Vynalézavost pytláků přes zbraně ukazuje výstava v Teplicích
"Všude ve světě je označení člověka, který kradl zvěř, velmi hanlivé, jen Češi mají pytláka, což může zavánět až romantickým hrdinou," říká Hlásenský. "Samozřejmě je to od slova pytel, do kterého si zloděj schovával kořist, batohy tehdy nebyly," pokračuje sběratel, jenž se od sbírání vojenských zbraní dostal k pytlačkám.
Přehlídka nástrojů lidí, kteří si potřebovali přilepšit svůj chudý život, začíná v 18. století a končí v současnosti. "Nejvíce pytláků bylo tam, kde bylo hodně lesů, ale pytlačilo se i na polích a podle toho měli svou výbavu. Také se sdružovali do tlup, jejich veliteli byli bývalí vojáci. Drzost rostla tak, že už se jich báli i hajní a krutost potyček byla pak nevídaná," zmínil Hlásenský. Mezi vybavení pytláků po 1. světové válce patřila třeba vražedná dýka.
Jako se dědila jiná řemesla dědilo se i pytláctví. Jedna ze zbraní na výstavě sloužila zakázanému lovu sto let. Rozdíly mezi klasickou a pytláckou zbraní jsou zjevné, úpravy spočívaly ve zjednodušení tak, aby ji bylo možné schovat pod oděv. "Druhou verzí byl úkryt v lese v dutém stromě. Pytlačky tak byly krátké jako pistole i dlouhé. Lišily se také tím, zda byly na jeleny nebo jen na bažanty," vysvětlil sběratel, který příběhy jednotlivých vystavených kousků poskládal.
Flobertky, upravené malorážky, vzduchovky i praky leží na výstavě vedle dýk či domácí perkusní pistole. Lidé uvidí i salonní zbraně, původně určené pro synáčky z bohatých rodin, kterými se střílelo proti sobě a jsou tak předchůdcem současného paintballu. "Kutilů bylo nejvíce v 50. letech 20. století, kdy bylo vlastnictví zbraně tvrdě trestáno," zmínil Hlásenský. Vystavená rozebíratelná malorážka vyrobená v kůlně, ostřelovací puška s výsuvnou pažbou a optickým zaměřovačem patří k posledním přírůstkům do sbírky. "Pytláctví nevymřelo, bohužel se dnes dostalo jinam, do lesů vjíždí terénní automobily a zvěř střílí lovci třeba kulometem," podotkl Hlásenský.
Výstava v Teplicích věnovaná pytláckým zbraním a pytlákům, kteří museli být v 19. století dobrými běžci, aby utekli myslivcům, zdatnými střelci a výbornými znalci zvěře, je otevřena v muzeu do konce října.
reklama
Botanická zahrada Praha nabídne od 29. listopadu výstavu skleněných děl
Národní divadlo získalo evropský certifikát udržitelnosti. V Česku je první
Na Žďársku bude představení ve slámovém divadle postaveném na poli u Krásněvsi