Většina švýcarských ledovců do konce století roztaje, varují vědci

Většina z přibližně 1500 švýcarských ledovců do konce století roztaje. Zabránit tomu už nemůže ani případné okamžité ukončení produkce skleníkových plynů, napsal s odvoláním na vědce švýcarský list Tages Anzeiger. Mizení ledovců zmenšuje zásoby pitné vody a zvyšuje riziko přírodních katastrof.

Proces tání je již v plném proudu. Ledovce ve Švýcarsku byly nejrozlehlejší v takzvané malé době ledové kolem roku 1850, kdy zabíraly zhruba 1735 kilometrů čtverečních. Do loňského roku se ale tato plocha zmenšila téměř o polovinu. Tloušťka ledu se ve stejném období zmenšila o téměř 60 procent.

"Švýcarské ledovce už nelze zachránit," řekl Matthias Huss z technické vysoké školy (ETH) v Curychu. "Zpomalování globálního oteplování přišlo pro švýcarské ledovce příliš pozdě," dodal. Do roku 2100 prý i při největším úsilí o snížení emisí oxidu uhličitého zmizí 80 až 90 procent masy švýcarských ledovců.

Tání ledovců zvyšuje hladiny moří a mění koloběh vody i obraz krajiny a fungování ekosystému. V zemích jako je Švýcarsko ohrožuje také turistiku.

Tání ledovců na celém světě nabralo od začátku 21. století rekordní rychlost a je nezadržitelné. V roce 2015 to uvedlo Světové středisko pro monitorování ledovců (WGMS) se sídlem na Curyšské univerzitě. Ledovce v různých částech světa jsou prý natolik silně vyvedené z rovnováhy, že by led ztrácely i bez postupující změny klimatu.

Obzvláště postižená je právě i oblast Alp. Očekává se, že do poloviny století se v jejich švýcarské části zvedne teplota v zimě o 1,8 stupně a v létě o 2,7 stupně Celsia.

---

reklama

---