GMO před soudem
Krátce před uspořádáním této akce totiž vyšlo najevo, že švýcarské úřady pěstování stejného druhu geneticky manipulované kukuřice (T25) z obdobného důvodu zakázaly. V souvislosti s tím Dr. Douglas Parr, hlavní vědecký poradce Greenpeace z Velké Británie, napsal tuto knihu. Obsahuje svědectví vědců, předložená soudu na obhajobu dobrovolníků, kteří kukuřici sklidili.
V souvislosti s GMO zůstává mnoho nezodpovězených otázek, které se ve svých svědeckých výpovědích pro norfolský soud snaží objasnit devět vědeckých kapacit: Jean Emberlin podává zprávu o rozptylu kukuřičného pylu, který si zachovává opylovací schopnost, větrem. Geoff Hopkinson popisuje, jak mohou včely sloužit jako přenašečky kukuřičného pylu na mnoho kilometrů, dále se zmiňuje o obavách chovatelů včel z kontaminace pylu a produktů obsahujících pyl (včetně medu). Richard Young vysvětluje obavy z křížové kontaminace plodin, pěstovaných podle zásad ekologického zemědělství. Erik Millstone referuje o problematické metodě tzv. „podstatné shody“, která se používá při povolování GM potravin na trhu. Vyvyan Howardová vyjmenovává některá z rizik, jež vyvstávají v souvislosti s GM potravinami, jako jsou například toxicita malých dávek. Terje Traavik vysvětluje možné opakované ohrožení související s horizontálním transferem genů (DNA z okolí nebo jiných organizmů). Max Turner a Neil McGregor odhalují možné dopady genetických změn na fungování půdy. Peter Beaumont informuje o případných změnách v používání herbicidů a Sue Mayerová poukazuje na omezené možnosti polních pokusů v zemědělských provozech.
Tyto zprávy podle editorů představují základní informace o rizicích GMO. Posudky ukazují, že zastánci těchto plodin mají ještě mnohé, co zodpovědět. Zvážíme-li závažnost a nevratnost dopadů, které mohou nastat při velkoplošném používání GM plodin, aniž byla tato problematika dostatečně vědecky prozkoumána, měli bychom se ptát, zda s jejich pěstováním vůbec pokračovat.
reklama
