Na ploše po porostech poničených vichřicí u Jablunkova vzniklo devět tůní
"Koncem loňského srpna vítr poškodil 50 000 metrů krychlových dřeva. Vodohospodáři ze Správy toků pro oblast povodí Odry z Lesů ČR vybudovali na 1600 metrech čtverečních za 100 000 korun devět tůní, které dnes na kalamitní holé ploše zadržují vodu," uvedla Jouklová. Tůně jsou i biotopem vodních živočichů a rostlin.
"Krajině to určitě prospělo, protože se rychle v půdě ujala semena a plody tamějších dřevin, jako je třeba buk, smrk, bříza, javor, jeřáb a další," uvedl lesní správce z Jablunkova Oldřich Gajdušek.
Lesy ČR ročně přirozeně obnoví asi čtvrtinu zalesňované plochy. "Od roku 2019 to bylo 25.500 hektarů, loni 4700 hektarů a letos 4500 hektarů, tedy 37 procent z roční obnovované plochy," uvedla Jouklová.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
smějící se bestie
16.11.2024 08:55Břetislav Machaček
16.11.2024 09:14 Reaguje na smějící se bestiehrázkami z kmenů stromů a kamením. Pak to orgány ochrany přírody
zakázaly jako překážky, které může dělat pouze bobr a povodeň. Co
hrázka, to nějaký pstroužek a nebo střevle, co hrázka mladý rak,
ale co, hlavně že se podařilo rybářům zamezit množení raků a ryb
a predátoři mohou snáze v toku bez úkrytů a hlubší vody lovit.
Ať žijí predátoři a je v řekách co nejméně ryb. Tím skončí rybaření. Čím méně zvěře, tím skončí více myslivců a to vše pouze
v zájmu svaté války za uzurpaci přírody ochranáři! Mimochodem ty
piditůně už za deset let nebudou. Budou zaneseny listím, půdou
a budou zastíněny v hustém náletovém porostu. Naopak hlubočiny
pod hrázkami a nad nimi na potoce voda proplachuje a nehrozí to,
co čeká vybagrované díry v lese.
Petr
16.11.2024 09:50 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
16.11.2024 11:36 Reaguje na PetrMyslivci vrážejí do svého koníčku vlastní peníze. Ta povinná praxe je delší a zkoušky náročnější. O potřebné výbavě je zbytečné se bavit. Musí zaplatit nájem honitby, provoz honitby ,potřebné krmivo , navíc neustále se nad nimi houpe položka škoda. A ano, hospodaří se zvěří.
No a ochranáři? Stačí si zaregistrovat ekospolek a jsem ochranář a můžu bez čehokoliv kecat pomalu do všeho co se přírody týká. Pokud máte k této stručné charakteristice nějaké výhrady tak prosím.
Petr
16.11.2024 11:41 Reaguje na Jarek SchindlerPetr
16.11.2024 11:44 Reaguje na Jarek Schindlersmějící se bestie
16.11.2024 11:52 Reaguje na PetrNe všechna pole, lány, lesy, Říp - patří státu !
Slavomil Vinkler
16.11.2024 16:08 Reaguje na PetrPetr
16.11.2024 16:15 Reaguje na Slavomil VinklerVlastnit přírodu, nebo životní prostředí je nesmysl, podobně jako vlastnit vodu, nebo vlastnit vzduch. Ale nepochybuju, že jednou se i toto odhlasuje, uzákoní a umožní.
No a nejspíš vás překvapí, že existují i pozemky bez vlastníka.
