Vzácní nosorožci ze Dvora Králové pojedou do Keni

Představenstvo zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem minulý týden rozhodlo, že většinu ze svých nejvzácnějších zvířat, nosorožců bílých severních (Ceratotherium simum cottoni), pošle do Keni. Těchto savců žije na světě v zajetí pouhých osm kusů, z toho šest ve Dvoře. Několik zvířat možná přežívá ještě ve volné přírodě při hranicích Demokratické republiky Kongo a Súdánu. Odborníci doufají, že převoz nosorožců do Keni povede k jejich pravidelnému rozmnožování – zvlášť pokud by se podařilo k nim získat i jedince z volné přírody. Část expertů ale upozorňuje, že pouhý přesun jejich situaci nemusí zachránit a pro nosorožce znamená velké riziko.

Samec nosorožce bílého severního v zoo Dvůr Králové. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

Jak uvedla dvorská zoologická zahrada, do neziskové keňské rezervace Ol Pejeta Conservancy by mohlo odcestovat až pět zvířat z jejího chovu. Šesté zvíře už není schopné se rozmnožovat a podobně je na tom i pár nosorožců, který žije ve Wild Animal Parku v americkém San Diegu (samec z tohoto páru je přitom majetkem zoo Chartúm a samice zoo Dvůr Králové). "Teď budou následovat zdravotní prohlídky, abychom věděli, zda skutečně všech pět kusů může jet," řekla Ekolistu tisková mluvčí dvorské zoo Jana Myslivečková. Podle ní se rovněž začnou připravovat praktické věci týkající se transportu, jeho termín ale zatím není možné určit. "Nemáme ani přesnou představu, kolik bude všechno stát, jisté ale je, že pro zoo budou náklady minimální," doplnila Jana Myslivečková.

Ještě loni na podzim přitom bylo vedení zoo rozhodnuto převézt nosorožce do soukromé rezervace v Jihoafrické republice (JAR). Za to bylo kritizováno například Kristinou Tomášovou, bývalou dlouholetou zaměstnankyní zoo Dvůr Králové, která víc než deset let dělala koordinátorku evropského záchranného programu bílých nosorožců při Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a právě o dvorské nosorožce dlouhé roky pečovala. Jihoafrická republika totiž leží zcela mimo oblast, v níž podle vědců nosorožec bílý severní žil. Podle všeobecně přijímané studie z roku 1965 se severní forma objevovala na území dnešní Středoafrické republiky, na jihu Čadu a Súdánu, na severovýchodě Demokratické republiky Kongo a na severozápadě Ugandy. "V jižní Africe je úplně jiné klimatické prostředí, než je jejich přirozené. Kdyby to bylo do jejich původního prostředí nebo aspoň do stejného klimatu, třeba do Keni, bylo by to něco jiného," řekla loni na podzim Ekolistu Kristina Tomášová.

Ředitelka zoo Dana Holečková v přesunu do JAR však neviděla problém. Hlavním argumentem pro JAR bylo podle Dany Holečkové pytláctví. "Jediná šance na rozkvět nosorožců je tam, kde nejsou pytláci – což je jižní Afrika. V původní oblasti výskytu severní formy území, kde by nebyli pytláci, vůbec neexistuje. V Keni je dokonce nachystaná rezervace, jenomže se v téhle oblasti pytlačí – například letos v lednu tam byli dva nosorožci zabiti," řekla loni v září Ekolistu Dana Holečková a přidala argument o početnosti jednotlivých poddruhů bílých nosorožců. "Jižních, kteří žijí na jihu Afriky, bylo v minulém roce asi 17 500, zatímco severních, kteří žijí ve střední Africe, možná čtyři kusy. To je jasná odpověď na otázku, proč do JAR, a ne do Keni."

Zoo Dvůr Králové je akciovou společností, kterou vlastní Královéhradecký kraj. Po loňských říjnových volbách do krajského zastupitelstva, v nichž sociální demokraté porazili dosud vládnoucí občanské demokraty, se tak změnilo nejen politické vedení kraje, ale obměnilo se i představenstvo zoo Dvůr Králové. Mezi jeho členy byla pozvána i Kristina Tomášová a od ledna se práce představenstva účastnila. Na konci března ovšem sama z představenstva odešla. "Nebylo tam vůči mně dobré klima k jednání ze strany služebně starších členů představenstva," říká k tomu dnes Kristina Tomášová. Přesto kolegy a kolegyně (v představenstvu je i ředitelka zoo Dana Holečková) přesvědčila, aby nosorožce do JAR neposílali. "Já sama znám nejmíň tři rezervace, kde vyhovuje klima a jsou v nich zároveň absolutní bezpečnostní záruky," řekla Kristina Tomášová Ekolistu loni na podzim. Teď potvrdila, že měla na mysli i keňskou Ol Pejeta Conservancy, do níž by měli nosorožci odcestovat.

