Udržitelný rozvoj v ČR: Cíl v nedohlednu
Materiálové využití odpadu v praxi: na louku se naveze odpad všeho druhu, rozjezdí traktorem, a ejhle - vznikne cesta. | |
Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Strategii udržitelného rozvoje ČR (SUR) vláda přijala v prosinci 2004 a právě v ní si stanovila 35 ukazatelů, na nichž si ověřuje, zda se česká společnost rozvíjí udržitelně, případně jestli k tomuhle cíli aspoň směřuje. Za rok 2005 ("čísla" za rok 2005 byla projednána v prosinci 2006 - pozn. aut.) jich je kladně hodnoceno osm. Roste hrubý domácí produkt a produktivita práce, zvyšuje se taky procento území státu, které je pokryto územně-plánovací dokumentací. Paradoxně nejvíc "kladných" ukazatelů se týká životního prostředí. Statistika ale může mít háček. U materiálového využití odpadů je například kladně hodnoceno směřování k udržitelnému cíli - už dnes totiž plníme hodnoty, které jsme si zákonem stanovili dodržovat až v roce 2012. Zároveň ale poměr materiálového užití odpadů v roce 2005 oproti roku 2004 poklesl, zatímco předtím se od roku 2000 neustále zvyšoval. Podobně je plusovým znaménkem ohodnocen podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy, ačkoli se tento podíl v roce 2005 oproti roku 2004 snížil (předtím deset let neustále rostl).
Jiné nuance skrývá index běžných druhů volně žijících ptáků. Oproti předešlému roku poklesl o celých 15 %, ornitologové ale upozorňují, že dělat závěry z rozdílu mezi jednotlivými roky není dobré. Příroda není stroj a podobné kolísání nemusí znamenat, že jich skutečně tak razantně ubylo. Přesto to vypadá, že z dlouhodobého hlediska počet ptačích populací klesá. Týká se to ale především ptáků, kteří žijí v zemědělské krajině, těm lesním se naopak daří spíš líp než před lety. Podle zprávy se početnost ptáků zemědělské krajiny snižovala hlavně v první polovině 80. let 20. století, na konci 80. let došlo ke stabilizaci stavu a počátkem 90. let k nárůstu, index však po roce 1996 vykazuje další pokles. "Jistá souvislost by mohla být nalezena mezi poklesem ptačích populací v zemědělské krajině a spotřebou hnojiv a pesticidů, jejichž spotřeba až na mírné kolísání vykazuje trvalý pozvolný nárůst," stojí ve studii. Zároveň je v ní ale spotřeba průmyslových hnojiv a pesticidů označena kladným znaménkem, což má znamenat, že sice mírně roste nebo stagnuje, v zásadě je ale nízká. I z toho mála kladných ukazatelů jsou tedy dva v jiné části označeny za možné viníky úbytku ptactva.
U ukazatele, který vypovídá o zdravotním stavu lesů (tzv. defoliace), by čtenář zatím hledal zlepšení marně. Posledních sedm let míra poškození porostů odlistěním stále mírně narůstá. "Navzdory výraznému poklesu emisí během 90. let zůstává stav českých lesů nadále špatný, dokonce nejhorší ve střední Evropě," píše se ve zprávě a ani další řádky kritickými slovy nešetří. Největší škody dnes lesům působí nadbytek dusíku, který se do lesní půdy dostává hlavně ze spalin automobilů a z průmyslu.
Ačkoli je v přehledu hodně ukazatelů označeno kladným nebo záporným znaménkem, suverénně nejvíc hodnot kolísá nebo stagnuje. Víceméně stagnuje podíl HDP věnovaný na zahraniční rozvojovou spolupráci, stagnuje počet lidí připojených na internet, stagnují emise skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele (v přepočtu na HDP ale klesají), stagnují výdaje na kulturu, stagnují veřejné výdaje na životní prostředí v přepočtu na HDP atd.
