Oceněná kniha přináší nový pohled na vývoj karpatských lesostepních luk
Vedle dominantního botanického a paleobotanického zaostření se kniha věnuje též půdám. Jejich stáří, erozní rychlosti i půdní vlastnosti popsal v knize Pavel Šamonil z odboru ekologie lesa VÚK. Výjimečně dlouhá paměť půd sahající až do doby ledové odhalila mimo jiné vysoké obsahy a stáří organického uhlíku i to, že velmi často pocházel z travních rostlinných společenstev, nikoli z dřevin. To pomohlo doložit velmi hlubokou kontinuitu bezlesí na řadě lokalit.
Publikace vychází z rozsáhlého dlouhodobého terénního výzkumu a v posledních letech i z dat získaných během projektu Grantové agentury ČR. Ten vedl za Botanický ústav AV ČR Jan Roleček, spoluřešiteli pak byli Michal Hájek (Masarykova univerzita Brno) a Pavel Šamonil (VÚK). Výzkum se postupně rozšířil i mimo Českou republiku, například do Rumunska nebo na Ukrajinu.
„Velmi si cením toho, že se podařilo propojit botanický, paleoekologický a půdní výzkum do jednoho celku. Právě mezioborový přístup umožnil lépe pochopit fungování a historický vývoj těchto mimořádných ekosystémů, kde se pozoruhodně setkává mimořádná druhová bohatost s vysokým obsahem poutaného organického uhlíku,“ uvedl Pavel Šamonil z odboru ekologie lesa VÚK.
Publikace přináší nový pohled na koncept perikarpatské lesostepi a zároveň upozorňuje na význam ochrany těchto cenných ekosystémů, které dnes čelí změnám hospodaření, zarůstání, eroze i dopadům klimatické změny.
reklama


