Globální krize a ekologie
Bývá zvykem, že skripta jsou vydávána jako učební texty ke konkrétním přednáškám. Nátrovo skriptum je jistě určeno především studentům, a to studentům biologie a příbuzných oborů, je to však spíše než učebnice autorovo myšlenkové a názorové vyznání, jehož smyslem je otevírat čtenářům nové obzory a podněcovat myšlení.
Nátr z pohledu biologa analyzuje problém hrozící globální krize lidské civilizace. Originalita jeho přístupu tkví právě v převažujícím biologickém aspektu. Valná část skripta je věnována rozborům produktivity rostlin jako zdroje potravy pro člověka, dopadům současného hospodaření člověka v krajině - tedy především zemědělství - na divokou přírodu a problematice trvale udržitelného zabezpečení zemědělské produkce pro rychle rostoucí lidskou populaci. Detailně jsou rozebírány problémy zužování spektra zemědělských plodin, aplikace syntetických hnojiv či tzv. "zelené revoluce" v zemích Jihu.
"Lidstvo dnes spotřebovává asi 40% celoroční čisté fotosyntetické produkce rostlin. Je zřejmé, že když jeden druh bezprostředně používá polovinu souše, tak ostatních několik miliónů druhů se musí "uskrovnit". A jestli si člověk přivlastňuje téměř polovinu každoroční produkce biomasy, tak mnohé ze zbývajících miliónů druhů musí vyhladovět. (str. 107)". S tím jsou samozřejmě spojeny problémy ničení půdy, úbytku pitné vody, ovlivnění atmosféry a mnohé další. Dlužno dodat, že Nátrovo skriptum končí v podstatě pesimisticky. Tzv. ekologické zemědělství bez používání syntetických hnojiv Nátr jako alternativu pro lidskou populaci v podstatě odmítá. Při stále vysokém celosvětovém populačním přírůstku a úbytku orné půdy může podle něj ekologické zemědělství ve větším měřítku existovat pouze v nejbohatších zemích planety, které mají nadprodukci potravin (včetně např. naší republiky). V závěru knihy se autor přiznává, že "rozbor přírodovědných důsledků činnosti člověka vede k jednoznačnému závěru o nezbytnosti našeho zániku".
Jako vsuvky do jednotlivých kapitol Nátr představuje celou řadu knih a autorů, známějších (prof. Kohák, Aldo Leopold, Al Gore, D. Attenborough) i méně známých (sborník "Agricultural Ethics" či základy vědy o plevelech) vztahujících se nějakým způsobem k pojednávané problematice. Velmi zvláštní je nejednotnost v pravopisu s a z ("recensent", "organismus" a naproti tomu "diskuze" a dokonce "filozofie"). Dalo by se očekávat, že nakladatelství University Karlovy by mělo být schopno provést alespoň nějakou slušnější jazykovou korekturu.
reklama
