https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/uryvek-generace-v-ohrozeni
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Úryvek - Generace v ohrožení

3.11.2011
Třetí generace Vietnamců, kteří se potýkají s důsledky použití defoliantu Agent Orange během vietnamské války.
Třetí generace Vietnamců, kteří se potýkají s důsledky použití defoliantu Agent Orange během vietnamské války.
Úryvek z úvodu knihy Generace v ohrožení. Reprotoxické látky v životním prostředí.

Počátkem padesátých let dvacátého století, kdy ještě rozmach průmyslové sféry neusměrňovaly obavy týkající se životního prostředí či zdravotních rizik, objevily se zprávy z jisté japonské vesnice, které vypovídaly o zvláštním onemocnění nervové soustavy. Choroba postihovala zejména kojence a děti, jejichž stav nápadně připomínal mozkovou obrnu. Postupem času začalo být zřejmé, že během prenatálního vývoje dochází k otravě plodu jakousi chemickou látkou.

 

Vyšetřovatelé zjistili, že závod na výrobu vinylchloridu už řádu let vypouští do zálivu Minamata rtuť. Tento jedovatý kov se v usazeninách zálivu přeměňoval na organickou rtuť a v nebezpečné míře se hromadil v tělech ryb, které sloužily za potravu vesničanům. Organická rtuť přitom narušuje činnost a vývoj mozku. Tato lokální epidemie byla jedním z prvních signálů, že působení chemických látek může mít neblahý vliv na reprodukční schopnost lidí a vývoj kojenců.

Ve Spojených státech se zatím běžně přidával do benzinu další jedovatý kov, olovo. To pak vypouštěly výfuky aut po celé zemi a znečišťovaly jím vzduch. Hromadilo se ve vodě a v půdě a pozvolna si razilo cestu do krve, kostí a mozků obyvatel celých Států. Uplynula další tři desetiletí, než se zjistilo, v jakém rozsahu dochází k působení tohoto toxikantu na mozky ještě nenarozených dětí a kojenců. (Pozn. překladatele: V České republice platí zákaz olovnatého benzinu od roku 2001.)

Od tragédie v zálivu Minamata došlo i k dalším nárůstům počtu reprodukčních či vývojových dysfunkcí způsobených vlivem chemických látek, které měly neblahý dopad na celé generace. V šedesátých letech dvacátého století způsobilo rtutí kontaminované obilí v Iráku epidemii podobnou případu z Minamaty. V Japonsku a na Tchaj-wanu způsobil závažné poškození zdraví novorozenců a dětí jedlý olej kontaminovaný polychlorovanými bifenyly (PCB).

Ve Spojených státech sedmdesátých let 20. století způsobila chemikálie známá pod zkratkou DBCP sterilitu u skupiny dělníků pracujících ve výrobě pesticidů. U mladých žen, jejichž matky v době těhotenství užívaly diethylstilbestrol (DES), docházelo ke vzniku rakoviny ve vaginální oblasti a dalším obtížím týkajícím se reprodukčních schopností. V té době se také mezi válečnými veterány z Vietnamu rozšířila obava ze škodlivého vlivu bojové látky zvané Agent Orange, jejímuž působení byli během vojenské služby vystaveni, na plodnost a zdraví jejich potomků. Obyvatelé míst jako newyorský Love Canal nebo Boston ve státě Massachusetts začali zakládat občanské environmentální hnutí, částečně v důsledku obtíží týkajících se reprodukčních schopností a vývoje dětí, které, jak se domnívali, pramenily z toho, že jejich společnost byla vystavena působení chemických látek.

K podobným hromadným jevům dochází stále, avšak k napsání této knihy nás přiměla spíše každodenní setkávání s jednotlivými lidmi, které zneklidňuje skutečnost, že jsou vystavováni působení chemických látek, a trápí je vlastní poruchy reprodukčních schopností. Můžeme zde uvést několik příběhů ze života:

