Lánská lesní správa chystá expozici pro veřejnost, upravuje i systém hospodaření

Lánská lesní správa chystá expozici pro veřejnost, otevřít by se mohla příští rok na podzim. Postupně se v místních lesích upravuje i systém hospodaření. Ubylo například přemnožené zvěře. Lesy hospodáři postupně obnovují, a to i přirozenou cestou. Zároveň se ale v budoucnu zvýší podíl pastevních ploch, které nahradí některé přestárlé porosty a poslouží zvěři. Novinářům to při srpnové prohlídce obory řekl ředitel Lesní správy Lány (LSL) Michal Pernica. LSL je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky. Stará se přibližně o 6000 hektarů státních pozemků. Většinu tvoří lesy, součástí je též Lánská obora. Obora není běžně veřejnosti přístupná, avšak návštěvníkům slouží místní ukázková obůrka. Konají se zde i akce zaměřené na osvětu a vzdělávání veřejnosti, návštěvnost obůrky dosahuje kolem 12 000 lidí. Připravovanou novinkou jsou programy zaměřené na seniory. Dále LSL pořádá v posledních letech komentované prohlídky obory, ale jejich kapacita je omezená, činí asi 200 lidí ročně. Nová expozice vznikne poblíž obůrky. Letos by měla být zkolaudována stavba a následovat bude postupné vybavení interiérů.

"Já to chci pojmout trošku jinak, spíš jako takové informačně populárně-vědecké naučné centrum pro návštěvníky," uvedl Pernica. Chybět nebude část o historii lánské lesní zprávy, o přírodě a podobně.

Část lesů v oboře slouží zvěři, ale má i ekologickou funkci. Nechybí zde staré stromy, které slouží k hnízdění ptáků a nebo hmyzu. V okrajových částech se chce vedení zaměřit na produkci dřeva, ne pouze z hlediska kvantity, ale i kvality, aby se dalo lépe uplatnit na trhu. Nyní končí značná část těžby jako palivové dřevo.

Zvěř pracovníci LSL pravidelně dokrmují a pokračovat v tom budou i po rozšíření pastevních ploch, ale už ne v takovém rozsahu. Nyní roční náklady na dokrmování představují řádově několik milionů korun. Rozšíření pastevních ploch, ale i obnova lesů potrvá desítky let. "Strategie je plánovaná zhruba na 40 let," doplnil Pernica. Hlavním druhem je v oboře jelen evropský, ale žijí zde i daňci, mufloni či jelen sika.

Cílovým stavem je podle ředitele v nejbližších letech 1000 až 1200 kusů zvěře, nyní je jí kolem 2000 až 2500 kusů. Přemnožení byli především daňci, mírně se daří snižovat i množství černé zvěře. Před dvěma lety bylo v oboře o 1000 až 1500 kusů zvěře více.

Roční rozpočet LSL je kolem 100 až 120 milionů korun, netýká se pouze obory, ale i dalších lesů a také správy nemovitostí. Myslivostí, především odstřely, ale i prodejem masa a shozů paroží, si vydělá deset až 15 milionů korun ročně, dalších zhruba 30 milionů korun utrží organizace za dřevo.

Lánská obora, která zabírá asi 3000 hektarů, je z většiny v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. V lokalitě lovili čeští panovníci už ve středověku. Od 18. století je oplocená kvůli pytlákům, ale i kvůli ochraně sousedních obhospodařovaných pozemků před zvěří. Křivoklátské panství patřilo od roku 1731 rodu Fürstenberků. Od nich v roce 1921 vykoupila Československá republika zámek Lány, dvůr Lány, poplužní dvůr Ploskov a blízké lesní revíry. Poté se stal lánský zámek přechodným a letním sídlem prezidentů republiky.

Pernica je ředitelem LSL od roku 2024. Před ním organizaci vedl Pavel Rus. Ten jí šéfoval od začátku roku 2023 po rezignaci Miloše Baláka, kterého soudy několikrát pravomocně potrestaly, například za ovlivňování zakázky v případě zpevnění břehů kolem vodní nádrže Klíčava v Lánské oboře a za nevýhodný prodej a těžbu kamene v Lánské oboře. Dostal tříletý trest vězení, peněžité tresty i zákaz činnosti, ale tehdejší prezident Miloš Zeman mu v případě jedné kauzy udělil milost. Později Balák splácel peněžitý trest 870 000 korun. Balák zemřel v roce 2025, bylo mu 57 let.

---

reklama

---