V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
reklama
Pro drobné vlastníky lesů, kteří často žijí daleko od svého majetku, je efektivní správa lesa skutečnou výzvou. Většina z nich nemá s lesním hospodařením zkušenosti ani potřebné vybavení, a tak se musí spoléhat na externí služby, které jsou pro ně finančně nedostupné. “Například objednání těžké techniky na pokácení a odvoz několika stromů je nereálné kvůli vysokým nákladům na malý objem dřeva. Možnost sdílení těchto nákladů v rámci spolku by nám opravdu pomohla,” uvádí Jaroslav Chalupa, člen SVOL a drobný vlastník lesa na Vysočině.
Sdružování drobných vlastníků lesů do spolků přináší řadu výhod, které zvyšují efektivitu a kvalitu lesního hospodaření. Vytvořením větších celků mohou vlastníci společně zaměstnat odborného lesního hospodáře, který zajistí profesionální péči o lesy včetně plánování těžby, pěstebních prací, ochrany proti škůdcům, obnovy porostů a uvedení dřeva na trh. Společné řešení úkolů, jako je vyžínání či nákup sazenic, umožňuje vlastníkům sdílet náklady, díky čemuž mohou dosáhnout lepších cen na materiál a služby. Kromě finančních úspor přináší sdružování i úsporu času a energie, neboť koordinace prací a sdílení zdrojů zjednodušuje organizační procesy. Členové též mohou sdílet informace a vyměňovat si zkušenosti.
Tento model se osvědčil v zemích jako je Německo, Rakousko, Francie či Švédsko, kde spolky vlastníků lesů efektivně podporují udržitelné hospodaření a zvyšují konkurenceschopnost malých vlastníků na trhu. "Naším cílem je zachovat soukromé vlastnictví lesů a zlepšit jejich hospodaření," říká Wolfgang Beer, generální ředitel FBG Tirschenreuth, což je lesnický spolek v sousedním Německu, který má v tuto chvíli více než 1400 členů a spravuje plochu přes 14 000 hektarů.
Potřebu podpory drobných vlastníků lesů zdůraznila i nedávná kůrovcová kalamita na Vysočině. Kůrovec tam zanechal tisíce hektarů poničených lesů, což zásadně zasáhlo malé vlastníky, kteří často nemají prostředky ani odborné znalosti k obnově těchto porostů. I přes významné investice státu může chybějící systémová podpora a poradenství způsobit, že bez možnosti sdružování budou drobní vlastníci nuceni své pozemky prodat, často investorům, kteří v nákupu vidí pouze příležitost k rychlému zisku. Tito investoři obvykle nemají zájem na dlouhodobém a udržitelném hospodaření, což ohrožuje ekologickou hodnotu lesů a jejich přínos pro místní komunity.
Kraj Vysočina je charakteristický vysokým počtem drobných vlastníků lesů. V České republice je přibližně 300 tisíc vlastníků lesů do 50 hektarů, přičemž dvě třetiny z nich vlastní pozemky menší než jeden hektar. Téměř 50 tisíc z nich se nachází právě na Vysočině. Tento stav je důsledkem historického vývoje, kdy po restitucích v 90. letech minulého století byly lesní pozemky navráceny původním majitelům nebo jejich potomkům. Často došlo k dalšímu dělení majetku mezi dědice, což vedlo k výrazné fragmentaci vlastnictví. Mnozí z těchto vlastníků žijí mimo region, nemají potřebné zkušenosti s lesním hospodařením a jejich pozemky jsou často rozptýleny do několika menších parcel v různých okresech. Tato situace komplikuje efektivní správu lesů a zvyšuje potřebu podpory a sdružování těchto vlastníků pro zajištění udržitelného hospodaření.
„Se správnou podporou prostřednictvím spolků mohou drobní vlastníci spravovat své pozemky mnohem snadněji a opravdu vnímat svůj les jako součást rodinného odkazu a dát mu péči, kterou si zaslouží. Místo toho, aby byli nuceni tyto pozemky prodávat investorům, mohou díky sdružení o svůj majetek pečovat a uchovat ho pro další generace,” říká Richard Podstatzký, předseda Komory soukromých lesů SVOL. “Když tam lidé budou mít svůj majetek, bude venkov žít. Spolky jim umožní se o svůj les starat a zachovat jeho hodnotu,“ dodává.
Lesní zákon
Pro všechny majitele a správce lesů je zákon o lesích zásadním legislativním předpisem. SVOL byl proto v roce 2022 iniciátorem společné platformy za novelizaci lesního zákona. Vlastníci lesů, ochránci přírody, zpracovatelé dřeva a zástupci akademické sféry v historické shodě definovali osm požadavků novely lesního zákona, které mají přispět k zachování českých lesů, zabezpečí jejich stabilitu, konkurenceschopnost a odolnost. Novela v současné podobě podporuje rozvoj přírodě bližších systémů hospodaření, omezuje stávající závazná ustanovení lesních hospodářských plánů a prodloužením lhůt zalesnění holin podporuje přirozenou obnovu a vznik pestrých lesů.
