Meteorolog: Odpalování pyrotechniky v Brně zhoršilo kvalitu ovzduší. Nejvíce za posledních deset let
V souvislosti s odpalováním pyrotechniky meteorologové sledují především koncentraci prachových částic PM10 a jemných prachových částic PM2,5. U ostatních látek s platným imisním limitem, které se na stanicích monitorují, se výraznější nárůst neočekával. "Naopak jiné látky, jejichž koncentrace odpalování pyrotechniky do ovzduší vylučuje, nemají v zákoně imisní limit stanoven a na stanicích se rutinně neměří," upozornil Brzezina. Jde podle něj například o draslík, síru, baryum či stroncium.
Hodnotu imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci částic PM10 v této souvislosti podle meteorologa překročily 1. ledna čtyři místa v ČR. Šlo o stanice Brno-Dětská nemocnice, Olomouc-Hejčín, Zlín a Zlín-ZŠ Kvítková. V případě prachových částic PM10 byla situace z celé ČR nejhorší právě na stanici Brno-Dětská nemocnice. Ta leží blízko centra města a zároveň je mírně vyvýšená. "Tato její pozice je pravděpodobnou příčinou faktu, že zde bývá vliv odpalování velmi výrazný, protože se sem při konkrétním směru větru dostává kouřová vlečka z pyrotechniky odpalované v centru a také blízkém okolí stanice," uvedl Brzezina.
V Brně bylo podle meteorologa zvýšení koncentrací prachových částic na přelomu roku velmi výrazné na řadě měřicích stanic a celkově nejvýraznější z posledních až deset srovnávaných přelomů let. V Praze podle něj naopak byly koncentrace částic PM10 i jejich zvýšení kolem půlnoci na nejnižších hodnotách minimálně za posledních deset let. Koncentrace prachových částic byly v hlavním městě nejvyšší na přelomu let 2016 a 2017.
Brzezina upozornil, že na kvalitu ovzduší mají vedle samotných znečišťujících látek vliv i další faktory, tím nejzásadnějším jsou meteorologické podmínky. Velmi nízké teploty, které vedou k vysoké intenzitě vytápění, znamenají vyšší emise znečišťujících látek, a tedy i horší kvalitu ovzduší. Stejně tak vytvoření přízemní teplotní inverze působí jako poklička, která vede k soustředění znečišťujících látek u povrchu a horší kvalitě ovzduší než za situace bez teplotní inverze při totožném množství emisí. Významný vliv má také rychlost a směr větru. Rychlost větru udává intenzitu rozptylu látek, obecně lze říci, že vyšší rychlost větru přispívá k lepší kvalitě ovzduší. Směr větru pak udává směr šíření látek od zdroje a ovlivňuje tak kvalitu ovzduší v konkrétních místech.
V případě hodnocení vlivu odpalování pyrotechniky na kvalitu ovzduší je pak podle Brzeziny nutné vzít v potaz právě meteorologické podmínky. Spíše než absolutní dosažené hodnoty koncentrací se proto sleduje jejich nárůst.
reklama

Do Česka se opět dostane saharský prach, ovzduší nezhorší
Na jihu Moravy začalo po zimě přibývat požárů porostů, navzdory zákazu pálení biologického odpadu
V Otrokovicích loni ubylo hlášení obyvatel o zápachu ve městě