Výzkumnému ústavu bramborářskému přibývají objednávky na jihoamerický jakon

Výzkumnému ústavu bramborářskému v Havlíčkově Brodě přibývají od zahrádkářů objednávky na sazenice jakonu. Z této rostliny pocházející z jihoamerických And mohou usušit lístky na čaj a hlízy jíst čerstvé nebo je různě využít v kuchyni, řekla ČTK Markéta Kuljová z výzkumné stanice ve Valečově u Okrouhlice. Stanice se věnuje především bramborám, pěstují se tam také topinambury a testují také jiné plodiny. Loni poprvé při pokusu se solárními panely vyseli i sóju. Pro sazenice jakonu si lidé budou jezdit do Valečova od konce dubna. "Máme zájemce i ze Slovenska," uvedla Kuljová. Loni se prodalo okolo 500 sazenic, letos to zatím vypadá na dvojnásobek. Hlízy jakonu jsou křehké. "Je to rostlina, která je zatím vhodná spíš pro zahrádkáře nebo ekologicky hospodařící farmáře, jelikož nemáme ještě úplně hotovou technologii sklizně," řekla.

Jakon dorůstá do výšky 1,5 až dva metry, žlutým květem připomíná slunečnici. Hlízy na rozdíl od brambor neobsahují škrob, ale polysacharid inulin. Ačkoliv chutnají sladce, nezvedají hladinu cukru v krvi. Jsou vhodné pro lidi s cukrovkou i při jiných dietách. Čaj ze sušených palistů jakonu podporuje funkci ledvin, vyrovnává hladinu cukru v krvi a odvádí přebytečnou vodu z těla, uvedla Kuljová.

Jakon je potřeba sázet, až pominou mrazíky, a sklízet před začátkem mrazů. Naopak hlízy topinamburů mohou zůstat v zemi celou zimu. Ve Valečově teď pracovníci sklízejí větší část loňské úrody. Hlízy prodávají na jídlo nebo jako sadbu. Jednu odrůdu poptávají i včelaři. "Bohatě kvete v létě, když v přírodě tolik pastvy pro včely není," řekl vedoucí oddělení pěstebních technologií výzkumného ústavu Pavel Kasal.

Ve Valečově mají výzkumníci různé pokusy na deseti hektarech polí. Pěstování sóji je spolu s bramborami součástí tříletého česko-rakouského projektu zaměřeného na dopady agrofotovoltaiky na tyto plodiny, který začal loni. Spolupracuje v něm více partnerů včetně Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, peníze poskytl evropský dotační program Interreg.

Experiment je prováděný na půl hektaru pozemku se zavlažováním. Na části jsou rozmístěné dva metry vysoké makety solárních panelů, osazené jsou svisle metr nad zemí. Mezi nimi je 12 metrů široký pruh půdy, aby tam mohla projet a pracovat zemědělská technika. Pěstování mezi panely výzkumníci porovnávají se stejnými plodinami, které rostly na volném poli bez maket.

"Je to jeden z prvních pokusů pěstování sóji na Vysočině," řekl Kasal. Sója se pěstuje v teplejších oblastech, v Česku minulý rok podle statistik rozloha polí se sójou stoupla o pětinu na 34.000 hektarů. Výzkumníci ve Valečově s nadmořskou výškou 460 metrů se sójou zabývají i vzhledem ke změnám klimatu, zkoušejí nejranější odrůdy.

Výzkumný ústav bramborářský funguje od 20. let minulého století. Kromě výzkumu a šlechtění rovněž pečuje o národní genobanku brambor.

---

reklama

---