O odklonu od uhlí vláda dnes nejednala, poslala ho do meziresortního řízení
"Tento bod jsme po dohodě s ministrem Brabcem stáhli a dáme jej ještě do meziresortního řízení. I když se na dnešní tripartitě zástupci podniků i odborů jednoznačně a jednohlasně shodli, že má vláda přijmout závěry Uhelné komise, rozhodli jsme se, že materiál dáme ještě všem členům vlády k připomínkování. Nejsme pod časovým tlakem," sdělil ČTK Havlíček.
Z předloňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA uhelné zdroje z evropských států neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do roku 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se loni v září tamní vláda s odbory.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že kolem konce uhlí je řada otazníků, na které není dosud odpověď. "Chceme vědět, co bude s lidmi postiženými útlumem těžby uhlí a útlumem uhlí v energetice. Nevidíme ve výstupech Uhelné komise plán, jak jim pomoci," uvedl. Vzniknout by měl dříve než na konci roku, jak se navrhuje, doplnil. Česku podle něj chybí i jasná představa, jak využít evropské fondy. ČSSD podle Petříčka chce znát také způsob zajištění energetické bezpečnosti ČR a nahrazení výpadku uhlí v teplárenství.
Podmínkami útlumu jsou podle usnesení Uhelné komise zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými a právě zajištění energetické bezpečnosti. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.
Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Orgán se zároveň v prosinci usnesl, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.
Komise by též ráda pokračovala v práci, aby mohla podrobněji rozpracovat harmonogram útlumu, definovat regulatorně-legislativní nástroje a detailně zhodnotit ekonomické a sociální dopady útlumu těžby. Podle přílohy materiálu by tak měla učinit do konce letošního roku.
Havlíček v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi - Jan Rovenský a Jiří Koželouh, oba komisi následně opustili.
"Termín konce uhlí 2038 je příliš pozdě a mimo realitu z hlediska ochrany klimatu i ekonomického výhledu uhlí. Chtěl bych poděkovat všem členům vlády, kteří žádají zkrácení alespoň na rok 2033," uvedl v dnešní tiskové zprávě Koželouh. "Otázku, jestli má smysl prodlužovat předsmrtnou agónii uhelného průmyslu až do roku 2038, nebo zda je lepší naplánovat útlum uhlí v příštích deseti letech, tak zřejmě vláda rozsekne až za několik týdnů, či dokonce měsíců," doplnil mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má nyní největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo předloni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní ČEZ nebo soukroméSev.en Energ y a Sokolovská uhelná.
reklama
ČEZ postaví na Orlíku čtvrtou velkou českou přečerpávací elektrárnu
Energetické družstvo Hnutí Duha spustilo svou první komunitní solární elektrárnu
Energii pro nádrž Želivka má zajistit plovoucí fotovoltaika, firma vypsala tendr