    Jistá mladá žena nás požádala o konzultaci, neboť ji znepokojovalo, že je těhotná a v zaměstnání přichází do styku s rozpouštědly. Její zaměstnavatel ji ale odmítl přeřadit na jinou práci a v důsledku úniku chemikálií byla následně vystavena nadměrnému vlivu uvedených látek. O několik týdnů později porodila mrtvý plod.
    Naše kolegyně s námi konzultovala případ svého bratra. On a jeho žena dlouho nemohli mít děti a muže napadlo, zda jeho neplodnost nemůže souviset s jeho zaměstnáním. Společnost, ve které pracuje, produkuje velké množství glykoléterů, chemikálií známých toxickým působením na zvířecí varlata.
    Na klinice byla vyšetřena těhotná pacientka, v jejíž krvi bylo naměřeno množství olova odpovídající otravě těžkým kovem. Šetření v jejím okolí neodhalilo žádný určitý zdroj. Žena uvažovala o potratu, neboť se obávala, že olovem bude otráven i plod. Ošetřující personál byl frustrován nemožností odhalit zdroj, díky kterému došlo k expozici pacientky olovu, a zároveň zmítán nejistotou, jak v jejím případě rozhodnout.
    Jiná žena vypověděla, že se před mnoha lety zabývala domácím podnikáním, při kterém ve své kuchyni zacházela s velkým množstvím rozpouštědel. V té době prodělala potrat, ale až po letech si uvědomila možnou souvislost s tím, že byla vystavena působení zmíněných chemikálií.
    Těhotná kolegyně se na nás obrátila o radu v situaci, kdy na letišti několik kilometrů od místa, kde žije, havarovalo letadlo a jejich dům byl celé hodiny zahalen hustým mračnem dusivého kouře. Doslechla se, že se z hořících plastů a dalších materiálů mohou uvolňovat nebezpečné chemikálie, a měla obavu, zda jejímu nenarozenému dítěti nemůže hrozit nějaké nebezpečí.

Ve Spojených státech se nejméně jeden pár z dvanácti potýká s neplodností, 35-50 % všech těhotenství končí samovolným potratem a závažné vrozené genetické vady představují komplikace u 2-3 % živých novorozenců.
Ve Spojených státech se nejméně jeden pár z dvanácti potýká s neplodností, 35-50 % všech těhotenství končí samovolným potratem a závažné vrozené genetické vady představují komplikace u 2-3 % živých novorozenců.
Foto | jef safi/ / Flickr
Tyto příběhy nám pomáhají osvětlit, v jakých situacích se někteří lidé ocitají a jaké otázky jim přicházejí na mysl. Ve většině výše popsaných případů je téměř nemožné připsat daný důsledek kontaktu s určitou látkou, právě tak jako nelze zjistit, jaké riziko může vyplývat z kontaktu s takovou látkou pro jednoho každého jednotlivce. Přesto víme, že lidé jsou vystavováni působení látek, které mohou mít vliv na jejich reprodukční schopnosti, a že trpí zdravotními problémy souvisejícími s plodností. Ve Spojených státech se nejméně jeden pár z dvanácti potýká s neplodností, 35-50 % všech těhotenství končí samovolným potratem a závažné vrozené genetické vady představují komplikace u 2-3 % živých novorozenců. Existují důkazy, že některé z těchto obtíží mají vzrůstající tendenci: v mnohých oblastech klesá u mužů množství spermií, stoupá počet případů určitých vrozených vad a na vzestupu je i výskyt rakoviny u dětí, která může mít základ již v prenatálním vývoji.

Zdravotní problémy týkající se reprodukčních schopností a vývoje se mnohdy nevysvětlí známými rizikovými faktory, jako jsou genetické dispozice, konzumace alkoholu, kouření, užívání drog a působení nechemických faktorů jako jsou radioaktivita, infekce, horko a stres. Tato kniha se zaměřuje na souvislost mezi působením určitých chemických látek v životním a pracovním prostředí a zdravotními problémy spojenými s reprodukčními schopnostmi dospělých a vývojem dětí. V některých případech je vztah mezi vlivem určitých látek a reprodukčními či vývojovými poruchami neoddiskutovatelně vztahem příčiny a následku. Jindy jsou známá fakta méně přesvědčivá, avšak postupně se rozvíjející jádro důkazů mnohé naznačuje. Často není možné dospět k jednoznačným závěrům, protože chybí klíčové informace. Příčinou těchto mezer v rozhodujících údajích mohou být neúplné zkoušky toxicity, neodpovídající či neprůkazné epidemiologické studie, osobní či studijní předpojatost, priority v rozdělování finančních prostředků či dokonce chybná aplikace výzkumných metod.

Ačkoliv je už celá desetiletí až staletí známo, že životní prostředí může mít nejrůznější škodlivé účinky na lidské zdraví, v popředí veřejného zájmu často stojí rakovina. Existují však také četné důvody k obavám z dalších zdravotních následků, které mohou být nenápadné, časově posunuté,. Obtížně diagnostikovatelné a nemusí být snadné dát jejich příčinu do souvislosti s působením určité látky. Účinky některých chemických látek na reprodukční schopností dospělých a vývoj dětí jsou znepokojivé, protože mají vážné důsledky pro páry, které se snaží počít dítě, a protože vystavení určitým látkám během kritických období vývoje plodu a kojence může mít celoživotní a dokonce mezigenerační důsledky.


reklama

Další informace |
Schettler, Ted; Generace v ohrožení. Reprotoxické látky v životním prostředí; Praha; Arnika 2008; 474 stran
Ted Schettler a kol.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist