Svět podle Stehlíka
Autorovým cílem není nic menšího než zformulovat principy definitivního společenského řádu, ve kterém bude nám prostým lidem souzeno na Zemi žít. Jeho nastolení bude "koncem dějin a začátkem naddějin" a půjde v pravém slova smyslu o zavedení "ráje na zemi". Cílový sociální pořádek nazývá autor humánním saturostacionárním systémem (SSS). Jeho zavedení lze očekávat před koncem 21. století. Příchod SSS je prý neodvratný: "Vědecké poznání antropogenního světa již totiž dospělo v současnosti tak daleko, že můžeme na rozdíl od ještě nedávné minulosti dost objektivně vyvodit tendence, jimž se lidstvo ve svém vývoji podřizuje." Vývoj lidstva k SSS je objektivně determinován, pokud ho snad někdo nechce, má smůlu, bude do něho začleněn i proti své vůli.
SSS bude podle autora z jednoho centra celosvětově řízeným socialistickým systémem. Kapitalismus a soukromé vlastnictví zanikne. Částečně nevědomými průkopníky SSS jsou dnešní ekologické organizace.
Hlavním východiskem, který vede k ustavení SSS, je podle autora prostorová omezenost Země. Společnost ve stavu SSS bude proto navždy stabilizovaná: "Budoucnost materiálně saturovaného a stacionárního řádu by neměla přinášet žádná větší překvapení, bude vlastně jen permanentní reprodukcí." Lidé se budou povětšinou věnovat duchovním kratochvílím. Poznání světa se ale naneštěstí téměř zastaví. Nedá se však nic dělat - vše podstatné už totiž na světě je (či v relativně brzké době bude) vědecky poznáno a odhaleno.
Pro život v SSS bude člověka nutno ještě poněkud zkultivovat. Neměl by to ale být větší problém: "Humanizace bude trvat o něco déle, avšak stejně v historicky nedlouhé době jenom u nejzaostalejších etnik, jež ostatně mají přirozené tendence k fyzickému zanikání."
Autorem odhalený příchod SSS lze prý porovnat s neolitickou revolucí, ještě lépe ale se samotným vznikem života na Zemi.
Jsem rozhodně ten poslední, kdo má chuť obhajovat tržně-konzumní kapitalistický systém. Kdyby se ale našim oponentům, kteří nás obviňují z ekologického sociálního inženýrství, dostala do rukou Stehlíkova kniha, křepčili by radostí. Jestli je vůbec něco sociální inženýrství, pak je to tohle.
Základním problémem takových teorií je podle mého názoru ničím rozumným neopodstatněná víra v jedinou a konečnou pravdivost dnešního vědeckého poznání. Pokud toto přijmeme, je už jen krok k myšlence, že lze vědecky, objektivně a definitivně popsat budoucí vývoj lidstva a přírody, a hned se o to také pokusit. Věda (a vůbec každé myšlení) ale přece přistupuje k tomu, co je kolem nás už předem na základě nějakého předchůdného porozumění. To vůbec umožňuje přírodu nějak pochopit, ale zároveň jí znemožňuje tím pochopením "definitivně poznat". K podstatě světa tak už předem patří tajemství. (Jiné předchůdné porozumění umožňuje veškerenstvo pochopit jinak, ale zase jiné jeho části zakrývá.)
Přístup, který si myslí, že všechna tajemství přírodě vyrve, vede k takovým nesmyslným koncům, jakým je "Manifest budoucnosti". A propos: škoda, že autor nepovažoval za nutné rozvést převratnou tezi, podle které je dnes na základě vědeckého poznání možné označit existenci Boha za fikci sloužící jako jeden ze způsobů ujařmování lidí.
Myslím, že jistý užitek by snad kniha mohla přinést nějakému masochistickému luštiteli hlavolamů a dlouhých zašmodrchaných vět. Jako malou hádanku si na závěr dovolím uvést jeden příklad. Co se asi chce říci větou "Lidské individuum jako nedominující pracovní síla a racionálně saturovaný spotřebitel hmotných statků, tedy člověk jako objekt, působící v humánním SSS nebude totožný s historickým objektálním subjektem, bytostí závislou na soukromovlastnických vztazích, manipulovatelnou nebo manipulující"?
reklama