Vedení zoo tak nakonec ve věci přesunu do Keni obrátilo. "My jsme letos i na popud nového představenstva zoo znovu oslovili všechny odborníky a přišlo nám přiblžně 75 % kladných odpovědí na otázku, zda je přesunout a zda je přesunout do Keni," vysvětluje změnu postoje tisková mluvčí zoo Jana Myslivečková a dodává, že vedení zoo o Keni uvažovalo hned od začátku. "Ovšem loňská bezpečnostní situace byla špatná, a proto jsme prosazovali JAR. Mezitím se ale situace tak trochu obrátila, protože bezpečnostní situace pro zvířata je teď v Keni daleko lepší. Navíc se ukázalo, že ani loni během nepokojů nebyla oblast rezervace Ol Pejeta Conservancy nijak postižena, že jde tedy o opravdu dobře hlídané místo a ostraha funguje výborně. Naopak v JAR se situace z hlediska pytláctví zhoršila a došlo tam k případům, kdy byla pytláky zvířata zabita. A je pravda, že pro nosorožce bílé severní jsou v Keni daleko lepší klimatické podmínky."

Po změně místa pro přesun ovšem začali transport nosorožců podporovat i někteří jeho dřívější odpůrci. Když na konci března Kristina Tomášová odstoupila z představenstva zoo, vystřídala ji ve funkci Lenka Vágnerová, dcera bývalého ředitele dvorské zoo a zakladatele safari Josefa Vágnera, jenž dva samce a čtyři samice severní formy nosorožce bílého v polovině 70. let minulého století do Dvora přivezl. I ona loni převoz do JAR ostře kritizovala, a společně se sourozenci v rámci Nadace Josefa a Zdeny Vágnerových dokonce připravila projekt, který měl nosoržce udržet ve zvětšeném výběhu ve Dvoře Králové. Minulý týden ale na prvním jednání představenstva, jehož se účastnila, podpořila převoz nosorožců do Keni. "Vnímám přesun nosorožců do Keni jednoznačně pozitivněji než jejich převoz do JAR," řekla k tomu Ekolistu. "Pro mě bylo největším problémem, spojeným s přesunem do JAR, tamější klima, protože v JAR se střídají vysoké denní teploty s hlubokými nočními mrazy. Z vědeckých prací vyplývá, že se tam střídají teploty až od +35 do –10°C, což by naše zvířata v žádném případě nepřežila. Keňa je pro mě přípustná jenom z toho důvodu, že táta tyto nosorožce přivezl ze Súdánu a Keňa s ním sousedí. Podnebné pásmo tedy odpovídá, nehledě na to, že Keňa je ve velké míře prostá much tse tse, což znamená, že nosorožci nebudou ohorožováni infekcemi způsobovanými trypanozomami (jde o parazitické prvoky, kteří způsobují například spavou nemoc a další nemoci – pozn. aut.), jež by pro ně znamenaly veliký problém. Takže mně se naopak plán přesunu do Keni líbí," vysvětluje Lenka Vágnerová. Zároveň ale důrazně upozorňuje, že se na představenstvu rozhodovalo pouze o strategické otázce, zda nosorožce do Keni přesunout, nebo ne. "Nic jiného jsme neřešili." Sama proto chce v představenstvu především dohlížet na to, aby celý plán na přesun nebyl šit horkou jehlou a aby se na něm přímo podílelo co nejvíc odborníků, například i ti z Wild Animal Parku v San Diegu, kteří mají desítky let zkušeností s chovem severních bílých nosorožců, nebo ti z berlínského Institut pro výzkum zoo a divokých zvířat (IZW), kteří se pokoušejí o umělé oplodnění dvorských nosorožců. "Svůj projekt jsem loni vypracovala proto, abych upozoronila evropskou i světovou veřejnost, že o tomhle pokladu nemůže rozhodovat jedna paní. Dnes už o tom ví široká veřejnost, takže doufám, že si paní Holečková netroufne udělat ani jediný malinkatý krok, aniž by o tom věděla odborná i široká veřejnost," přibližuje svoje pohnutky Lenka Vágnerová.

	Nosorožci bílí severní v zoo Dvůr Králové patří mezi nejvzácnější savce současnosti. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
	Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

Přestože je přesun do Keni obecně vnímán kladněji než převoz do JAR, i on může mít svá ale. Kristina Tomášová sice oceňuje zcela vyhovující klimatické podmínky v Keni, zároveň ale upozorňuje, že i tak bude přesun velmi složitý proces. "Všichni jásají, že nosorožci půjdou do lepšího a tam se rozmnoží, tak to ale není. Žádný takový případ neznáme, ačkoli nosorožci už byli různě přemísťováni v minulosti. Pokud byla přemístěna samotná zvířata a nedošlo ke změně sociální situace, tak k žádnému rozmnožení nedošlo. Je potřeba změnit skladbu zvířat a dát je dohromady s jinými jedinci, než na které byla zvyklá v původním místě. Optimální by bylo získat nějaké nosorožce z volné přírody. Můj názor předtím stejně jako teď tak je, že pokud nepřijdou další zvířata a nedojde ke změně sociální situace, tak jestli se nosorožci nerozmnoží ve Dvoře, nerozmnoží se ani v Keni."

