Lidé na Chebsku a Sokolovsku pocítili několik silnějších otřesů. Měření ukázalo otřes o síle 3,3 stupně
"To, že je magnituda i přes tři, to v západních Čechách bývá, jsou to již otřesy, které jsou pocítěny poměrně daleko. Je to zajímavější než obvykle, ale zase je to i docela překvapivé, neboť předtím jsme žádnou aktivitu přes svátky neměli, byl klid a obnovilo se to rovnou těmi velkými otřesy. Je to věštění z koule, protože každý roj nebo každá aktivita, která vznikne, se chová úplně jinak. Někdy to je za pár dní pryč a někdy to pokračuje několik týdnů, takže to se vůbec nedá předvídat. Může to také zesílit, protože ta zemětřesení jsme v západních Čechách měli i nad magnitudou 4, i když je to teda hodně hodně řídký jev, ale také to může přestat," řekla večer Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu ČTK.
Země se třásla i o den později, ale byly to slabší otřesy. "Jen asi dva z nich měly sílu okolo dvou stupňů," doplnila Doubravová. Oblast Chebska mapuje síť seismometrů, která je schopna lokalizovat a změřit každý silnější otřes. Dodatečně se ale výsledky automatických stanic upravují a zpřesňují. Obvykle je pak skutečné magnitudo, tedy síla otřesu, nižší, než ukazují automatické stanice.
Na Chebsku byl monitorován zemětřesný roj již v listopadu a také začátkem prosince loňského roku. Podle Doubravové se tehdy naměřené hodnoty pohybovaly asi u dvacítky otřesů právě okolo 2,5 stupně. Nejde však o otřesy takové síly, že by mohly způsobit větší škody na povrchu. "Lidé někdy popisují, že pocítili lehké zhoupnutí, ale většinou jde o hukot, který otřesy doprovází," popsala seismoložka.
Hluk a otřesy tentokrát popisovali lidé na sociálních sítích z více částí regionu, přičemž lze zaregistrovat již otřesy o síle zhruba od dvou stupňů síly (magnitudo). "Otřesy jsou tady cítit poměrně pravidelně, ale u toho dnešního druhého nejsilnějšího drnčely i tabulky v oknech domu, což normálně nebývá," popsal ČTK například jeden z obyvatelů Sokolovska.
Zemětřesná oblast na hranici Chebska a Sokolovska je dlouhodobě cílem výzkumu vědců, zdejší otřesy proto monitoruje skupina automatických stanic, jejichž výstupy může sledovat i veřejnost. Údaje z automatických stanic musí ale následně odborníci ověřit a upřesnit. Obvykle pak skutečnou sílu otřesu proti odhadu automatických stanic sníží.
Počátkem minulého roku zaznamenala podle informací geofyzikálního ústavu západočeská seismická síť WEBNET několik významnějších zemětřesných sérií. Hned v prvních lednových dnech došlo k seismickému roji mezi městy Klinghental (Německo) a Kraslice. Maximální magnitudo bylo tehdy 2,8. Tato oblast nebyla aktivní několik desetiletí. Hned o několik dní později došlo k dalším pocítěným otřesům u Vojtanova s maximálním magnitudem 2,2, přičemž ani tato oblast není pro výskyt zemětřesení obvyklá.
Chebská zemětřesná oblast je charakteristická tím, že v ní seismická aktivita neprobíhá ve formě jednoho silného otřesu, ale napětí v podloží se uvolňuje po malých otřesech delší dobu. Jde tak o zemětřesné roje. Jev zemětřesení se ve své smrtící a ničící podobě v Česku takřka nevyskytuje. To nejsilnější za posledních 100 let o síle 4,6 stupně Richterovy škály postihlo západ Čech 21. prosince 1985. Otřes způsobil praskliny ve zdech domů, spadly některé komíny a mnohde opadala omítka. Největší škody vznikly v obcích Skalná, Nový Kostel a Plesná na Chebsku, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů. Podobně silné byly otřesy, které postihly Chebsko v květnu 2014. Údaje Evropského a středomořského seismologického centra tehdy uváděly sílu 4,5 až 4,6 stupně.
reklama
Zemětřesný roj na Chebsku opět dosahuje síly okolo 2,5 stupně
Na Chebsku otřesy od listopadu neustávají, přes dva stupně měl i dnes odpoledne
Otřesy na Chebsku neustávají, dnes po poledni se země znovu zachvěla