Spor o hlukové limity: Ústupek vlády, nebo „podvod“?

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) definitivně ustupuje od plánu zvýšit hlukové limity. Jak ale říká bojovník proti hluku a mluvčí Iniciativy proti zvyšování hlukových limitů Miroslav Grund, limity již byly loni v listopadu de facto zvýšeny a lidé tak byli podvedeni.

V minulém týdnu potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň, že resort od plánu zvýšit limit hluku ve dne o pět decibelů a v noci o 10 decibelů ustupuje. Do konce června dá podle ČTK legislativní radě vlády novelu s dosavadními limity pro venkovní hluk z hlavních silnic 60 decibelů ve dne a 50 decibelů v noci.

Hlavní protihlukový aktivista Miroslav Grund ale příliš nadšený není. Pro Ekolist řekl, že samotné stažení návrhu v podstatě nic neznamená, jelikož zvýšení hlukových limitů o 3 dB už bylo ve skutečnosti provedeno prostřednictvím Metodického návodu z pera Michaela Víta s platností od 1. listopadu loňského roku.

Tento dokument totiž zavádí změnu metody vyhodnocování hluku a umožňuje kvůli odrazu hluku od zdí domů korekci naměřených výsledků o 3 dB. To je podle Grunda totéž, jako kdyby byly limity o stejnou hodnotu rovnou zvýšeny. „Řada lidí slaví, že návrh na zvýšení limitů byl stažen. To, že limity byly již ve skutečnosti o 3 dB zvýšeny, ale nikdo nevnímá,“ řekl Grund a dodal: „Vidím to celé jako další podvod spáchaný na občanech.“ Podle Grunda ale média tento fakt vesměs ignorují, snad jen s výjimkou Hospodářských novin, které na toto téma uveřejnily článek.

Grund upozorňuje na fakt, že se nikde v hlukových normách nepíše o tom, že hygienický limit by se měl vztahovat k ochraně člověka pouze před primárním hlukem, tj. oproštěným od odrazů. Metoda odečtení 3 dB je tedy správná pro získání hodnoty primárního hluku dopadajícího na fasádu, ale limit 50 dB byl stanoven pro hluk celkový, včetně odrazů a nikoliv pro hluk dopadající na fasádu.

Miroslav Grund je přesvědčen, že při použití 3 dB „korekce“ nebudou měření hluku v obcích použitelná pro uplatnění nároku na výstavbu protihlukových stěn a omezení rychlosti, což rovněž potvrzují zastupitelé řady obcí na podkladě aktuálně prováděných měření.

Markéta Višinková z Ekologického právního servisu pro Ekolist uvedla, že zmiňovaný metodický návrh v systému právnických informací ASPI zatím není. Dokument není ani na stránkách Státní zdravotního ústavu ani ve Věstníku MZČR, kde metodické návrhy obecně bývají. Je tak prý otázkou, nakolik je dokument, který lze nalézt na webu, oficiální. Nicméně limity ve svých důsledcích zvyšuje, potvrzuje Višinková obavy Miroslava Grunda.

Jiří Maštera, který se problematikou hluku z dopravy dlouhodobě zabývá, tvrdí, že výsledek měřený dle Metodického návrhu je účelově podhodnocený a je upraven ve prospěch betonových lobbistů a v neprospěch obyvatelstva. Souhlasí s Grundem, že kvůli této výpočetní operaci nemusí investoři budovat protihluková opatření a dodává, že se společnost musí bránit.

Nemusí to být 3 dB

Na přímou otázku, zda vydaná metodika může vést ke zvýšení limitů, Vlastimil Sršeň přímou a jasnou odpověď Ekolistu nedal. Ve své odpovědi argumentuje tím, že nová metodika vznikla, aby se sjednotily postupy dvou orgánů, které se měřením hluku zabývají, totiž Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic. "Stanovuje se tak jednoznačný způsob hodnocení výsledků měření hluku v chráněném venkovním prostoru staveb zjišťovaných v souladu s technickou normou," říká Sršeň s tím, že pokud jsou splněny předepsané podmínky, odečítají se 3dB, pokud nejsou, pak „pouze“ 2dB.

---

reklama

---