Pokud by se zvířata ve volné přírodě nepodařilo najít, považuje přesun za zcela zbytečný předseda sdružení Safari Archa 2007 Roman Komeda, jenž plán převozu do JAR rovněž kritizoval. Keňu proti JAR vnímá jako přijatelnější variantu, ovšem navrhuje posílat do Afriky jen jednotlivé kusy, a to pouze v případě, že budou nějaká zvířata nalezena ve volné přírodě. "Druhy se zachraňují v zoo, tam se namnoží, a pokud jsou k tomu příhodné podmínky, tak se potom vracejí do přírody," představuje svůj pohled na věc Roman Komeda, který je přesvědčen, že se zoo nosorožců zbavuje, protože je pro ni jako pro akciovou společnost jejich krmení velká finanční zátěž. Přesun do Afriky mu připadá nebezpečný: "Já neznám bezpečný stát v Africe, tam se může situace změnit ze dne na den. Navíc na Afriku silně dopadají i klimatické změny nebo ekonomická krize – to je několik rizik, jejichž důsledky ani nejsme schopni dohlédnout."

Otázkou přitom zůstává i samotný výskyt nosorožců bílých severních ve volné přírodě. Naděje bývají vkládány do průzkumu národního parku Garamba, jenž leží na severovýchodě současné Demokratické republiky Kongo. V roce 2005 tady byli viděni čtyři jedinci, v roce 2006 dva a v roce 2007 údajně jedno nepotvrzené zvíře. Na hledání nosorožců se přímo v Garambě podílela i Markéta Antonínová z Institutu tropů a subtropů při České zemědělské univerzitě. V současnosti působí v Garambě v oddělení, které má na starosti monitorování celého tamějšího ekosystému. "Loňský rok byl celý ve znamení hledání nosorožců," napsala Markéta Antonínová Ekolistu přímo z Garamby. "Proběhlo letecké sčítání na území, kde se dříve nosorožci vyskytovali, pak pozemní průzkum, a navíc i dvě mise společně se stopaři – jednou z Keni a jednou ze Zimbabwe. Závěrem je, že žádné pobytové značky ani živí nosorožci ani jejich ostatky nalezeny nebyly." Podle ní je ovšem těžké z toho usuzovat, že v Garambě už žádní nosorožci nejsou, protože celý průzkum probíhal v jižní části národního parku a v lovecké oblasti Gangala-na-Bodio, která z jihu přiléhá k parku. "Severní oblast na hranici se Súdánem, celá lovecká oblast Azande na západě a Mondo-Missa na východě nebyly prozkoumány z bezpečnostních důvodů, ovšem v minulosti se na těchto územích nosorožci nevyskytovali. Což bylo dáno tím, že je tam vegetace mnohem uzavřenější. Ovšem změna chování divokých zvířat například kvůli tlaku pytláků je běžná, takže nelze vyloučit, že se třeba přesunuli do jiné oblasti. Nutno ale podotknout, že ani lidé z vesnic nosorožce nezaznamenali," píše Markéta Antonínová.

Situaci v oblasti notně komplikuje skutečnost, že se v Garambě a okolních oblastech v posledních měsících pohybuje tzv. Armáda Božího odporu (z anglického Lord's Resistance Army), což je ugandská povstalecká skupina, která pod vedením Josepha Konyho už přes dvacet let bojuje proti ugandské vládě a usiluje zde o vytvoření křesťanského státu. Podle OSN se při tom nezdráhá masakrovat civilisty a konflikt občas vyúsťuje do otevřených bojů mezi povstalci a armádou. I tak ale Markéta Antonínová upozorňuje, že bychom měli být opatrní v konstatování, že v této oblasti už žádný nosorožec bílý severní nežije.

Podle tiskové zprávy zoo Dvůr Králové hovoří nálezy z loňského roku o možném výskytu nosorožců bílých severních na jihu Sudánu. Vedení zoo je nicméně přesvědčeno, že přesun nosorožců do Afriky je lepší variantou než jejich setrvání ve Dvoře i v případě, že by se ve volné přírodě už žádná zvířata nenašla. Přesun plodných jedinců do přírodních podmínek by podle vedení zoo mohl navodit přirozené teritoriální a sociální chování potřebné k pravidelnému rozmnožování. Nosorožci přitom zůstanou i nadále v majetku zoo, do rezervace Ol Pejeta Conservancy budou pouze deponováni. Měli by být neustále pod dohledem odborníků, ale například i studentů českých vysokých škol.

Další informace:
Nosorožci na hraně zániku - Zoo Dvůr Králové chce svoje nejvzácnější zvířata převézt do Afriky - 7. října 2008

---

reklama

---