https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-cesku-chybi-podpora-drobnych-vlastniku-lesa.resenim-by-mohly-byt-dobrovolne-spolky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky

19.11.2024 05:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Lesy pokrývají třetinu území České republiky. Z celkové plochy lesů v ČR patří 46 % nestátním vlastníkům, přičemž téměř 300 tisíc vlastníků vlastní les od výměry několika arů do 50 hektarů. Tyto tzv. drobné lesní majetky zaujímají plochu 385 tisíc hektarů. Převážná část vlastníků svůj les zdědila po předcích, často však nemá potřebné znalosti, techniku a možnosti pro jeho efektivní správu. Novela lesního zákona, která má české lesnictví přiblížit evropským standardům, zatím přehlíží zásadní potřebu státní podpory sdružování malých vlastníků. V zemích jako například Rakousko a Německo se službové spolky osvědčily jako cesta k nižším nákladům a udržitelné správě lesa. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) proto vyzývá k úpravám novely, které by umožnily chránit české lesy jako „rodinné stříbro“.
 
„Sdružování vlastníků lesů má v Evropě dlouhou tradici a ukazuje se, že společné hospodaření přináší zásadní výhody. Bohužel v České republice bylo toto sdružování v minulosti přerušeno a menší vlastníci jsou dnes bez potřebné podpory. Návrat k tomuto modelu by umožnil lépe zvládat kalamity, obnovu lesů a zároveň by ulehčil situaci mnoha majitelům s malými výměrami, kteří sami na správu svého lesa nestačí,“ říká předseda SVOL Jiří Svoboda.

Pro drobné vlastníky lesů, kteří často žijí daleko od svého majetku, je efektivní správa lesa skutečnou výzvou. Většina z nich nemá s lesním hospodařením zkušenosti ani potřebné vybavení, a tak se musí spoléhat na externí služby, které jsou pro ně finančně nedostupné. “Například objednání těžké techniky na pokácení a odvoz několika stromů je nereálné kvůli vysokým nákladům na malý objem dřeva. Možnost sdílení těchto nákladů v rámci spolku by nám opravdu pomohla,” uvádí Jaroslav Chalupa, člen SVOL a drobný vlastník lesa na Vysočině.

Sdružování drobných vlastníků lesů do spolků přináší řadu výhod, které zvyšují efektivitu a kvalitu lesního hospodaření. Vytvořením větších celků mohou vlastníci společně zaměstnat odborného lesního hospodáře, který zajistí profesionální péči o lesy včetně plánování těžby, pěstebních prací, ochrany proti škůdcům, obnovy porostů a uvedení dřeva na trh. Společné řešení úkolů, jako je vyžínání či nákup sazenic, umožňuje vlastníkům sdílet náklady, díky čemuž mohou dosáhnout lepších cen na materiál a služby. Kromě finančních úspor přináší sdružování i úsporu času a energie, neboť koordinace prací a sdílení zdrojů zjednodušuje organizační procesy. Členové též mohou sdílet informace a vyměňovat si zkušenosti.

Tento model se osvědčil v zemích jako je Německo, Rakousko, Francie či Švédsko, kde spolky vlastníků lesů efektivně podporují udržitelné hospodaření a zvyšují konkurenceschopnost malých vlastníků na trhu. "Naším cílem je zachovat soukromé vlastnictví lesů a zlepšit jejich hospodaření," říká Wolfgang Beer, generální ředitel FBG Tirschenreuth, což je lesnický spolek v sousedním Německu, který má v tuto chvíli více než 1400 členů a spravuje plochu přes 14 000 hektarů.

Jaroslav Chalupa, člen SVOL a drobný vlastník lesa na Vysočině.
Jaroslav Chalupa, člen SVOL a drobný vlastník lesa na Vysočině.
Zdroj | SVOL

Potřebu podpory drobných vlastníků lesů zdůraznila i nedávná kůrovcová kalamita na Vysočině. Kůrovec tam zanechal tisíce hektarů poničených lesů, což zásadně zasáhlo malé vlastníky, kteří často nemají prostředky ani odborné znalosti k obnově těchto porostů. I přes významné investice státu může chybějící systémová podpora a poradenství způsobit, že bez možnosti sdružování budou drobní vlastníci nuceni své pozemky prodat, často investorům, kteří v nákupu vidí pouze příležitost k rychlému zisku. Tito investoři obvykle nemají zájem na dlouhodobém a udržitelném hospodaření, což ohrožuje ekologickou hodnotu lesů a jejich přínos pro místní komunity.