Jakási stagnace postihla dokonce i Hnutí Duha, které ukazatele každoročně komentuje. Zatímco před rokem svou tiskovou zprávu nazvalo "Barometr kvality života: předpověď nepotěší", tentokrát přišlo s novinkou: "Barometr kvality života: letošní čísla nepotěší". Stejně jako před rokem i teď hnutí běduje, že se zlepšují pouze čtyři environmentální ukazatele. Citace Vojtěcha Koteckého je pak celá zkopírovaná z rok staré tiskové zprávy. Dozvídáme se, že i nyní mají "ekologické indikátory sloužit jako barometr kvality života. Podílí se na ní množství zdraví škodlivých výfukových plynů v ulicích i počet ptáků, kteří zpívají na stromech při procházce lesem". No a nakonec přichází úplně stejné doporučení jako před rokem: "Špatné ekologické zprávy se musejí promítnout do konkrétní legislativy, daňových reforem i státních investic."
Další informace:
Strategie udržitelného rozvoje ČR byla v době přípravy tohoto článku ke stažení zde.
Úřad vlády se zbavil rady pro udržitelný rozvoj - říjen 2006
Do roku 2005 ČR vstoupí s přijatou strategií udržitelného rozvoje - prosinec 2004
Návrh strategie udržitelného rozvoje přijala ministerstva rozdílně - květen 2004
Trvale udržitelný nezájem: V ČR probíhá třetí pokus o vypracování Strategie udržitelného rozvoje - březen 2004
Dejmal, Keller a Kohák chtějí vrátit udržitelný rozvoj do politické debaty - září 2003
Článek je převzat z tištěného EkoListu 01/2007.
reklama
Online diskuse
Udržateľný rozvoj alebo rovnováha v prírode? - 7. 1. 2007 - FrantišekPod pojmom „udržateľný rozvoj“ sotva možno mať na mysli udržateľný „rozvoj“ prírody, pretože príroda ako celok sa nerozvíja ale vyvíja reagujúc na zmeny – či už prirodzeného alebo umelého (od človeka) pôvodu – a toto sa deje na princípe rovnováhy. Kde sa pre život zlepšia podmienky, tam sa mu darí viac, kde sa podmienky dramaticky zhoršia, život prípadne zanikne (dočasne) celkom. Efektívne sa tu uplatňujú zákonitosti tzv. potravinového reťazca.Pojem „udržateľný rozvoj“ treba jednoznačne vzťahovať na človeka. Ľudská civilizácia sa vďaka prudkému technickému rozvoju a unikátnym (dočasným) energetickým zdrojom (fosílne palivá, predovšetkým ropa) na prechodnú dobu vymkla „automatickým“ prírodným pôsobeniam – spätným väzbám. Ľudstvo ako celok sa správa ako vírus, ktorý nekontrolovaným premnožením zničí svojho hostiteľa, v tomto prípade podmienky na vlastný udržateľný rozvoj. Kapitalistickí ekonómovia premenili svoju „vedu“ na „matematiku“ odtrhnutú od reality. Ich výpočty nezohľadňujú vyčerpateľnosť zdrojov energie, surovín (medzi nimi pitnej vody), obmedzenosť produkcie potravín (závislej dnes aj na rope) atď. Objektívnu realitu však nemožno ignorovať. Skôr ako sa zbytku sveta (vrátane nových štátov EU) podarí dosiahnuť ekonomickú úroveň USA a pôvodných štátov EU, nastane úpadok hmotnej kultúry. Prudký rozvoj ekonomiky Číny, Indie, Brazílie a pod. k tomu len prispieva. Súčasná civilizácia je osadenstvom akéhosi globálneho Titanicu, ktorý naberá čoraz väčšiu rýchlosť, akoby jeho stret s globálnym kolapsom ekonomických vzťahov mal mať čo najkatastrofálnejšie následky. Osobne predpokladám, že to postihne v prvej fáze niekoľkosto miliónov ľudí, a neskôr sa uvidí, koľkých bude Zem schopná uživiť aj takto zdevastovaná. |