Za památnými stromy Vysočiny

Stromy jsou zvláštní rostliny. Mohutné, vysoké, jako by spojovaly zemi a nebe. Jsou schopny vystačit si samy - a přece žijí s lidmi a pro lidi. Protože stromy - to není je kmen se zelenou korunou větví ani jen plnometry dřeva nebo košíky uzrálých plodů. Stromy žili na Zemi dávno před lidmi a svými životy umožnili lidem existenci, od pradávna byly nenahraditelné pro užitek a ochranu, které lidem poskytovaly. Stromy výjimečné vzrůstem nebo věkem byly považovány za sídla bohů - za stromy posvátné. ** Stromy mají nezastupitelný význam i v současnosti, třebaže díky technickému pokroku a rozvoji civilizace jsou lidé nyní těmi silnějšími. Přesto i dnes stromy tvorbou kyslíku a vůní květu ozdravují ovzduší, udržují vláhu, zachytávájí zákeřný prah a brání větru. Zůstávají domovem ptactva i hmyzu, svou melebností, krásou a osobitostí dokáží působit na člověka. Stromy zásadně dotvářejí krajinu a ovlivňují životní prostředí. ** Stromy jsou rostliny dlouhověké, za svého života mohou provázet více než devatero lidských pokolení. Proto můžeme stromy nazývat spojníky mezi generacemi a víme, že často zůstávají jedinými žijícími svědky. Vždyť rostly už v době, kdy žili naši praprapředci, z nichž některé neznáme ani z vypravování. V době, kdy bylo přítomností to, o čem si čteme v učebnicích dějepisu. V dlouhověkosti stromů je pro nás skryto mnoho tajemných odkazů a zapomenutých souvislostí. Stromy nemluví lidskou řečí, ale jejich paměť dokáže napovědět paměti naší.