V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Pro drobné vlastníky lesů, kteří často žijí daleko od svého majetku, je efektivní správa lesa skutečnou výzvou. Většina z nich nemá s lesním hospodařením zkušenosti ani potřebné vybavení, a tak se musí spoléhat na externí služby, které jsou pro ně finančně nedostupné. “Například objednání těžké techniky na pokácení a odvoz několika stromů je nereálné kvůli vysokým nákladům na malý objem dřeva. Možnost sdílení těchto nákladů v rámci spolku by nám opravdu pomohla,” uvádí Jaroslav Chalupa, člen SVOL a drobný vlastník lesa na Vysočině.
Sdružování drobných vlastníků lesů do spolků přináší řadu výhod, které zvyšují efektivitu a kvalitu lesního hospodaření. Vytvořením větších celků mohou vlastníci společně zaměstnat odborného lesního hospodáře, který zajistí profesionální péči o lesy včetně plánování těžby, pěstebních prací, ochrany proti škůdcům, obnovy porostů a uvedení dřeva na trh. Společné řešení úkolů, jako je vyžínání či nákup sazenic, umožňuje vlastníkům sdílet náklady, díky čemuž mohou dosáhnout lepších cen na materiál a služby. Kromě finančních úspor přináší sdružování i úsporu času a energie, neboť koordinace prací a sdílení zdrojů zjednodušuje organizační procesy. Členové též mohou sdílet informace a vyměňovat si zkušenosti.
Tento model se osvědčil v zemích jako je Německo, Rakousko, Francie či Švédsko, kde spolky vlastníků lesů efektivně podporují udržitelné hospodaření a zvyšují konkurenceschopnost malých vlastníků na trhu. "Naším cílem je zachovat soukromé vlastnictví lesů a zlepšit jejich hospodaření," říká Wolfgang Beer, generální ředitel FBG Tirschenreuth, což je lesnický spolek v sousedním Německu, který má v tuto chvíli více než 1400 členů a spravuje plochu přes 14 000 hektarů.
Potřebu podpory drobných vlastníků lesů zdůraznila i nedávná kůrovcová kalamita na Vysočině. Kůrovec tam zanechal tisíce hektarů poničených lesů, což zásadně zasáhlo malé vlastníky, kteří často nemají prostředky ani odborné znalosti k obnově těchto porostů. I přes významné investice státu může chybějící systémová podpora a poradenství způsobit, že bez možnosti sdružování budou drobní vlastníci nuceni své pozemky prodat, často investorům, kteří v nákupu vidí pouze příležitost k rychlému zisku. Tito investoři obvykle nemají zájem na dlouhodobém a udržitelném hospodaření, což ohrožuje ekologickou hodnotu lesů a jejich přínos pro místní komunity.
Kraj Vysočina je charakteristický vysokým počtem drobných vlastníků lesů. V České republice je přibližně 300 tisíc vlastníků lesů do 50 hektarů, přičemž dvě třetiny z nich vlastní pozemky menší než jeden hektar. Téměř 50 tisíc z nich se nachází právě na Vysočině. Tento stav je důsledkem historického vývoje, kdy po restitucích v 90. letech minulého století byly lesní pozemky navráceny původním majitelům nebo jejich potomkům. Často došlo k dalšímu dělení majetku mezi dědice, což vedlo k výrazné fragmentaci vlastnictví. Mnozí z těchto vlastníků žijí mimo region, nemají potřebné zkušenosti s lesním hospodařením a jejich pozemky jsou často rozptýleny do několika menších parcel v různých okresech. Tato situace komplikuje efektivní správu lesů a zvyšuje potřebu podpory a sdružování těchto vlastníků pro zajištění udržitelného hospodaření.
„Se správnou podporou prostřednictvím spolků mohou drobní vlastníci spravovat své pozemky mnohem snadněji a opravdu vnímat svůj les jako součást rodinného odkazu a dát mu péči, kterou si zaslouží. Místo toho, aby byli nuceni tyto pozemky prodávat investorům, mohou díky sdružení o svůj majetek pečovat a uchovat ho pro další generace,” říká Richard Podstatzký, předseda Komory soukromých lesů SVOL. “Když tam lidé budou mít svůj majetek, bude venkov žít. Spolky jim umožní se o svůj les starat a zachovat jeho hodnotu,“ dodává.
Lesní zákon
Pro všechny majitele a správce lesů je zákon o lesích zásadním legislativním předpisem. SVOL byl proto v roce 2022 iniciátorem společné platformy za novelizaci lesního zákona. Vlastníci lesů, ochránci přírody, zpracovatelé dřeva a zástupci akademické sféry v historické shodě definovali osm požadavků novely lesního zákona, které mají přispět k zachování českých lesů, zabezpečí jejich stabilitu, konkurenceschopnost a odolnost. Novela v současné podobě podporuje rozvoj přírodě bližších systémů hospodaření, omezuje stávající závazná ustanovení lesních hospodářských plánů a prodloužením lhůt zalesnění holin podporuje přirozenou obnovu a vznik pestrých lesů.