Kraj Vysočina je charakteristický vysokým počtem drobných vlastníků lesů. V České republice je přibližně 300 tisíc vlastníků lesů do 50 hektarů, přičemž dvě třetiny z nich vlastní pozemky menší než jeden hektar. Téměř 50 tisíc z nich se nachází právě na Vysočině. Tento stav je důsledkem historického vývoje, kdy po restitucích v 90. letech minulého století byly lesní pozemky navráceny původním majitelům nebo jejich potomkům. Často došlo k dalšímu dělení majetku mezi dědice, což vedlo k výrazné fragmentaci vlastnictví. Mnozí z těchto vlastníků žijí mimo region, nemají potřebné zkušenosti s lesním hospodařením a jejich pozemky jsou často rozptýleny do několika menších parcel v různých okresech. Tato situace komplikuje efektivní správu lesů a zvyšuje potřebu podpory a sdružování těchto vlastníků pro zajištění udržitelného hospodaření.

„Se správnou podporou prostřednictvím spolků mohou drobní vlastníci spravovat své pozemky mnohem snadněji a opravdu vnímat svůj les jako součást rodinného odkazu a dát mu péči, kterou si zaslouží. Místo toho, aby byli nuceni tyto pozemky prodávat investorům, mohou díky sdružení o svůj majetek pečovat a uchovat ho pro další generace,” říká Richard Podstatzký, předseda Komory soukromých lesů SVOL. “Když tam lidé budou mít svůj majetek, bude venkov žít. Spolky jim umožní se o svůj les starat a zachovat jeho hodnotu,“ dodává.

Lesní zákon

Pro všechny majitele a správce lesů je zákon o lesích zásadním legislativním předpisem. SVOL byl proto v roce 2022 iniciátorem společné platformy za novelizaci lesního zákona. Vlastníci lesů, ochránci přírody, zpracovatelé dřeva a zástupci akademické sféry v historické shodě definovali osm požadavků novely lesního zákona, které mají přispět k zachování českých lesů, zabezpečí jejich stabilitu, konkurenceschopnost a odolnost. Novela v současné podobě podporuje rozvoj přírodě bližších systémů hospodaření, omezuje stávající závazná ustanovení lesních hospodářských plánů a prodloužením lhůt zalesnění holin podporuje přirozenou obnovu a vznik pestrých lesů.

Návrh novely, který směřuje do prvního čtení v Poslanecké sněmovně, podle SVOL přibližuje české lesní právo lesnicky vyspělým evropským zemím, posiluje konkurenceschopnost lesnických podniků a umožňuje vlastníkovi lesa svobodně rozhodovat o hospodářském způsobu na svém majetku.

Pro poslance se ve čtvrtek 28.11. od 9:00 do 12:00 koná odborný seminář téma: „Novela lesního zákona – méně regulace, více motivace“ konaný pod záštitou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČŘ ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.


reklama

 
foto - Divišová Jana
Jana Divišová
Autorka je pracovnicí Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

19.11.2024 07:34
v ČR jsme často svědky, že to co funguje jinde, tady nemusí. Může to souviset s tím, jak jsme přejícní či jak si dokážeme závidět nos mezi očima.
Vytvářet komunity je správný krok, ale mimo to se nic z článku jak by si to představovali nedozví.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.11.2024 08:41
tahle iniciativa by měla moji podporu. Dává to smysl. Ve svém okolí pozoruji spoustu lesních mikromajetků bez potřebné péče.
Odpovědět
Pe