Slavomil Vinkler
16.11.2024 18:18 Reaguje na PetrJaroslav Štemberk
16.11.2024 19:14 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
16.11.2024 19:20 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkPetr
16.11.2024 19:36 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
16.11.2024 19:29 Reaguje na Slavomil VinklerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pavel peregrin
16.11.2024 19:32 Reaguje na PetrPetr
16.11.2024 19:44 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
17.11.2024 14:27 Reaguje na PetrPetr
17.11.2024 15:01 Reaguje na pavel peregrinSlavomil Vinkler
16.11.2024 16:10 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
16.11.2024 17:21 Reaguje na Slavomil Vinklera taky loví pulce mezi větvičkami, než ve volné vodě. Efektivita těchto louží je mizerná na rozdíl
od tůní podél toků, které je trvale zásobují vodou
a které jsou plné překážek v lovu predátorům. Já
ve svém rybníčku na zahradě musel letos chránit
pulce ropuchy starou záclonou zakopanou po obvodu
i před užovkami. Neudělat to, tak nedokončily ani
vývoj a dvě užovky by je vyplenily všechny. Ono
příroda je příroda, ale když je hlad, tak kořist
končí prvá a po ní i hladem umírající predátor.
Většina žab má strategii množit se hromadně na
větší vodní ploše, kde je naděje, že část žab
přežije, ale v malé tůni padnou za oběť jedinému
predátorovi všechny. Loví je tak dlouho, dokud
tam nezbude nic. Je to jako u kaluží po povodních,
které od všeho živého zbaví predátoři za pár dnů.
Plytká, přehledná kaluž, či tůňka je snadno
slovitelná na rozdíl od těch velkých a hlubokých,
kde se před zobákem volavky pulec ukryje do hloubky.
Slavomil Vinkler
16.11.2024 19:24 Reaguje na Břetislav MachačekCo může být horší než mladý pesimista? Snad starý optimista.
Ony i ty užofky chtějí žít, ni?
Slavomil Vinkler
16.11.2024 19:25 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
17.11.2024 11:00 Reaguje na Slavomil Vinklerropuchy obecné. Samice už u mne na zahradě
žije několik let a letos se dočkala i samce
odjinud. Neputovala jako jiné roky 350 m
daleko do pískovny a využila poprvé ten
rybníček. I tam jsem ale pulcům pomáhal
přežít dodáváním okřehku a naloveným
vodním hmyzem. V přímém přenosu jsem tak
denně sledoval přeměnu od vajíček po
malé žabky i s rozdílnou dobou vývoje
samců a samiček. A taky to, že rozdíly
nejsou pouze u pohlaví, ale i mezi
jednotlivci. Rybníček opouštěly žabky
až za rosy v noci a podle mého odhadu
jich bylo asi 200. Snad se to v okolí
brzo projeví, ale fandím i těm užovkám
v hadníku (dřevnatý kompost) a v okolí
jsou i intenzivně kosené trávníky těmi
traktůrky, co semelou při mulčování vše
živé a tak bych byl rád, kdyby jich
přežilo alespoň pár kusů. Jsem zvědav
na jaro, zda se stará ropucha vrátí
na ten rybníček a naláká i nějakého
samce. Jinak tam žijí spolu s karasy
obecnými, ale ve velikosti, která není
schopna pozřít vajíčka a ani pulce. Ty
větší odchytávám a vysazuji marně do
tůní, kde je likvidují predátoři.
Petr
17.11.2024 13:05 Reaguje na Břetislav MachačekTi, kteří se živí rybami? Nebo ti, kteří se živí žábami? Nebo ti, kteří se živí hmyzem a drobnými půdními bezobratlými?
Je to jeden potravní řetězec, který lidé zcela zlikvidovali.
Břetislav Machaček
17.11.2024 17:20 Reaguje na Petrv množství, kdy má kořist šanci přežít a špatní jsou ti, co s těmi stavy kořisti zamávají tak, že je kořist na hraně vyhubení.
To snad pochopí i malé dítě, že když
nemá predátor co žrát, tak dožere
zbytek a zahyne hladem taky. Když
mu v tom pomáhají navíc všežravci,
kteří dokonají i to, co by smrt
predátorů přežilo. Divočina je totiž
o houpačce nahoru a dolů, ale tady
už skutečná divočina není tisíc let
a už nikdy nebude. Samoregulace je
tudíž utopický názor hodný tak leda nedouků a blbů.