Návrh novely, který směřuje do prvního čtení v Poslanecké sněmovně, podle SVOL přibližuje české lesní právo lesnicky vyspělým evropským zemím, posiluje konkurenceschopnost lesnických podniků a umožňuje vlastníkovi lesa svobodně rozhodovat o hospodářském způsobu na svém majetku.
Pro poslance se ve čtvrtek 28.11. od 9:00 do 12:00 koná odborný seminář téma: „Novela lesního zákona – méně regulace, více motivace“ konaný pod záštitou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČŘ ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Jaroslav Řezáč
19.11.2024 07:34Vytvářet komunity je správný krok, ale mimo to se nic z článku jak by si to představovali nedozví.
Dalibor Motl
19.11.2024 08:41Petr
19.11.2024 09:08Já vidím výhodu jen pro správcovské a provozní subjekty, pro ně nový bezva byznys, z jejich pohledu zatím nevytěžený (v obou významech).
Takže pouhý další krok a posun lesního hospodaření směrem k průmyslové velkovýrobě.
Dalibor Motl
19.11.2024 09:43 Reaguje na PetrPetr
19.11.2024 10:10 Reaguje na Dalibor MotlPetr
19.11.2024 10:13 Reaguje na PetrRadim Polášek
19.11.2024 20:54 Reaguje na PetrJedině tak bude možné na těch majetcích provozovat monokulturu, respektive nějaký stejnorodý les, který je výrazně výnosnější než silně smíšený a dokonce ještě věkově rozvrstvený les. A přitom současně v měřítku většího množství menších majetků se dosáhne nějakého šachovnicového vzoru, který přinese žádanou určitou diverzitu a tím současně ekologičnost.
Michal Ukropec
19.11.2024 11:23Radek Čuda
19.11.2024 14:16Ta tradice byla za totáče prostě přerušena a i když nejrůznějších pokusů bylo od 89 řada, tak většinou skončily neslavně.
Osobně silně pochybuji, že se to vrátí, zejména s ohledem na to, že nutným předpokladem je výrazně menší míra všech možných i nemožných státních administrativních zásahů do plně všeho, což je přesně to společenské klima, která těmto dobrovolným aktivitám občanů nesvědčí.
Milan Milan
19.11.2024 16:17Michal Ukropec
19.11.2024 18:42 Reaguje na Milan MilanRadek Čuda
20.11.2024 14:37 Reaguje na Milan MilanA kdo tyto tendence podporuje je samozřejmě nasnadě ...
Břetislav Machaček
21.11.2024 09:52když se jeho vedení ujme někdo s nekalými úmysly. Tomu dají členové
některé právní pravomoci a ten koná podle sebe a často i bez vědomí
vlastníků. Osobně bych do takového spolku šel pouze tehdy, když by byl
řízen státem a nebo by alespoň stát eliminoval případná rizika. Ono
je často lépe se minilesů zbavit, než podstoupit nějaká rizika, jakými
je i právní zodpovědnost za konání společenství jako celku. Záleží tak
na stanovách spolku a jak jsou dodržovány. Současná legislativa pro
spolkovou činnost je benevolentní ve své variabilitě a ve výkladu práva.
Spolky lze snadno tunelovat a převádět na ně závazky a dluhy. Jsem
členem jednoho velkého klubu s tísíci členů a ústředí nasekalo dluhy,
které mají dopady i na účty pobočných spolků. On i Sokol se svého času
potýkal s tunelováním a leckde to pouze doutná, než se to rozhoří.
Nejlépe je věřit pouze sám sobě, pokud neexistují 100% záruky a ty
záměrně neexistují, aby si na své přišly soudy a advokáti. Proto radím
prodejte miniles solventnímu kupci, máte po starostech a bez rizika,
že o les přijdete bez náhrady při nějakém tunelu. Totéž s malými
políčky, pokud to není vašim koníčkem je obhospodařovat, protože
vlastník se většinou o pole, či les stará lépe, než pachtýř. Do
svého investuje, ale z cizího ždímá co se dá, aby mu zbylo na to
jeho vlastní. Znám to z praxe, jak se pachtýři chovají ke svému
a k propachtovanému poli. Je to často děs a hrůza a jeho pole
vedle je doslova rajská zahrada. Majitele zajímá výše pachtu,
ale stavu půdy buď nerozumí a nebo ho ani nezajímá. A u lesů je
to totéž. Můj známý restituoval les na druhé straně republiky
se slovy 100 stromy! (je podílovým vlastníkem menšího lesa). Ani
ten les nikdy neviděl a starost o něho přenechal příbuzným. Při
kůrovcové kalamitě utržil pár tisíc, které obratem převedl na
zalesnění. Nabízel příbuzným odkup, ale u vytěženého lesa se
nesetkal s jejich zájmem o les. Oslovil velkého vlastníka a ten
mu nabídl směšnou částku, protože se jedná o podílové vlastnictví
a nikoliv o vlastnictví výhradní. Je v situaci, že něco má, ale
nemá vlastně možnost s tím nějak naložit. Já takové pole daroval
zbývajícím restituentům a žiji klidným životem bez starostí co
s tím. Peníze budou a my tu nebudeme a lpění na majetcích bývá
často zhouba pro mezilidské vztahy a klidný život. Chudoba cti
netratí a za peníze si pravé přátele a pravou lásku nekoupíte.