Nejvyšší kontrolní úřad zjistil nedostatky v hospodaření správ národních parků
MŽP na dotaz novinářů uvedlo, že většinu dílčích nedostatků už vedení parků odstranila a přijala opatření, aby se neopakovaly. Budoucí hospodaření národních parků i s ohledem na klesající tržby z prodeje dříví ministerstvo ve spolupráci se správami parků průběžně sleduje, vyhodnocuje a řeší, uvedla mluvčí úřadu Petra Roubíčková.
Kontroloři upozornili i na to, že kvůli nejednoznačnosti v zákoně o ochraně přírody a krajiny se převádějí přírodně cenné pozemky na území národních parků, aniž nabídku na tyto pozemky dostal přednostně stát. Tento problém s překupním právem státu by měla podle MŽP vyřešit chystaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny.
V České republice se nacházejí čtyři národní parky. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park, vyhlášen byl v roce 1963. Největší je Národní park Šumava, nejmladším je České Švýcarsko a nejmenším Podyjí.
Správy parků získávají peníze na svoji činnost od ministerstva životního prostředí, z dotací a z vlastních zdrojů. Hospodaří s majetkem za více než sedm miliard korun. NKÚ prověřil hospodaření všech čtyř.
Zjistil například, že Správa Krkonošského národního parku postupovala nehospodárně, když pronajala pozemek pro lanovku a sjezdovku za cenu o více než 861.000 korun nižší, než kolik byly roční sazby nájemného uvedené ve smlouvě. "Ještě v průběhu kontroly Správa KRNAP zajistila nápravu, nájemcem bylo nájemné doplaceno v plné výši a z toho důvodu i formálně podané trestní oznámení NKÚ policie odložila," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Správa Národního parku Podyjí zase u dvou veřejných zakázek celkem za více než jeden milion korun nevypsala soutěž a napřímo je zadala jednomu dodavateli. "Obě výše zmíněné zakázky malého rozsahu měly 'umělecký charakter'. Zadání bylo směřováno ke dvěma konkrétním autorům, s cílem vytvoření jedinečných autorských děl. Smlouvy s nimi měly charakter autorské a licenční smlouvy," reagoval ředitel správy parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
NKÚ považuje za důležité, že správy národních parků musí pokrývat své náklady z velké části výnosy z prodeje dřeva, které budou ale v dalších letech klesat. "Stát dosud nemá jasno, jak bude nejen financování, ale i další rozvoj národních parků řešit," zdůraznil člen NKÚ Petr Neuvirt, který kontrolu vedl.
V národních parcích i dalších lesích kvůli přírodním vlivům a přemnožení kůrovce vzrostla jeho těžba. Klesá proto prodejní cena dřeva na českém i evropském trhu. "V dalších letech nebudou výnosy z prodeje dřeva tak výrazné, což znamená riziko pro financování správ národních parků. To by měla řešit koncepce vícezdrojového financování péče o přírodu a krajinu," uvedl NKÚ.
reklama