Průvodce po demokracii
 |
Kohák se obrací na konkrétního člověka, občana, který, chce-li žít v demokratické společnosti, musí pro to něco udělat. Vybízí čtenáře k aktivní účasti na věcech veřejných, nutí jej uvědomit si svá práva, ale především své povinnosti. Kriticky pak hodnotí současný stav: "Jako by této společnosti byl milejší klid než spravedlnost, ticho nad hnilobou než náprava. Protest, nesouhlas, zdá se, vnímá většina našich občanů jako vyčlenění, ne-li zradu."
Jednou z důležitých podmínek demokracie je podle Koháka diskuse. Diskusi ale nechápe jako "sérii monologů k ohlušení sebe i druhých", ale jako ohleduplný rozhovor, který, jsou-li stanoviska v opozici, musí vést ke kompromisu. Opozice pak samozřejmě neznamená "já jsem proti a basta!".
Ohleduplnost či slušnost vůči druhému je pro Koháka natolik zásadní, že si ji bere za měřítko: "Demokracie je tak dobrá, jak dobře se stará o potřeby nejmenší menšiny". Za velké nebezpečí současných demokracií Kohák považuje polarizaci společnosti na nesmírně bohaté a nesmírně bědné. V této rozpolcenosti je pak pro společnost velmi náročné zaručit všem například dostatečné vzdělání či rovnost před zákonem.
Kohák se zamýšlí také nad nutností ochránit zájmy budoucích. Tato nutnost se prolíná i s dalšími demokratickými principy, jako je právo na život a odpovědnost za své konání. Dostaneme se tak od nezbytnosti zajištění kvalitní úrovně vzdělání až po nutnost předat našim potomkům naši (a možná spíš jejich) Zem obyvatelnou, bez ekologických katastrof či úložišť jaderného odpadu.
Kohák poukazuje také na tři zásadní krize, které velmi ohrožují současné demokracie: krizi demografickou, ekologickou a morální. Podrobně rozebírá jejich příčiny a průvodní jevy každé z nich a samozřejmě nachází i jejich řešení, která nemohou být jiná, než demokratická.
reklama
