Na riziko povodně se připravuje i pražská zoo, ke stěhování zvířat zatím nesáhla
Stěhování podle něho pro zvířata představuje "ránu" a z chovatelského hlediska je podle ředitele velkým poškozením. Zahrada proto k takovému kroku zatím nepřistoupila. Pracovníci však nyní kontrolují vybavení zahrady, které by mohlo být při povodních potřeba, například čerpadla, prověřují také, zda jsou k dispozici potřebná vozidla. Zoo také kvůli výstraze meteorologů ruší dovolené a volna svých zaměstnanců, aby byli dostupní.
Při ničivých záplavách v roce 2002 přišlo v pražské zoo o život 134 zvířat. Symbolem povodní byl zejména lachtan Gaston, kterého voda odnesla do Německa, kde byl odchycen, ale vlivem stresu a vyčerpání uhynul. Utopili se například hrošíci a gorilí samec Pong. Sloního samce Kadíra museli pracovníci zoo utratit, protože nebylo možné jej evakuovat.
Na případnou povodeň je zoo nyní podle Bobka mnohem připravenější, než byla tehdy. "Především od toho roku 2002 se řada velkých zvířat přestěhovala jinam," uvedl. Jako příklad jmenoval přemístění slonů, hrochů či rodinné skupiny goril do nových pavilonů.
Pozitivní změny se podle Bobka projevily už při povodních v roce 2013, kdy voda dolní část areálu sice zalila, ale neproudila jím jako v roce 2002. Díky tomu byla zahrada schopná velkou část vybavení a techniky včas odvézt. I po roce 2013 se na možnost vzestupu Vltavy zahrada připravovala, mimo jiné použitím nenasákavé izolace na stavbách.
Zoologická zahrada v Troji, kterou zřizuje pražský magistrát, patří k nejnavštěvovanějším místům v Praze. Loni ji navštívilo téměř 1,36 milionu lidí.
reklama
Plzeňská zoo otevřela v expozici Akva Tera nové mořské akvárium
Pražská zoo nově chová vzácné užovky tygří. Jedovaté jsou hned dvojím způsobem
Zoo Brno se zapojila do projektu, jenž zkoumá využití trusu exotických zvířat