Ochránci přírody se lidí ptají, kde se v Praze schovat před horkem

Podle organizátorky ankety Venduly Zahumenské se lidé mohou v anketě vzájemně inspirovat, zároveň však její závěry mohou být i zpětnou vazbou pro vedení hlavního města. "Zastavěné čtvrti Prahy trpí mnohem vyššími teplotami než okrajové části. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a hustá doprava," uvedla Arnika.

Podle vědců se budou v následujících desetiletích výrazně zvyšovat počty tropických dnů, to je takových, kdy teplota přesáhne 30°C. Centrum Prahy a okolí Vltavy směrem na jih by při nejhorším scénáři mohly mít po roce 2080 i více než 40 tropických dnů za léto. V současnosti je to méně než 20 takových dnů, u zbývající části Prahy pak méně než 15.

V anketě mohou lidé hlasovat pro parky, zahrady, ale také kašny nebo pítka. Podle ekologů ochlazení napomáhají i menší opatření, jako jsou zelené střechy nebo fasády porostlé břečťanem. Všechny tyto prostředky umožní zachycení a zadržení vody při dešti, která se vypařuje teprve postupně a snižuje přitom teplotu v okolí.

Ochránci přírody ve zprávě také uvedli, že Praha by se mohla inspirovat zahraničními městy, jako je Madrid nebo Kodaň. V Kodani zavedli parky, které se při přívalových deštích mění téměř v mokřady, aby zabránili rychlému odtoku spadlé vody do moře. "Vedry a suchem sužovaný Madrid už nyní začíná pokrývat město zelenými plochami, osazuje střechy, zakládá nové parky a zahrady, a dokonce uvažuje o uzavření centra pro všechna auta bez rozdílu," uvedli ekologové.

Podobný projekt, jako je anketa Arniky, představila nedávno Praha 6. Do její pocitové mapy pro klimatickou změnu a kvalitu prostředí mohou lidé zadávat, kde se cítí příjemně a kde jim horko vadí nejvíc.