Příběh kapliček
Početný autorský kolektiv pod vedením dvou autorů - Jindřicha Nuska z Divišova a Jana Svobody z Vlašimi v průběhu několika let pečlivě zpracoval rozsáhlou monografii věnovanou donedávna snad nejvíce opomíjeným kulturním památkám - křížkům a kapličkám na Podblanicku. Tyto drobné stavby jsou bezesporu jedněmi z nejvýznamnějších prvků utvářejících tvář naší domoviny, která je výsledkem působení mnoha generací našich předků. Je dobré, že se dnes dostává pozornosti těmto drobným a často v době nedávno minulé zničeným či silně poškozeným (nebo přinejmenším zapomenutým a zanedbaným) památkám, že se nachází stále více osvícených lidí, kteří je obnovují, či dokonce na místě nenávratně zaniklých zřizují nové.
V samém úvodu publikace vyjmenovává objekty menších forem (zejména lorety, smírčí kříže a křížové cesty), které autoři do kategorie "drobných sakrálních objektů" nepočítají a dále se jimi zabývají pouze okrajově. První kapitola ("Rodí se krása kapliček") se zabývá vývojem typologie, podrobněji jsou zmiňována Boží muka, kapličky, zvoničky a kříže. Kapitola "Drobné sakrální objekty v historické oponě" přibližuje proměny vnímání a postavení DSO na Podblanicku, jež nastaly od počátku jejich zřizování jako nástrojů upevňování nové míry, až po jejich destrukci ve 2. polovině 20. století a jejich novou rehabilitaci na přelomu 20. a 21. století. V kapitole "Tradiční versus nové" se čtenáři seznámí s jinými funkcemi drobných sakrálních objektů, než jsou jen kultovně náboženské, memoriální, reprezentační, orientační a hraniční, které lze označit jako "tradiční". Mezi tyto nové sekundární funkce patří informační, environmentální či moderně estetická. Všemi funkcemi se autoři velmi podrobně zabývají. těžištěm kapitoly "Tisíc a jedna kaplička" je soupis drobných sakrálních objektů v okrese Benešov. Práce na soupisu přibližně 1500 objektů byly zahájeny na sklonku 70. let 20. století. Jsou v něm uvedeny základní údaje o každém objektu - druh a typ stavební památky (např. kaplička se zvoničkou), přesná lokalita, stavební materiál, datace vzniku či první zmínky a vysvětlující poznámky. Následuje stručná kapitola "Vybrané výsledky rozboru", ve které jsou zmíněny některé zajímavosti (např. převážný výskyt kamenných žulových křížů v jihozápadním cípu okresu či masové rozšíření litinových křížů ve 2. polovině 19. století, a dále "Památkově chráněné objekty" obsahující přehled objektů zanesených pro okres Benešov v Ústředním seznamu kulturních památek. Kapitola "Drobná sakrální současnost" zmiňuje některé aktivity obcí a místních občanských sdružení zaměřené na využití sakrálních objektů například v rozvoji turistického ruchu. O možnostech a metodice oprav drobných sakrálních objektů pojednává kapitola "První pomoc kapličkám". Závěr "Příběhu kapliček" patří seznamu použité literatury a českému a anglickému souhrnu.
Publikaci společně vydaly Český svaz ochránců přírody Vlašim a Muzeum okresu Benešov za podpory Nadace Open Society Fund Praha a obcí okresu Benešov (podle abecedy): Benešov, Bílkovice, Bystřice u Benešova, Čechtice, Čerčany, Divišov, Drahňovice, Dunice, Hulice, Chotýšany, Kamberk, Krhanice, Maršovice, Mnichovice, Neustupov, Neveklov, Pavlovice, Psáře, Pyšely, Sedlec-Prčice, Stranný, Struhařov, Střezimíř, Šetějovice, Tehov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Vlašim, Votice a Všechlapy.
reklama