Návrh novely, který směřuje do prvního čtení v Poslanecké sněmovně, podle SVOL přibližuje české lesní právo lesnicky vyspělým evropským zemím, posiluje konkurenceschopnost lesnických podniků a umožňuje vlastníkovi lesa svobodně rozhodovat o hospodářském způsobu na svém majetku.
Pro poslance se ve čtvrtek 28.11. od 9:00 do 12:00 koná odborný seminář téma: „Novela lesního zákona – méně regulace, více motivace“ konaný pod záštitou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČŘ ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.
reklama

Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Jaroslav Řezáč
19.11.2024 07:34Vytvářet komunity je správný krok, ale mimo to se nic z článku jak by si to představovali nedozví.
Dalibor Motl
19.11.2024 08:41Petr
19.11.2024 09:08Já vidím výhodu jen pro správcovské a provozní subjekty, pro ně nový bezva byznys, z jejich pohledu zatím nevytěžený (v obou významech).
Takže pouhý další krok a posun lesního hospodaření směrem k průmyslové velkovýrobě.
Dalibor Motl
19.11.2024 09:43 Reaguje na PetrPetr
19.11.2024 10:10 Reaguje na Dalibor MotlPetr
19.11.2024 10:13 Reaguje na PetrRadim Polášek
19.11.2024 20:54 Reaguje na PetrJedině tak bude možné na těch majetcích provozovat monokulturu, respektive nějaký stejnorodý les, který je výrazně výnosnější než silně smíšený a dokonce ještě věkově rozvrstvený les. A přitom současně v měřítku většího množství menších majetků se dosáhne nějakého šachovnicového vzoru, který přinese žádanou určitou diverzitu a tím současně ekologičnost.
Michal Ukropec
19.11.2024 11:23Radek Čuda
19.11.2024 14:16Ta tradice byla za totáče prostě přerušena a i když nejrůznějších pokusů bylo od 89 řada, tak většinou skončily neslavně.
Osobně silně pochybuji, že se to vrátí, zejména s ohledem na to, že nutným předpokladem je výrazně menší míra všech možných i nemožných státních administrativních zásahů do plně všeho, což je přesně to společenské klima, která těmto dobrovolným aktivitám občanů nesvědčí.
Michal Ukropec
19.11.2024 18:42 Reaguje naRadek Čuda
20.11.2024 14:37 Reaguje naA kdo tyto tendence podporuje je samozřejmě nasnadě ...
Břetislav Machaček
21.11.2024 09:52když se jeho vedení ujme někdo s nekalými úmysly. Tomu dají členové
některé právní pravomoci a ten koná podle sebe a často i bez vědomí
vlastníků. Osobně bych do takového spolku šel pouze tehdy, když by byl
řízen státem a nebo by alespoň stát eliminoval případná rizika. Ono
je často lépe se minilesů zbavit, než podstoupit nějaká rizika, jakými
je i právní zodpovědnost za konání společenství jako celku. Záleží tak
na stanovách spolku a jak jsou dodržovány. Současná legislativa pro
spolkovou činnost je benevolentní ve své variabilitě a ve výkladu práva.
Spolky lze snadno tunelovat a převádět na ně závazky a dluhy. Jsem
členem jednoho velkého klubu s tísíci členů a ústředí nasekalo dluhy,
které mají dopady i na účty pobočných spolků. On i Sokol se svého času
potýkal s tunelováním a leckde to pouze doutná, než se to rozhoří.
Nejlépe je věřit pouze sám sobě, pokud neexistují 100% záruky a ty
záměrně neexistují, aby si na své přišly soudy a advokáti. Proto radím
prodejte miniles solventnímu kupci, máte po starostech a bez rizika,
že o les přijdete bez náhrady při nějakém tunelu. Totéž s malými
políčky, pokud to není vašim koníčkem je obhospodařovat, protože
vlastník se většinou o pole, či les stará lépe, než pachtýř. Do
svého investuje, ale z cizího ždímá co se dá, aby mu zbylo na to
jeho vlastní. Znám to z praxe, jak se pachtýři chovají ke svému
a k propachtovanému poli. Je to často děs a hrůza a jeho pole
vedle je doslova rajská zahrada. Majitele zajímá výše pachtu,
ale stavu půdy buď nerozumí a nebo ho ani nezajímá. A u lesů je
to totéž. Můj známý restituoval les na druhé straně republiky
se slovy 100 stromy! (je podílovým vlastníkem menšího lesa). Ani
ten les nikdy neviděl a starost o něho přenechal příbuzným. Při
kůrovcové kalamitě utržil pár tisíc, které obratem převedl na
zalesnění. Nabízel příbuzným odkup, ale u vytěženého lesa se
nesetkal s jejich zájmem o les. Oslovil velkého vlastníka a ten
mu nabídl směšnou částku, protože se jedná o podílové vlastnictví
a nikoliv o vlastnictví výhradní. Je v situaci, že něco má, ale
nemá vlastně možnost s tím nějak naložit. Já takové pole daroval
zbývajícím restituentům a žiji klidným životem bez starostí co
s tím. Peníze budou a my tu nebudeme a lpění na majetcích bývá
často zhouba pro mezilidské vztahy a klidný život. Chudoba cti
netratí a za peníze si pravé přátele a pravou lásku nekoupíte.