Klíčová místa světa, kde původní obyvatelstvo bojuje o své právo na půdu a proti zásahům do životního prostředí
Původní obyvatelé Brazílie z kmene Caiapó.
|
|
Foto: Funai/Wikimedia Commons |
V Arizoně žije indiánský kmen Navaho. Tito lidé se prostřednictvím amerických soudů snaží docílit zastavení těžby uranu na jejich území. Hladina radiace je zde 450 krát vyšší, než je běžné. Další uranové doly čelí protestům ze strany původních obyvatel v Austrálii, Indii, Kanadě, Nigeru a Botswaně.
V Kanadě jsou v provincii Alberta obrovská pole ropných písků. Tento způsob těžby ropy s sebou nese jedno z nejzávažnějších znečištění životního prostředí. Alberta je také srdcem sporu mezi ropnými společnostmi, národem Beaver Lake Cree a dalšími indiánskými skupinami.
V Guatemale muselo tisíce indiánů opustit svá území, aby uvolnili místo gigantické přehradě a dalším stavbám. Indiánským vůdcům pravidelně přichází výhrůžky ze strany vlády. Opětovně se objevuje „smrtící komando“.
V Kolumbii se ropné společnosti stěhují do západní Amazonie, kde těží na indiánské půdě. Kmeny se zde ocitly uprostřed občanské války mezi státem a guerillami.
Botswana je zemí, kde jsou křováci z pouště Kalahari soustavně vytlačováni ze svého území, aby uvolnili místo pro těžbu. V Kongu jsou skupiny Pygmejů, které žijí v deštném pralese ohrožováni těžbou dřeva.
V Keni žijí lidé kmene Ogiek, kteří po celá staletí obývali prales Mau. Jsou nuceni ustupovat těžbě dřeva, aktivitám papírenským firem a společností pěstující čaj.
Nigerijská oblast kolem delty Nigeru, z které pochází 4 % světové ropy, je v současné době silně militarizovaná. Soustředí se zde etnické milice, které na tamní bídu odpovídají únosy a násilím.
V Indonésii působí společnosti, které vyrábějí palmový olej. Na Sumatře se rozrůstají a pronikají stále hlouběji do pralesa. Životní prostor původních komunit se neustále zužuje.
Na Filipínách je území původních kmenů militarizováno a útisk původních obyvatel sílí spolu s tím, jak velké společnosti, které zde těží uhlí, zlato a měď, ničí tradiční zdroje vody a pole.
Na Západní Papui se firmám během čtyřiceti let podařilo vytěžit měď a zlato za 100 miliard dolarů. Zatímco indonéská vláda z těžby profitovala, místní kmeny byly vyhnány ze své půdy a přišly o své živobytí.
Podle článku Flashpoints where indigenous peoples are fighting to defend their lands vydaného dne 12. června 2009.
reklama