Na hřebenech Krkonoš shořela cenná Petrova bouda. Někdo ji podpálil
"Je to obrovská škoda. Z hlediska horské architektury u nás existovaly jen dvě nadprůměrné stavby - byla to právě Petrova bouda a pak ještě výletní ubytovny Dušana Jurkoviče na beskydských Pustevnách," řekl Ekolistu krajinný ekolog Pavel Klimeš, který v Krkonoších žije celý život a odborně se věnuje vývoji krkonošské krajiny a architektury.
„Událost byla ohlášena v 9 hodin dopoledne na operační středisko HZS v Hradci Králové. Na místě zasahuje pět hasičských jednotek. U požáru byli první dobrovolní hasiči ze Špindlerova Mlýna. Voda se dováží cisternami z potoka z 5 km vzdálených Jeleních Bud. Zpočátku jsme použili i místní zdroj vody, asi 8 m3,“ uvedl přímo u požářiště Radek Vymlátil, řídící důstojník Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje.
Informace z místa požáru, které leží skoro 1300 metrů na mořem, pro Ekolist zprostředkoval Jiří Bašta, šéfredaktor časopisu Krkonoše-Jizerské hory. Podle jeho názoru je zhola nemožné, že by ohořelá stavba mohla být obnovena. "Hasiči to v podstatě nechávají kontrolovaně dohořet a budovu budou zřejmě strhávat do požářiště." Na místě podle něj zůstává očouzená hromada kamení přikrytá plechem. Louka po větru je šedá od popela a místy je pokrytá kousky dřev.
Při příjezdu hasičů už byla nejstarší budova z let 1886–7 zhroucená do svého kamenného přízemí, z druhého traktu z roku 1901 stály jen malé části. Požár už zuřil i v nejmladší budově postavené mezi světovými válkami. Hasiči se zaměřili především na ochranu elektrorozvodné stanice, což je zásadní z hlediska ochrany životního prostředí, protože transformátory obsahují oleje. „Pomocí termokamery monitorujeme teploty na nádrži na propan-butan, již je zchladlá. Po dohašení požářiště se rozběhne vyšetřování příčin a stanovení škody na majetku,“ připomněl požárník Radek Vymlátil další komplikace.
Bouda musela hořet mnoho hodin před příjezdem hasičů, je možné, že hořela už před půlnocí. Z chaty Špindlerovka je na Petrovu boudu i vidět, ovšem na hřebenech ležely mraky, které zhoršovaly nebo znemožňovaly viditelnost. Oblačnost na hřebeni ležela i dnes a podle Jiřího Bašty lidé dole ve Špindleově Mlýně vůbec netušili, že nahoře na kopci hoří.
Hasiči přitom museli k opuštěné boudě vyjet i 21. července. Stavební dělníci, kteří tam přišli, zjistili, že v kuchyni hořelo dřevěné obložení a trám. Oheň sice sami uhasili vodou, ale měli obavy, aby se nešířil dál. Zasahující jednotky požár dohasily.
Jedinečná architektonická památka
Jak uvádí krajinný ekolog Pavel Klimeš, první celoročně obytnou boudu na místě dnešní Petrovy boudy založil přesně před 200 lety Johann Pittermann. Jde tak o jednu z nejstarších bud na hřebenech Krkonoš. Zkomolením jména zakladatele se pak boudě začalo říkat Peterbaude. Významným předělem v její historii se stal rok 1887, kdy ji tehdejší majitel Vinzenz Zinecker přestavěl na hotel s plochou střechou. Fasádu zdobila vysoká okna a celý obklad domu byl kamenný. Petrova bouda se tak stala první moderní stavbou Krkonoš. "Její provedení ukázalo, že odklon od krovu se sedlovou střechou nemusí přinést zhoršení krajinného rázu," napsal Pavel Klimeš v časopise Krkonoše-Jizerské hory letos v březnu. Okolí Petrovy boudy je navíc jedním z vůbec prvních míst, kde se u nás lyžovalo.
Zatímco předváleční majitelé boudu dvakrát rozšířili a dobře jim vydělávala, po změně boudy na odborářskou zotavovnu v roce 1949 začala chátrat. Přišly necitlivé stavební úpravy, bouda ale i tak zůstávala cennou architektonickou památkou. Po roce 1989 byla privatizována, to ale její úpadek nezastavilo, ale naopak prohloubilo. Od roku 1997 je Petrova bouda kulturní památkou (což se vztahovalo i na některé části jejího vybavení), ale ani to nepomohlo. V jejím vlastnictví se střídali různí majitelé, tím posledním je společnost Snowy Chalet z Prahy. Od roku 2007 Petrova bouda není v provozu, do budov zatékalo, vál do nich sníh, jeden z posledních majitelů odvezl i cenné zařízení interiéru. Podle některých odborníků stavbě hrozilo kvůli špatnému technickému stavu zřícení.
