Vzestup a pád středních vrstev
 |
Keller spatřuje její původ ve Spojených státech. Vytvořila se z přistěhovalců a farmářů, kteří si zde jen díky své vlastní dřině vytvořili svůj majetek. V Americe jich bylo relativně velké množství a začali bojovat za svou občanskou společnost. Dožadovali se snížení řídicí role státu ve společnosti. Stát měl podle nich zajišťovat pouze ochranu jejich majetku a osobního bezpečí. Jejich základními hodnotami byla nezměrná píle, protestantská morálka a možnost ovlivňovat veřejné mínění. Ovšem už v této době začínají sociologové upozorňovat na jisté rozpory mezi ideály a skutečností. Jakkoli velké dosažené jmění nedává těmto vrstvám v klidu spočinout, jelikož je neustále ponouká vidina, že by mohly mít ještě více. Tato myšlenka je odvrací od snahy vytvořit lepší společnost. "Přiznám se, že se chvěji obavou," říká již na počátku tohoto století sociolog Alexis de Tocqueville, "aby se nakonec nenechali tak silně ovládnout zbabělou láskou k přítomným požitkům, že by ztratili zájem o vlastní budoucnost a budoucnost svých potomků a že by se raději nechali trpně unášet svým osudem, než by v případě potřeby vyvinuli náhlé a energické úsilí, aby jej změnili."
Rozporuplnost středních tříd postupně vyniká v dalším vývoji. Po druhé světové válce nastává jejich velký rozmach. Začínají se do nich včleňovat i dělníci, kteří předtím byli odsouváni na okraj. V tomto období se zvyšuje jejich kupní síla a jejich majetek se začíná vyrovnávat se střední vrstvou. Nepřebírají však zvyklosti středních tříd, zůstávají izolováni v okruhu své rodiny a známých a nijak se nesnaží participovat na kulturním a politickém vývoji.
Nejvýznamnějším znakem současné střední třídy je podle Kellera přetvářka. Ta se stala diktátem pro všechny, kteří se dnes chtějí prosadit. Právě střední vrstvy ji nutně potřebují ke svému úspěchu. Ty, kdo jsou pod nimi, nikdo k úsměvu nenutí, vrstvy nad nimi už nepotřebují být příjemné. "Střední vrstvy," cituje Keller Fromma, "se však musí umět na požádání rozzářit, jako když otočíš vypínačem." Jedině tak mají šanci vystoupat na společenském žebříčku a podílet se na blahobytu. Stávají se podle Kellera apolitickou vrstvou, jejímž největším zájmem se stává co nejlépe se pobavit za vydělané peníze.
Vzestup a pád středních vrstev je nesporně zajímavá studie. Autor předestírá před čtenáře kontroverzní myšlenky a nutí ho tak vytvořit si vlastní názor.
reklama
