informace o bio potravinách (Graf č. 1)
Právě zájmu o informace věnované bio potravinám se věnovala první z otázek, která se tohoto tématu týkala, a na kterou odpovídali respondenti v červnovém výzkumu CVVM. Z výsledků lze říci, že česká veřejnost se o informace o bio potravinách stále spíše nezajímá. Pouze necelé tři desetiny dotázaných (29 %) uvedly, že se o informace spojené s bio potravinami zajímají. Z toho jen 6 % lidí zvolilo odpověď “rozhodně se zajímám“ a zbylých 23 % “spíše se zajímám“. Takřka dvě pětiny (39 %) se spíše nezajímají a necelá třetina (32 %) se rozhodně nezajímá. Téměř nikdo z oslovených neuvedl, že neví.
Podrobnější analýza dále ukázala, že významně větší zájem o informace o bio potravinách mají ženy (zájem o biopotraviny prohlásilo o polovinu více žen než mužů). Oproti tomu nejméně se o bio potraviny zajímají lidé se špatnou životní úrovní. Z hlediska věkové struktury projevují největší zájem o tyto informace respondenti ve věku 30 - 44 let.
Obecně se ukazuje, že pokud respondenti projevují zájem o bio potraviny, zajímají se i o další vlastnosti potravin jako je právě genetická úprava. Takoví lidé pak potraviny s označením “bio“ a potraviny, jejichž etiketa označuje, že k jejich výrobě nebyly použity geneticky modifikované ingredience, i častěji kupují. V zemích Evropské unie již po delší dobu existuje pravidlo povinného označování potravin s geneticky modifikovanými složkami. Oproti tomu v USA se toto nařízení v současnosti stále zavádí a je zde běžnější dobrovolné označování potravin bez geneticky modifikovaných složek.
2) Nakupování bio potravin (Graf č. 2)
Konzumnímu chování se věnovaly další otázky výzkumu, které byly zaměřeny na to, zda respondenti bio potraviny kupují a případně z jakých důvodů. Žádný z respondentů neuvedl, že by bio potraviny kupoval vždy. Desetina respondentů pak uvedla, že bio potraviny nakupuje často. Oproti tomu přes dvě pětiny respondentů (43 %) nakupuje bio potraviny pouze zřídka a srovnatelné množství lidí (42 %) uvedlo, že bio potraviny nenakupuje vůbec. Bio potraviny méně nakupují lidé, kteří hodnotí svoji životní úroveň jako špatnou, naopak větší pravděpodobnost jejich nákupu je u žen. Zároveň lidé, kteří se o biopotraviny obecně zajímají, je i častěji nakupují než ti, kteří prohlašují, že je informace spojené s bio potravinami nezajímají.
Lidí, kteří ve výzkumu uvedli, že bio potraviny alespoň občas kupují, jsme se dále ptali, jak často dávají potravinám s označením “bio“ přednost před těmi, které toto označení nemají. Největší část respondentů, necelé dvě pětiny (37%), uvedla, že potravinám s označením bio dává přednost před těmi bez této známky pouze zřídka. Necelá desetina respondentů (9 %) jim dává přednost často, 5 % respondentů nikdy a pouhé 1 % dotázaných uvedlo, že bio potravinám dává přednost vždy. Stejné množství (tedy 1 %) respondentů zvolilo odpověď “nevím“. Z hlediska dalších charakteristik respondentů jsme nezaznamenali rozdíly na základě věku, životní úrovně či vzdělání.
3) Jak často lidé dávají přednost bio potravinám (Graf č. 3)
K nákupu bio potravin jsou lidé přirozeně motivováni různými aspekty. V zahraničních studiích nejčastěji převažuje zdůvodnění, že bio potraviny jsou zdravější než potraviny bez tohoto označení (např. chemicky ošetřené), jelikož používání pesticidů je vnímáno jako věc s dlouhodobými a zatím nejasnými účinky na lidské zdraví. Celkově převažovaly důvody konzumace bio potravin, které lze označit jako egoistické (např. osobní zdraví či výživová hodnota) spíše než altruistické (např. zájem o životní prostředí a životní podmínky zvířat). Tomu odpovídají i výsledky výzkumu CVVM, kdy respondentům, kteří uvedli, že alespoň občas nakupují bio potraviny, byla položena také otázka zjišťující důvody, které je k nákupu těchto potravin vedou. Respondenti vybírali z nabídky tři pro ně nejvýznamnější důvody k nákupu bio potravin.
Nejčastěji uváděné důvody lze spojit právě se zmíněným osobním zdravím. Zdaleka nejvíce zastoupeným důvodem byla skutečnost, že bio potraviny jsou bez chemického ošetření, které na prvním místě uvedly více než dvě pětiny (44 %) respondentů. Více než desetina (15 %) dotázaných uvedla, že důvodem pro nákup těchto potravin je v první řadě snaha žít zdravě, shodně 9 % lidí na prvním místě jmenovalo zdůvodnění, že bio potraviny jsou kvalitnější a že jsou zárukou dobrých podmínek života zvířat. 7 % respondentů na prvním místě uvedlo, že biopotraviny jsou šetrnější k životnímu prostředí, a že nejsou geneticky modifikované. 5 % respondentů uvedlo na prvním místě důvod, že biopotraviny lépe chutnají. Důvody “lidé v okolí je kupují“ a “jiný důvod“ nebyly zastoupeny takřka vůbec.
Na druhém místě zmiňovali respondenti nejčastěji jako důvod k nákupu biopotravin zdravý životní styl (19 %) a to, že tyto potraviny považují za kvalitnější (18 %). Shodný podíl dotázaných (14 %) pak na druhém místě označil jako důvod pro nákup bio potravin to, že jsou bez chemického ošetření a že jsou zárukou dobrých podmínek pro chov zvířat. Zhruba desetina lidí, pak uvádí na druhém místě šetrnost k životnímu prostředí (13 %), že tyto potraviny nejsou geneticky modifikované (11 %) a že lépe chutnají (10 %). Pouze pro 1 % respondentů je důvodem č. 2 to, že si lidé v jejich okolí tyto potraviny také kupují.
Jako třetí důvod uvádějí dotázaní nejčastěji (19 %) to, že dle jejich názoru označení bio garantuje dobré životní podmínky pro zvířata. Přibližně šestina respondentů uvádí na třetím místě kvalitu těchto potravin (17 %), že chtějí žít zdravě, a proto je kupují (15 %), a že jsou bez chemického ošetření (15 %). Desetina a méně pak uvádí šetrnost k životnímu prostředí (10 %), lepší chuť (9 %) a že nejsou geneticky modifikovány (7 %). Pro 5 % dotázaných pak hraje na třetím místě roli to, zda tyto potraviny nakupují i lidé v jejich okolí.
reklama