"Jiný takový architektonicky významný objekt v Krkonoších nemáme a při důkladném posouzení zjistíme, že patří mezi zásadní památky České republiky," napsal letos v březnu do časopisu Krkonoše Pavel Klimeš. Podle Jiřího Bašty měla Petrova bouda, jež se nacházela v II. zóně Krkonošského národního parku, nevyčíslitelnou hodnotu jako doklad vývoje horské architektury a nástupu turistiky. Pavel Klimeš to vysvětluje: "Horská architektura, to dřív byly v podstatě zemědělské stavby, jimž se na půdě přistavěly pokojíčky pro hosty. Petrova bouda byla ale úplně jiná. Její majitelé si tady jako první řekli, že prostě postaví dům pro hosty, takže ho taky udělali k hostům vstřícnější, zdobnější, dbali na to, aby z něj byly pěkné výhledy, aby měl fungující hospůdku. V tom byla Petrovka zcela novátorská a další boudy to po ní kopírovaly. Petrovka byla navíc velmi dobře řemeslně provedená, dělali ji profesionální řezbáři, skláři." Na hlase Pavla Klimeše je při hovoru znát velké zklamání. "Jsem kvůli tomu naštvaný. Teď si o Češích fakt každý může říct, že jsme idioti, kteří se ani neumějí postarat o tak významnou památku."
Odpovědnost za konečnou zkázu Petrovy boudy Pavel Klimeš přičítá současnému majiteli, kterým je Vladimír Kovář, jinak rovněž majitel softwarové firmy Unicorn a podnikatel roku 2008. "Co si má člověk myslet o druhém požáru v tak krátké době v budově, kde nemůže dojít ke samovznícení?" ptá se řečnicky Pavel Klimeš. "Přinejmenším ten dům nedokázal zabezpečit a nechal ho chátrat."
Vladimír Kovář pro server Lidovky.cz vinu odmítl, k Petrově boudě ho prý pojí osobní vzpomínky. "Koupil jsem ji před třemi roky a od té doby připravoval projekt na záchranu," uvedl. Podle Lidovek se ovšem Kovář potýkal s úřady kvůli havarijnímu stavu boudy. "Kvůli nezajištění objektu jsem s nimi v únoru zahájila správní řízení," citují Lidovky.cz Martu Žídkovou z městského úřadu ve Vrchlabí. Zástupci společnosti údajně slíbili, že tento týden nastoupí stavební firma, která začne na zajištění pracovat.
Krkonošský deník dnes uvedl, že podle předběžných závěrů vyšetřovatele HZS Trutnov Libora Halouzka byl požár na Petrově boudě založen úmyslně, a to dosud nezjištěnou osobou.
Požár Petrovy boudy
reklama
Chátrající Petrova bouda
předchozí další 
Online diskuse
po 150 letech devastace - 4. 8. 2011 - M.Z.Ne s kanonem na vrabce, ale s rycem na stovik :)Ono to ale samozrejme dopadne jinak, pozar otevrel cestu k racionalnimu vyuziti toho stavebniho pozemku na ucel, ktery nebude - v dnesni dobe jiz zcela jinych pozadavku navstevniku tech koncin, nez pred 100 lety - ztratovy pro majitele toho pozemku. Nerikam, ze jsem stastny z toho vyvoje, kdy klesajici atraktivita tech hor - proti stavu pred 100 lety ale jeste i za bolsevika - vede k trendu, kdy z hor mizi jejich drivejsi navstevnici a vladu nad osirelou (letni, v zime to tak cerne nevidim :) krajinou si rozdeli dve skupiny: ochranari s tou jejich cim dal silenejsi snahou vybudovat tam "opravdovou divocinu" "prirozeny les" apod. pristupnou vicemene pouze jim - a bohati, kteri maji na to, zakoupit tam objekty resp. stavebni lokality treba i v te 1. zone. A vybudovat tam treba ty apartementy resp. zarizeni pro "narocnou" klientelu. Na (drive) prestiznim miste (Petrovka byvala takovym Vaclavakem, spousta lidi sla/jela na lyzich kolem a i kdyz se uvnitr treba skoro nikdy nestavila, ta moznost tu vzdy byla - tak jako na opravdovem Vaclavaku :) a s pobytem nekdy jen par dni v roce. Bavilo by Vas chodit po mistech, kde jste prozil hezke chvile v mladi at jiz na lyzarskych kursech ci na vyletech, spojenych treba i s prijemnymi vecery na tamnich "boudach" majicich atmosferu - kdyz na jedne strane vidite tu krecovitou snahu prevest driv kulturni krajinu na "divocinu" a na druhe strane vidite premenu objektu, driv to uzemi zlidstujicich a zatraktivnujicich pro spousty navstevniku v anonymni, "opevnena" staveni, s mohutnou podzemni garazi a privodni asfaltkou jiz z dostatecne vzdalenosti davajici najevo, ze obycejny turista tam nema moc co pohledavat? (Tu "parcelaci" uzemi jsem tedy trochu prehnal, krom "divociny" a soukromych hajemstvi dostatecne movitych tam samozrejme zustane i ta posledni, zdupana tretina uzemi - pro plebs, ktery se vyveze lanovkou na Snezku ci Szrenicu a vyda se stadem po jedne ze zbylych povolenych cest :-) |