Petr

19.11.2024 09:08
Já si to moc představit neumím. Znamenalo by to spojit do spolku desítky až stovky majitelů mikromajetků. Teď otázka financování. Zaplatily by to výnosy z lesů? A chtěli by majitelé těch momentálně výnosných lesíků výnosy věnovat spolku? Nebo by to znamenalo platit nějaké členské poplatky, které by zase pro jiné vlastníky znamenaly celoživotní placení?
Já vidím výhodu jen pro správcovské a provozní subjekty, pro ně nový bezva byznys, z jejich pohledu zatím nevytěžený (v obou významech).
Takže pouhý další krok a posun lesního hospodaření směrem k průmyslové velkovýrobě.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.11.2024 09:43 Reaguje na Petr
Sdružení musí být dobrovolné. Už teď stát platí malým vlastníkům odborné lesní hospodáře (OLH) a zpracování lesních plánů a osnov. Klidně by to mohlo znamenat sdružení 5 nebo deseti vlastníků konkrétního dílu lesa s cílem společně prodat vytěžené dříví nebo společně najímat techniku. Výnosy by se účtovaly odděleně podle konkrétních majetků (každému by se platily jeho konkrétní klády) a náklady na těžbu by se počítaly podle skutečných nákladů na pozemcích nebo i poměrově dle kubíků (pokud by hmotnatost a přibližovací náklady byly přibližně stejné). Vlastníkům by to přineslo výhodu ve vyjednávání s těžařem nebo pilařem a úsporu nákladů. Např. harvestor nebo traktor s navijákem i nákladní auto s rukou by je "obsloužily" bez zbytečných přejezdů díky "sdružení prací" do jednoho časového úseku a místa.
Odpovědět
Pe

Petr

19.11.2024 10:10 Reaguje na Dalibor Motl
Takový případ ano, když zrovna sousední majetky mají stejnou práci - mají co těžit, nebo co sázet. Když to vědí a znají se, tak nepotřebujou spolek, takže je to jen pro situaci, kdy se neznají, nebo jsou kdovíodkud, a to je prostor pro vznik dalšího provozního a správcovského subjektu. A po provedení prací spolek skončí, dál nemá jeho existence smysl.
Odpovědět
Pe

Petr

19.11.2024 10:13 Reaguje na Petr
Takové provozně správcovské subjekty existují a fungují. Některé těží, některé dělají pěstebku, některé oboje. A myslím, že tohle mají podchcycené. Minimálně tam, kde z toho něco kouká.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2024 20:54 Reaguje na Petr
Ve spolku to je určitě lepší, ale aby les měl správnou diverzitu, je velmi vhodné, aby na malých sousedních majetcích právě nebyla stejná práce. Aby z toho nevznikl velký stejnorodý les složený z většího počtu malých majetků. Například když se na jednom majetku kácí a vzápětí sází, na vedlejším pozemku by se mělo kácet a sázet třeba až za 10 let.
Jedině tak bude možné na těch majetcích provozovat monokulturu, respektive nějaký stejnorodý les, který je výrazně výnosnější než silně smíšený a dokonce ještě věkově rozvrstvený les. A přitom současně v měřítku většího množství menších majetků se dosáhne nějakého šachovnicového vzoru, který přinese žádanou určitou diverzitu a tím současně ekologičnost.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.11.2024 11:23
Dobrý. Ale praxe je jiná. Kteří vlastníci se mají domluvit? Ti co proti sobě šijou V rámci H. S? Pod vedením Pitka, Bláhy nebo Stýbla?
Odpovědět

Radek Čuda

19.11.2024 14:16
Tohle je v obecné rovině super nápad, nicméně mám pocit ... ale třeba jsem pesimista ... že jakékoli dobrovolné sdružování nejrůznějších subjektů, které přitom bylo ještě za první republiky velmi rozšířené u nás prostě narazí a funguje skutečně jen velmi výjimečně.
Ta tradice byla za totáče prostě přerušena a i když nejrůznějších pokusů bylo od 89 řada, tak většinou skončily neslavně.
Osobně silně pochybuji, že se to vrátí, zejména s ohledem na to, že nutným předpokladem je výrazně menší míra všech možných i nemožných státních administrativních zásahů do plně všeho, což je přesně to společenské klima, která těmto dobrovolným aktivitám občanů nesvědčí.
Odpovědět
MM

