Plzeňské biskupství chce zlepšit hospodaření na svých zemědělských pozemcích

Plzeňské biskupství chce zlepšit způsob hospodaření na vrácených 3100 hektarech zemědělských pozemků, na něž má 1000 pachtovních (nájemních) smluv s hospodařícími subjekty. Pilotní projekt, který směřuje k udržitelnému a ekologickému hospodaření s půdou, domluvilo s kladrubskou zemědělskou firmou ZEVYP na Tachovsku a se Zemědělským družstvem Měčín na Klatovsku, jež si od církve pronajímají desítky hektarů. Do konce roku s nimi uzavře nové pachtovními smlouvy. Příprava tohoto procesu a hledání partnerů trvalo pět let, řekl ČTK plzeňský biskup Tomáš Holub. Spolu s novým systémem přístupu k bytovému fondu to považuje za své priority.

"Spravujeme 6238 parcel, na něž uzavíráme zhruba 1000 smluv s pachtýři, většinou pětileté na dobu trvání dotací," uvedla Petra Benešová, která má na Biskupství plzeňském na starosti majetkové vztahy a byty. "Chceme zastavit masivní znehodnocování půdy, zejména mizení ornice, zamezit erozím a dohlédnout na používání kvalitních hnojiv. Začali jsme vést dialog se zemědělci o tom, jak na nich hospodaří," řekla. Církvi i farmářům pomáhá Nadace Partnerství a společnost Frank Bold. "Pomáháme obcím, malých farmářů a nově také církvi hospodařit lépe a udržitelně. Poradíme zdarma s řešeními s půdou, pachtovními smlouvami i dotacemi," řekla vedoucí nadačního projektu Živá půda Zuzana Benešová.

"Myšlenkou udržitelnosti se zabýváme už pár let. Aktivní spolupráce s biskupstvím začne po podpisu nové pachtovní smlouvy," řekl jednatel Radek Jurčík, jednatel ZEVYP, který hospodaří na 4500 hektarech, z většiny na vlastní půdě. Firma se snaží dodržovat správné osevní postupy, vhodnou strukturu plodin, vyloučila pěstování kukuřice ne nevhodných plochách a zvyšuje podíl vlastních organických hnojiv.

Podle Petry Benešové inkasuje biskupství při pachtu za všechny své pozemky průměrně kolem 4200 korun za hektar a rok, což je zhruba o tisícovku méně než se pohybují průměrné komerční pachty v regionu. Všechny nově koncipované smlouvy s pachtýři chce biskupství uzavřít od roku 2023, kdy bude platit nový systém dotací na dalších pět let.

Biskupství plzeňské, které má podle Holuba nejmenší majetky z dalších biskupství v ČR, si chce dlouhodobě všechnu vrácenou půdu ponechat. První výsledky dnes představeného projektu budou podle biskupa viditelné za deset až 15 let. "Pět let jsme hledali dlouhodobé partnery. Vedeme diskuzi s pachtýři, nové smlouvy je nebudou nijak ochuzovat o zisky. Víme, že zemědělec musí vydělat," řekl. Právě projekt Živá půda vidí jako velmi slibný.

---

reklama

---