Myslivost a právo

PARADOX našeho státu: Evidentně méně aktivně lovících myslivců = více divočáků a naopak. Stavy divočáků není možno více snížit, protože jejich přírůstky jsou tak vysoké, že současný počet aktivně lovících myslivců to už nezvládne. Jenže v republice nuceně zahálí další tisíce potenciálních lovců, kteří vlastní všechno to drahé vybavení a lovecký lístek, jen se nemůžou dostat do žádného mysliveckého spolku. Tam jsou jejich žádosti v 99 procentech případů "vyřízeny" tím, že jim odepíší, že nikoho nepřijímají apod.. Dokonce je tak nakládáno většinou i s těmi myslivci, kteří nevlastní jen potřebné zbraně, ale jsou dokonce vlastníky několika hektarů půdy na kterých vznikají škody od divočáků v místě, kde tohoto vlastníka(myslivce) nechtějí přijmout! Myslivost se tak stala velice levnou, přitom prestižní zábavou pro všechny myslivce, kteří se v minulosti dokázali upíchnout do některé společenstevní honitby. A jejich zábava je má stát co nejméně peněz bez ohledu na to, jak velké škody zvěř činí ostatním spoluobčanům na polích, nebo lesích... Proč stát platil drahé odstřelovače a proč má stát rozdělovat miliony korun jako zástřelné mezi spokojené koníčkáře, když tu máme další velkou skupinu myslivců/lovců, kteří by velmi rádi vyrazili lovit divočáky zcela zadarmo? Ano, stovky až tisíce dalších lovců by stříleli přemnožené divočáky zadarmo, kdyby jim v tom nebránili ti myslivci, kteří si už berou státem vyplácené zástřelné.