Úryvek - Tiché labyrinty
1.1.1998
Zasvěcení lesa spočívá v tom, že skutečnost se odhaluje ve svém počátku, ve svém zrodu. Obnažují se kořeny tvaru, zapuštěné do beztvarého. Při lesním zasvěcení se stáváme svědky zrodu věcí ve vidění. V navyklém vnímání nám zrod věcí uniká. Naléváme materii, s níž se setkává zrak, do připravených a neměnných kadlubů smyslu, spjatého s ustáleným tvarem. Proto se z našeho světa ztratilo překvapení a dobrodružství.
reklama
V lese se tyto kadluby rozvíjejí, jsou roztříštěny tvarovou změtí, bujením a splétáním se, jež narušuje známé formy a vymyká se slovům. A přece tu věci nezanikají v chaosu. Setkáváme se tu s věcmi v okamžiku jejich zrodu, v okamžiku, kdy jsou nejskutečnější. V tomto zasvěcení nejde o znovuzrození jednotlivé existence, nýbrž o znovuzrození světa věcí, o obnovu skutečnosti.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk