Pět lidí v Polsku žaluje stát za údajně nedostatečný boj proti změně klimatu
Polsko sice na příští léta plánuje obrovské investice do větrných elektráren a chce postavit první jadernou elektrárnu, ekologičtí aktivisté ale jeho vládu kritizují za to, že zemi příliš pomalu zbavuje závislosti na uhlí a nedělá dost pro zlepšení kvality ovzduší. V Polsku se z uhlí vyrábí asi 70 procent elektrické energie.
Žalující, které podporuje polská pobočka nadace ClientEarth, požadují, aby vláda podnikla takové kroky, aby se Polsko stalo klimaticky neutrálním do roku 2043 a do roku 2030 emise skleníkových plynů snížilo v porovnání s rokem 1990 o nejméně 60 procent.
Polsko bylo předloni jediným státem Evropské unie, který se odmítl přidat k závazku dosáhnout do roku 2050 takzvané klimatické neutrality, tedy rovnováhy mezi emisemi oxidu uhličitého a jejich pohlcováním z atmosféry. Vláda vedená stranou Právo a spravedlnost argumentovala tím, že k odklonu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
"Změny klimatu pociťuji na vlastní kůži," řekl Piotr Romanowski, jeden z žalujících. Už několik desetiletí má ekologický statek v severovýchodním Polsku. "Kromě jiného přicházím o vodu. Součástí mého hospodářství jsou tři rybníky, všechny jsou prakticky suché. Bojím se o budoucnost dětí i svého hospodářství," řekl.
Nadace ClientEarth uvedla, že žalující se nesnaží získat odškodnění. Chtějí docílit toho, aby soud uznal odpovědnost státu za zajištění klimatické bezpečnosti. Měl by také podle nich nařídit vládě, aby podnikla kroky ke snížení emisí oxidu uhličitého na základě vědeckých poznatků a mezinárodních závazků Polska.
Polská energetická skupina PGE tento týden oznámila, že v roce 2036 vyřadí z provozu poslední blok hnědouhelné elektrárny Belchatów, která je nejhorším znečišťovatelem tohoto druhu v Evropě.
Česko v současnosti vede s Polskem spor kvůli hnědouhelnému dolu Turów nedaleko česko-německo-polského trojmezí. Polské úřady nedávno vydaly povolení těžbu v něm rozšířit a prodloužit. Lidé na české straně se obávají především ztráty vody, ale i zvýšeného hluku a prašnosti.
reklama
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