Milan Milan

19.11.2024 16:17
Jako vlastníka lesa mně zaráží jak v podstatě nic nefunguje normálně, lidsky, rozumně. To na každou činnost chceme zákony, novely zákonů, vyhlášky, regulace, nějaký zastřešující orgán nebo jinou formu státního dohledu? Fakt bez dozoru vrchnosti neumíme fungovat?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.11.2024 18:42 Reaguje na Milan Milan
SVOL a ekologisti jsou plní odborníků na všechno. Co kus, to budoucí ředitel zeměkoule. Stačí jen vyčlenit dotace na jejich úřad.
Odpovědět

Radek Čuda

20.11.2024 14:37 Reaguje na Milan Milan
Ale lesní hospodaření v tomto jen odráží celospolečenský vývoj min posledních 15 let ... posilování role státe, čím dál více regulace, administrativy, byrokracie. A to ty lidi poznamenává tak, že je dnes přirozené chtít něco po státu/obci a ne se snažit domluvit s ostatními.
A kdo tyto tendence podporuje je samozřejmě nasnadě ...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.11.2024 09:52
V dnešní době je každé společenství, či družstvo rizikové hlavně tehdy,
když se jeho vedení ujme někdo s nekalými úmysly. Tomu dají členové
některé právní pravomoci a ten koná podle sebe a často i bez vědomí
vlastníků. Osobně bych do takového spolku šel pouze tehdy, když by byl
řízen státem a nebo by alespoň stát eliminoval případná rizika. Ono
je často lépe se minilesů zbavit, než podstoupit nějaká rizika, jakými
je i právní zodpovědnost za konání společenství jako celku. Záleží tak
na stanovách spolku a jak jsou dodržovány. Současná legislativa pro
spolkovou činnost je benevolentní ve své variabilitě a ve výkladu práva.
Spolky lze snadno tunelovat a převádět na ně závazky a dluhy. Jsem
členem jednoho velkého klubu s tísíci členů a ústředí nasekalo dluhy,
které mají dopady i na účty pobočných spolků. On i Sokol se svého času
potýkal s tunelováním a leckde to pouze doutná, než se to rozhoří.
Nejlépe je věřit pouze sám sobě, pokud neexistují 100% záruky a ty
záměrně neexistují, aby si na své přišly soudy a advokáti. Proto radím
prodejte miniles solventnímu kupci, máte po starostech a bez rizika,
že o les přijdete bez náhrady při nějakém tunelu. Totéž s malými
políčky, pokud to není vašim koníčkem je obhospodařovat, protože
vlastník se většinou o pole, či les stará lépe, než pachtýř. Do
svého investuje, ale z cizího ždímá co se dá, aby mu zbylo na to
jeho vlastní. Znám to z praxe, jak se pachtýři chovají ke svému
a k propachtovanému poli. Je to často děs a hrůza a jeho pole
vedle je doslova rajská zahrada. Majitele zajímá výše pachtu,
ale stavu půdy buď nerozumí a nebo ho ani nezajímá. A u lesů je
to totéž. Můj známý restituoval les na druhé straně republiky
se slovy 100 stromy! (je podílovým vlastníkem menšího lesa). Ani
ten les nikdy neviděl a starost o něho přenechal příbuzným. Při
kůrovcové kalamitě utržil pár tisíc, které obratem převedl na
zalesnění. Nabízel příbuzným odkup, ale u vytěženého lesa se
nesetkal s jejich zájmem o les. Oslovil velkého vlastníka a ten
mu nabídl směšnou částku, protože se jedná o podílové vlastnictví
a nikoliv o vlastnictví výhradní. Je v situaci, že něco má, ale
nemá vlastně možnost s tím nějak naložit. Já takové pole daroval
zbývajícím restituentům a žiji klidným životem bez starostí co
s tím. Peníze budou a my tu nebudeme a lpění na majetcích bývá
často zhouba pro mezilidské vztahy a klidný život. Chudoba cti
netratí a za peníze si pravé přátele a pravou lásku nekoupíte.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist