Volby v ČR a Bod obratu
 |
Politici v Čechách stále předkládají veřejnosti jednoduchý ekonomický model, který slovy Oscara Wilda se dá vyjádřit takto: "Můžete zjistit cenu čehokoliv, ovšem nedozvíte se hodnotu ničeho." Futuroložka Hazel Hendersonová říká: "Vychvalují nám zářivě čisté nádobí a oblečení, ovšem zapomněli se zmínit o ztrátě průzračných řek a jezer." Rozpory vysvětluje Fritjof Capra ovlivněním západní civilizace karteziánským myšlením, mechanistickým pohledem na život. Z filozofických teorií Newtonova světa jako stroje přechází elegantně do praktických dopadů na každodenní život a to jak ve sféře politické, tak v oblasti každodenního života. V současné povolební atmosféře zaujme, že "jedním z důvodů, proč je pojem "zisku" zkreslený, je umělé rozdělení ekonomiky na soukromý a veřejný sektor, což vede ekonomy k tomu, aby ignorovali vztah mezi osobními zisky a veřejnými náklady." Zdánlivě elegantní ekonomické modely jsou nerealistické, založené na klasické myšlence volného trhu, kde mají všichni kupující a prodávající stejnou sílu a stejné informace, což není pravda. Ve většině průmyslových zemí ovládají nabídku zboží velké korporace, které pomocí reklamy vytvářejí umělou poptávku a mají rozhodující vliv na státní politiku. Ekonomové nejsou ekologicky vzdělání, ekologické povědomí se vytratilo. Hlavní modlou ekonomů je ekonomický růst, který však má své limity a svou odvrácenou stranu. Dopodrobna se autor věnuje tématu jaderné energetiky, dobou rozpadu plutonia. Píše: "pokud se americký jaderný průmysl bude rozšiřovat a bude-li skladovat plutonium s 99 % účinností - pak podle některých odhadů počínaje rokem 2020 bude mít na svědomí pět set tisíc fatálních onemocnění rakovinou plic ročně po padesát let! To obnáší až 15% nárůst úmrtnosti v USA. Z hlediska těchto odhadů je těžko pochopitelné, jak někdo může nazývat jaderné elektrárny bezpečným zdrojem energie." Téma zdraví je v podtextu celé knihy a tak se tato kniha stává první knihou na českém trhu, která se komplexně věnuje zdraví společnosti ve vazbě na životní prostředí a zdraví jedince. "Co je nezdravé pro jedince, je obecně nezdravé pro společnost a okolní ekosystém a naopak."
Zvláštní důraz klade Capra na situaci žen. Všímá si, že ženy do světového dění v patriarchální společnosti nemluvily a jako důsledek je, že jsou nespokojené se svou rolí ve společnosti, stávají se obětí sexistického jazyka reklam, spotřebovávají značné množství léků (60 %všech předepisovaných psychoaktivních a přes 70 % všech antidepresiv). Podle jednoho odhadu farmaceutické firmy vydá firma v průměru 4000 dolarů ročně na reklamu na jednoho lékaře, což je o 65 % více, než kolik vydává na výzkum a vývoj.
Bod obratu není jen analýzou stavu světa ve snaze o jeho porozumění. Autor nabízí řešení v holistickém, nebo-li celostním přístupu a to jak k našemu vlastnímu životu, tak ke společenskému dění. Kniha nabízí řešení v návratu k přírodě, propaguje zdravé životní návyky - celozrnnou stravu, tělesná cvičení, domácí porody, relaxační a meditační techniky. Je třeba převzít osobní zodpovědnost za své zdraví, což lze ovšem jen v součinnosti se společností. Vládne-li ve společnosti systém, který utlačuje individuum, pak je pro jedince obtížné žít zdravým životem, neboť psychická pohoda je předpokladem fyzického zdraví. Jedno podmiňuje druhé. Pěstovat zodpovědnost doporučuje autor i v rámci nadnárodních korporací, které by se neměly honit jen za svými zisky, ale dbát i na souvislosti mezi svým konáním a dopady tohoto konání na okolní svět. Doporučuje reorganizovat medicínské vzdělání, investovat do lidských zdrojů, do prevence, aby nebylo třeba: "kopat studnu poté co mám žízeň". Kriticky hodnotí společnost, která je od dob Galilea, Descarta a Newtona posedlá racionálními znalostmi, tzv. objektivitou a kvantifikací, čímž došlo ke zrelativizování lidských hodnot a obecné lidské zkušenosti. Kniha Fritjofa Capry Bod obratu je prvním krokem k tomu, abychom si uvědomili síly, které hýbou společností a to jak z úhlu historického, tak z pohledu současných věr či pověr, kterým podléháme, aniž bychom tušili, co naše rozhodování a konání řídí, případně manipuluje. Volby v Čechách ukázaly, že nad stavem společnosti je potřeba se zamyslet a to zejména s ohledem na hodnoty, které jsme ochotni vyznávat a věnovat jim svůj čas a energii. Optimistický závěr knihy, který se věnuje přechodu ke slunečnímu věku kalí tvrzení, že hlavní překážky nejsou technické, nýbrž politické. Nadějí jsou občanské iniciativy a probouzející se feministické hnutí.
Praha, 17.6.2002
reklama
