AP: Včely na střechách Atén vyrábějí med různých chutí a spojují lidi s přírodou

Nikos Chatzilias tráví své dny péčí o bzučící včelstva s jedinečným výhledem na střechy řecké metropole. Patří mezi desítky Atéňanů, kteří se věnují městskému včelaření, aby pomohli podpořit lokální ekosystémy, znovu se napojili na přírodu a vychutnali si med s příchutí rostlin ze všech částí města, píše agentura AP. Sedmatřicetiletý Chatzilias je velkým milovníkem medu. K snídani ho jedl s chlebem a čajem a používal ho jako náhradu cukru všude, kde se dalo, včetně sušenek a jiných dobrot. Časem se stal nespokojeným s běžně dostupným medem a rozhodl se vyrobit si vlastní. V roce 2020 se proto přihlásil do včelařského kurzu a již po několika měsících se stal profesionálem. "Denní kontakt se včelami mi přinášel spoustu radosti, a proto jsem v tom pokračoval," říká Chatzilias.

Toto léto se staral o 30 včelstev, které umístil na sedm střech, včetně jedné s výhledem na Parthenon. Zhruba 1,2 milionu včel v těchto včelínech vyprodukuje 500 kilogramů medu, což zhruba odpovídá hmotnosti velkého medvěda hnědého. Každá várka je speciálně zabalena a pojmenována podle čtvrti, ze které pochází.

Chuť aténského medu se liší podle toho, z jaké čtvrti je, protože v různých částech města je různý poměr eukalyptů, akácií, hořkého pomeranče a dalších rostlin, vysvětluje Chatzilias. Například borovice z jižního pobřeží dodávají medu lesní příchuť.

Městské včelaření není ve světě ani v Aténách novinkou. Před desítkami let řecké rodiny přinesly do města úly poté, co se přistěhovaly z venkova. Chatzilias však vnímá, že dnes je včelaření více zaměřené na vliv na životní prostředí, což je téma rezonující v celé společnosti.

Jedna z nejnovějších členek Chatziliasova týmu, Aggelina Chatzistavruová, se do včel zamilovala ještě jako studentka na univerzitě. "Moc se mi líbila představa, že bych měla vlastní včely," řekla na střeše s výhledem na Akropoli. "Kdyby každý mohl mít úl na volném prostranství u svého domu, věřím, že by to výrazně změnilo naše životní prostředí."

Navzdory rostoucímu zájmu o včely mohou začínající včelaře odradit stížnosti sousedů. Městské včelaření totiž na jaře vyžaduje vynášení těžkých úlů po schodech na střechy a jejich opětovné snášení před nástupem zimy. Lidé se bojí," řekl Chatzilias. "Včely by mohly bodnout mě, moje děti, mého psa. Co když jsem alergický?" předvádí reakce sousedů. "Obecně platí, že v lidech z měst, kteří jsou mnoho let odříznuti od přírody, může i něco přirozeného vyvolat strach," vysvětluje.

Díky neustálému vykvétání různých rostlin využívající opylovače jsou Atény ideálním místem pro to vyzkoušet nechat včely na střechách celý rok, což Chatzilias letos zkusí poprvé. "I v chaotickém městském prostředí, které jsme vytvořili, příroda – nebo to, co z ní ve městě zbylo – stále umí reagovat a dávat život," říká.

---

reklama

---