Za hranice měst
Přestože každý z autorů definuje suburbanizační proces po svém, rámcově se shodují, že jde o překotný rozvoj na okraji velkých měst, který je charakterizovaný rozptýlenou, separovanou zástavbou s nízkou hustotou osídlení, chybějícími službami a další infrastrukturou, výraznou závislostí na individuální automobilové dopravě. To v jazyku normálních lidí znamená zhruba toto: mnoho rodinných nebo malých domků relativně daleko od okraje města postavených tzv. na zelené louce, oddělených od okolních obcí a bez dostatečného zázemí – obchodů, služeb, škol, zaměstnání atd., což vede ke každodennímu dojíždění osobním automobilem do centra města.
Výsledky suburbanizace můžeme nalézt především v USA, v menší míře v Kanadě a západní Evropě. U nás zatím tento proces podle autorů nepropukl ve výrazné míře, příkladem začínající suburbanizace v České republice jsou tzv. satelitní městečka v okolí Prahy (Průhonice, Dolní Břežany atd.) nebo vznik obrovských komerčních zón (Černý most, Zličín atd.).
Začátek suburbanizace spadá do 60. a 70. let 20. století. Pravděpodobně nejobecnějším důvodem odlivu obyvatel z měst na okraj je především hledání zdravějšího životního prostředí a potřeba soukromí a vlastnictví. Odborníci suburbanizaci vyčítají především odumírání center měst, devastaci zemědělské půdy a další ničení životního prostředí, vysokou finanční a energetickou náročnost suburbální výstavby. Pro popularizaci relativně velmi odborného tématu zvolili autoři vhodnou formu původně „živých“ přednášek, což přináší zjednodušení, praktické příklady, jasnou strukturovanost a stručnost. A tak se čtenář může setkat s obšírnou teoretickými úvahami, zahraničními pohledy (tři příspěvky amerických odborníků) i srovnáním napříč vědeckými obory. Tyto občas nezáživné pasáže oživují praktické příklady vývoje v některých městech USA a SRN, ale také Prahy a Brna jako dvou českých měst, kde jsou suburbanizační procesy nejviditelnější. Potěšující je, že se autoři nezaměřili pouze na popis situace, ale uvádějí i vývoj procesu a politicko-sociální souvislosti v jednotlivých městech. I to je jeden z důvodů proč by se kniha měla stát povinnou četbou pro úředníky územně plánovacích úřadů, městských politiků, ale také občanských sdružení zabývajících se touto problematikou.
Je nepříjemné, že i přes snahu o vyváženost a vysoce odborný pohled prostupuje publikací zřejmý podtext názorové jednosměrnosti. Většina autorů je, zdá se, přesvědčena o negativním vlivu suburbanizace a pouze jediný příspěvek upozorňuje na pozitivní konotace tohoto procesu. Je škoda, že se autoři neodvážili využít dobře připraveného prostoru pro otevření diskuse na téma suburbanizace například se zástupci velkých stavebních firem a představiteli měst, kteří svými rozhodnutími suburbanizační proces podporují, nebo s představiteli menších obcí na okraji měst.
Informačně naplněný text dokresluje mnoho tabulek, grafů a fotografií. Je však zarážející, když se v tabulkách objevují početní chyby. Podobně rušivě působí, když v překladu cizojazyčných textů nalezne čtenář do očí bijící chyby a jazykové nedostatky.
To však nejsou výtky, kvůli kterým by nestálo za to knihu doporučit k přečtení. Otevírá naléhavá témata, která občané českých, moravských a slezských měst začnou považovat za naléhavá možná až za několik desetiletí. Avšak fakticky jsou na pořadu dne již nyní, protože proces suburbanizace započal i u nás, sic zatím nevýrazně a opatrně.
reklama