https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/v-japonsku-jsou-srsne-mandarinske-smrtici-hrozbou-i-lahudkou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Japonsku jsou sršně mandarínské smrtící hrozbou i lahůdkou

30.7.2020 01:01 | NEW YORK (ČTK)
Sršeň mandarínská
Sršeň mandarínská
Dlouho předtím, než sršeň mandarínská začala terorizovat včely a děsit obyvatele amerického státu Washington, představoval tento obří druh hmyzu hrozbu - někdy i smrtelnou - pro zemědělce i návštěvníky hor ve venkovských oblastech Japonska. Uvedl to zpravodajský server The New York Times.
 

V centrální japonské oblasti Čubu je však tento hmyz, kterému se někdy říká také "vražedné sršně", známý nejen svou agresí a mučivě bolestivým bodnutím. Lidé ho tu znají jako chutné sousto a povzbuzující ingredienci v nápojích.

Sršeň mandarínská je společně s dalšími druhy sršní a vos tradičně v této rozeklané části země pokládána za lahůdku. Larvy se nakládají, smaží na pánvi anebo dusí s rýží v pikantním pokrmu nazývaném hebo-gohan. Dospělé sršně mandarínské, které mohou být více než šest centimetrů dlouhé, se smaží na špejlích i s žihadlem do křupava.

Používají se také, aby dodaly extra říz alkoholickým nápojům. Živé sršně se utopí v čiré japonské pálence šóčú. Ve smrtelné agónii hmyz vyloučí do tekutiny jed. Pálenka se poté nechá zrát, dokud nenabude temně jantarového odstínu.

Skutečné vzrušení ovšem není tyto obří sršně jíst nebo pít, ale lovit. Začátkem léta vyrážejí neohrožení lovci stopovat sršně do jejich obřích hnízd v dutinách vykotlaných stromů nebo pod zemí, kde může být až tisíc sršní a jejich larev.

Nalákají sršeň na kousek ryby, ke kterému je připevněná stužka. A když ho sršeň popadne, vyrazí na terénní běh lesem, dokud je nezavede k hnízdu. Tam hmyz omámí kouřem, a s pomocí motorové pily nebo lopat hnízdo vyprostí.

V jiných případech se o hnízdo musí postarat některý z profesionálních dezinsektorů. Pětasedmdesátiletý Torao Suzuki říká, že během své kariéry likvidoval 40 až 50 sršních hnízd ročně a každou sezonu dostal až 30 žihadel. "Bolí to, opuchne to a zčervená, ale tím to končí. Asi už jsem imunní," dodal.

Sám sršně nejí. "Dokonce i když lidem říkám, ať to nedělají, že je sršně bodnou, stejně je dál jedí. Říkají, že zlepšují sílu a potenci," dodal. Často ale lidem prodával sršní hnízda, která jsou v celé oblasti oblíbenou trofejní dekorací. Nalakovaná hnědá hnízda, někdy s vyříznutým otvorem, aby bylo vidět spletitou vnitřní mřížkovou strukturu, zdobí haly a přijímací místnosti v domech, školách i veřejných úřadech.

Historici uvádějí, že tento hmyz, který se vyskytuje v celé Asii, ale nejběžnější je v Japonsku, byl druhdy ceněný jako levný zdroj proteinů v chudých venkovských oblastech, stejně jako další druhy sršní a vos.

Tato tradice je každý rok v listopadu oslavována v prefektuře Gifu v rámci festivalu známého jako Kušihara Hebo Macuri, kde se rozdávají ceny za největší sršní hnízdo - a gurmáni přihazují na to, aby si některé z nich mohli odnést domů.

Ani během tohoto hmyzího svátku ale organizátoři nepřehlížejí riziko, jaké sršeň mandarínská představuje; v posledních letech v Japonsku zemřelo po pobodání sršněmi několik desítek lidí. Leták zveřejněný před festivalem v roce 2018 varoval účastníky před volně poletujícími sršněmi nedaleko místa konání. "Organizátoři nenesou naprosto žádnou zodpovědnost za následky, pokud bude někdo toto varování ignorovat," stálo na něm.

Na japonském venkově už není konzumace hmyzu nutností, ale zájem o něj naopak mírně stoupá ve městech. Některé mladé lidi přitahuje jako novinka, jiní ho vnímají jako ekologicky šetrný zdroj proteinů. V Tokiu je sršen mandarínská na jídelníčku více než tří desítek restaurací.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist