ScienceDaily: Volný jako pták? Nikoli, lidský rozvoj ovlivňuje ptačí let i populaci

Může se zdát, že ptáci mohou letět, kamkoli se jim líbí. Jak ale zjistili vědci z University of Missouri, na ptáky a jejich let má velký vliv to, co je na zemi, píše ScienceDaily. Objevené informace by mohly používat lesníci a urbanisté pro zlepšení funkčnosti ptačích stanovišť.

Datel karolínský (Melanerpes carolinus) - příklad ptačího druhu, jehož jedinci se pohybují především v lesních koridorech. Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: Ken Thomas/Wikimedia Commons

„Pohyb jedince přitom ovlivňuje téměř každý aspekt biologie,“ říká Dylan Kesler, odborný asistent na univerzitě v Missouri. „Pohyb určuje, kde se budou jednotliví ptáci rozmnožovat. Pohyb napříč krajinou ovlivňuje, kdo koho potká, což následně určuje, jak se budou šířit geny,“ pokračuje.

Kesler na příkladu mladých datlů karolínských zjistil, že nemigrující ptáci mají tendenci pohybovat se lesními koridory. Tady totiž mohou snáze uniknout před predátory a lépe najdou potravu. Silnice, pole nebo řeky, to všechno může omezit šíření ptáků do určitých oblastí. Když jsou odstraněny lesy, ptačí populace se izoluje, což může vést k inbreedingu (křížení mezi příbuznými jedinci) a oslabení imunity ptáků.

Výzkumný tým také doufá, že se mu podařilo zjistit více informací o pohybu ptáků v natálním období – tedy mezi okamžikem, kdy se jedinec naučil lítat, až po chvíli, kdy sám založí hnízdo. „U mnoha nemigrujících ptáků je toto období jedinou chvílí, kdy se jedinec významně přemísťuje z jednoho místo na druhé,“ říká Kesler. „Natální šíření je proto nedílnou součástí toku genů mezi populacemi, kolonizování volných stanovišť, zamezování inbreedingu a udržování optimální populační hustoty.“

Podle článku "Free as a Bird? Human Development Affects Bird Flight Patterns and Populations" z 31. 8. 2010.

---

reklama

---