Sociální ekologie v kostce

Nejprve autor ve své knize Venkov, města, média definuje pojmy, jejichž znalost považuje pro pochopení své studie za důležitou (např. definuje vědu, hru, problém, participaci). Zabývá se i vývojem popularity ekologie. B. Blažek si vysvětluje růst významu ekologie v závratně rychlé přeměně ochranářského hnutí na militantní spolek, kterému posloužila pro jeho argumenty věda - ekologie. Domnívám se, že důvod, proč si "ochranářské spolky" vzaly na pomoc ekologii (vědu) spočíval v tom, že jinak by jen těžko mohly své argumenty na příslušných místech s úspěchem prosazovat. Nezdá se mi ani, že by ochranářské spolky byly militantní. Nebylo mi zcela zřejmé, proč ekologie pojímaná jako obrana rostlin a živočichů proti člověku je podle autora "materialistická". Myslel jsem, že smyslem ochranářské ekologie je prosazování názoru: neubírat zbytečně prostor mimolidským formám života. Také jsem se domníval, že důvod, proč se tak děje, spočívá v přiznání určité hodnoty mimolidským formám života. Na tom nespatřuji mnoho materialistického. Mohla by snad být materialistická jiná motivace ochranářů - udržet rozmanité formy života pro generace příští?

Blažek dále vysvětluje, proč uvádí v souvislost zrovna pojmy: venkov, města, média. Tyto pojmy chápe jako sociálně ekologické styly jednání. V nich se vyjadřuje vztahy mezi lidmi, jejich jednáním, komunikačními prostředky a určitým daným prostředím. V kapitole Hra autor rozebírá její možné formy (od hry jako způsobu učení, přes hru jako nástroj terapie nebo hry v podobě hereckého hraní až ke hře jako druhu těžké sociální patologie).

V kapitole věnované vesnici připomíná vztahy, které na vesnici panovaly v bližší i vzdálenější minulosti. Za přínos pro rozvoj vesnice považuje model Školy obnovy venkova (jejímž je spoluautorem). Tento model má, podle autora, sloužit k rozvoji duchovního a podnikatelského rozměru venkova. Blažek uvádí rozdíly mezi chováním vesničanů a "měšťanů".

Za každou z kapitol: Venkov, Města, Média následují přílohy, jak se každé z těchto prostředí může formou hry vypořádávat se svými problémy. V těchto přílohách naleznete vysvětlení pravidel her i ukázky z herních sehrávek. Hry jsou pak často podkladem pro skutečné jednání lidí v daném prostředí či alespoň impulsy pro změny v chování daných prostředí (venkova, města, médií).

V kapitole věnované městům Blažek srovnává výstavbu sídlišť u nás a v západní Evropě. U přípravy městské výstavby navrhuje využít strategického plánování s vysokou mírou participace občanů měst. V "příloze" her věnované kapitole Města tak autor uvádí průběh realizací her na téma: participativní tvorba strategického plánu měst (např. u města Praha).

Přínos této knihy spatřuji zejména v návodu, jak přistupovat k řešení problémů ve větším společenství lidí. Považuji však tuto knihu za příliš složitě napsanou. Autor se totiž často pouští do obtížných definic různých pojmů. Při čtení není mnohdy ani zcela jasné, k čemu Blažek směřuje a co mají jednotlivé pasáže knihy čtenáři nabídnout.

---

reklama

---