https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/grenelle-environnement-environmentalni-pravo-po-francouzsku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Grenelle Environnement - environmentální právo po francouzsku

4.6.2010 16:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zástupci z řad podnikatelů, zaměstnanců, nevládních organizací, samosprávy i státní správy – ti všichni se ve Francii v roce 2007 sešli, aby vypracovali dohodu zavazující vládu ke konkrétním opatření v oblasti životního prostředí. V Praze o tomto projektu hovořil 24. května Christophe Sanson z Université Paris 1.
 

Grenelle Environnement
Christophe Sanson a Milan Damohorský na přednášce „Grenelle Environnement“ ve Francii: ekologická revoluce v evropských normách?
Foto: Iva Dubská/Francouzský institut v Praze

„Lidé, kteří spolu nikdy nepracovali, lidé s rozdílnými zájmy, byli nyní nuceni hledat vzájemnou shodu,“ uvedl Sanson základní myšlenku této iniciativy. Ta vzešla ze slibu francouzského prezidenta Nikolase Sarkozyho, který dal ekologickému hnutí Aliance pro planetu v březnu 2007. Sarkozy tehdy slíbil, že se zasadí o 15 až 20 konkrétních opatření zlepšujících stav životního prostředí na národní i globální úrovni.

V létě 2007 se šest pracovních skupin zabývalo nejpalčivějšími problémy - od klimatických změn a spotřeby energie přes ochranu biodivezity, přírodních zdrojů a zdraví, až po otázky ekonomické a sociální. Z důvodu naprosto odlišných názorů nebyla diskutována problematika jaderné energetiky a biopaliv.

Diskuze i konzultace s veřejností nakonec vedla k přijetí 273 závazků, které zaštítil francouzský prezident. O jejich realizaci se stará 34 operačních výborů v čele s poslancem a úředníkem. Ne všechna opatření však vyžadují změny v právních předpisech.

Grenelle jedna, Grenelle dva

V roce 2008 francouzský parlament schválil první velký zákon, tzv. „Grenelle 1“ („Grenelle“ lze volně přeložit jako „dohodu z ulice“; název je odvozen od stejnojmenné pařížské čtvrti, v níž byla v roce 1968 uzavřena dohoda ukončující nepokoje). Sanson o něm hovoří jako o „programovém zákoně“, neobsahuje totiž konkrétní opatření, ale stanovuje závazky do dalších let a organizuje práci. A to ve čtyřech stanovených prioritách, kterými jsou klimatické změny, biodiverzita a ekosystémy (a jejich ochrana i v osídlených oblastech), prevence rizik a ochrana zdraví (nově se zohledňují i nanomateriály) a ekologická demokracie.

Letos prošel parlamentem „Grenelle 2“ určující již závazné normy a realizaci slíbených opatření např. energetickou účinnost nových budov. Jeho znění však poznamenal nezdar jednání v Kodani i ekonomická krize. Podle Sansona o něm někteří hovoří jako o kroku zpátky oproti jeho ambicióznímu předchůdci. Za neúspěch se považuje například upuštění od uhlíkové daně nebo dalších poplatků v oblasti dopravy.

Podle Sansona jsou však i přesto „drobné kroky lepší než nic a je dobré se cílovým číslům alespoň přiblížit“.

Quo vadis, environmentální právo

Z úst Christophea Sansona zazněla i kritika současného environmentálního práva, které je podle něj omezené a nijak se nepokouší zpochybnit současný ekonomický rozvoj, který klade stále větší nároky na spotřebu přírodních zdrojů a produkuje více znečištění. „Je příliš odvětvové,“ říká o environmentálním právu, „příliš odborné a technokratické, přináší s sebou paradoxy, kdy řešení jednoho problému vyvolá problém jiný. Je v něm málo demokracie,“ tvrdí Sanson.

Milan Damohorský z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v následující diskuzi položil otázku, do jaké míry může být národní právo s ohledem na mezinárodní a unijní právo samostatné. „Nezáleží na množství předpisů, ale na jejich dodržování,“ připomněl také. Právo by podle něj mohlo být zjednodušeno, více provázané a spíše obecného charakteru. Damohorský zmínil i český pokus o zákoník práva životního prostředí před deseti lety, který zůstal v šuplíku zejména pro nedostatek politické vůle. Takový právní předpis by podle něj sice mohl těžko pojmout všechny zákony, zejména ty, které vyžadují časté novelizace, ale mohl by alespoň sjednotit obecné principy a nástroje.

České luhy a háje

Milan Damohorský připustil, že se české právo může Grenelle inspirovat a třeba rozšířit vyjednávání tripartity (stát, zaměstnavatelé, odbory) o další organizace. Podle Damohorského však musíme vzít v potaz národní specifika, ať už se jedná o geografické podmínky nebo národní povahu.

Přestože moderátor diskuze Olivier Jacquot zmínil, že environmentální témata byla v České republice i v předvolební kampani prezentována více než ve Francii, Damohorskému chybí v současných domácích podmínkách více popularizátorů jakými bývali Josef Vavroušek nebo Ivan Dejmal. Informace jsou podle něj buď na bulvární úrovni, nebo příliš akademické a laikovi nesrozumitelné.

Přednášku "Grenelle Environnement ve Francii: ekologická revoluce v evropských normách?" se konala 24. 5. 2010 ve Francouzském institutu v Praze.


reklama

 
Zdeňka Vítková
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist