Budou školy zelenější?
Environmentální výchova musí být zastoupena ve Školním vzdělávacím programu (ŠVP). Co to je? Něco jako zakládající listina každé školy. Od letošního školního roku musí všechny školy na vypracování tohoto programu povinně pracovat a souběžně jeho obsah i zavádět do praxe – zavazuje je k tomu ministerstvo školství (MŠMT). ŠVP musí myšlenkově vycházet ze vzdělávacího programu, který sepsal Výzkumný ústav pedagogický (VÚP) ve spolupráci s 56 školami. Ty se pokoušely přeměnit svůj dosavadní přístup k vyučování i žákům podle programu VÚP a hlásily úředníkům své zkušenosti a nezdary, s nimiž se při této přeměně setkaly. Úředníci pak program upravovali podle poznatků ze škol.
 |
|
| Škola ekologického myšelní. | |
| Foto: www.ekokurs.cz/sem |
Myslivci a zahrádkáři
Jak se školy zatím s environmentální výchovou potýkají? Podle Jiřího Hrušky, lektora environmentální výchovy pro pedagogy, jenž vede kurzy po celé republice, záleží, jak kde. „Některé jsou v tomto ohledu daleko, jiné ještě ani nezačaly. Znám školy, kde to konkrétní učitelé dělají velmi dobře. Bohužel víc je škol, které to nedělají vůbec, nebo jen formálně,“ vysvětluje Hruška.
Příkladem vzdělávacího ústavu, kde se ekologii věnují výrazně víc než v průměrné škole, je ZŠ v Dobřanech na Plzeňsku. Minulý rok získala titul Ekoškola roku, udělovaný MŠMT a ministerstvem životního prostředí. Škola se ekologické výchově věnuje už deset let – a netkví to jen ve sběru papíru. Děti s učiteli zpřístupnily veřejnosti školní zahradu se sbírkou hornin, zasadily tam keře a založily vřesoviště. Z výroční zprávy se dozvíme, že škola v minulém roce uspořádala exkurzi do konírny, na skládky, do vodáren či do biosférické rezervace zapsané do soustavy Natura 2000, ale i besedu s myslivcem o životě zvířat v lese. Děti rovněž navštívily výstavu ovoce a zeleniny dobřanských zahrádkářů atd. Ve výtvarné výchově žáci pracují s přírodními materiály, oblíbili si předmět biologická praktika. Celá škola je rovněž zapojena do mezinárodního projektu Comenius na téma Zdraví a životní prostředí. Loni byl zaměřen na smyslové vnímání životního prostředí. Školáci na dálku spolupracovali s kolegy ze Slovinska, Rakouska, Portugalska, Polska a Maďarska a své poznatky zveřejnily na dvou výstavách ve městě. Účast v mezinárodních projektech je koneckonců taky součástí vzdělávacího programu MŠMT.
Zbláznit co nejvíc lidí
Jaké předpoklady musí mít škola, aby environmentální výchovu šikovně zapojila do svého programu? „Musí tam být aspoň dvě nebo tři výrazné osobnosti, které se pro věc nadchnou a dovedou zbláznit co nejvíc dalších učitelů,“ je přesvědčen Pavel Vavřík. „Oni vytvoří základ pro reformu a ostatní přidají své kamínky do mozaiky. Problém je, že každá reforma je náročná na čas, a vysvětlit některým učitelům, že jejich pracovní doba není jen 22 hodin před tabulí, ale 42 jako u zbylé populace, není snadné,“ usmívá se Vavřík. V tomto názoru se shoduje s lektorem Jiřím Hruškou: „Nařizování v této oblasti nepomáhá, spíš naopak. Aby to na škole fungovalo, musí se toho chopit ti, kteří chtějí – a pak se to bude dělat dobře.“ Jak doporučuje VÚP, školy se můžou obrátit s žádostí o pomoc či inspiraci na střediska ekologické výchovy a neziskové organizace jako Tereza, Rosa, Děti Země, záleží na regionu. Některá střediska nabízejí i akreditovaná školení pro pedagogy.
Sepsaný ŠVP budou muset mít školy od školního roku 2007, takže zatím po nich nelze chtít zázraky. Koneckonců ani školní inspekce prý ještě nemá od MŠMT metodiku, jak by měla zapojení ekologické výchovy do výuky kontrolovat. Dosud ho kontrolovala jen částečně jako povinnou součást osnov některých předmětů.
„Bude to trvat řadu let, protože školství má obrovskou setrvačnost, v tom našem ještě přetrvávají zvyky a přístupy z totalitních dob,“ myslí si Pavel Vavřík. Jak ale ukazuje příklad dobřanské ekoškoly, o environmentální výchově není dobré jen teoretizovat. „Můžete připravit sebelepší hodinu nebo program o třídění odpadů – pokud se však odpad ve škole netřídí, je to celkem k ničemu,“ říká Hruška.
Článek je převzat z tištěného EkoListu 02/2006.
reklama
