Na Mauriciu využívají cukrovou třtinu k výrobě elektřiny

Ostrov Mauricius, který je izolovaný v Indickém oceánu a může se spoléhat jen sám na sebe, pokud jde o elektřinu, se postupně snaží omezovat závislost na fosilních energiích a zvyšuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Využívá přitom svou hlavní kulturu, cukrovou třtinu. Už asi 15 let k výrobě elektřiny široce využívá bagasu, vláknitý zbytek z cukrové třtiny. Tento způsob dnes pokrývá asi 14 procent potřeby ostrova, uvedla agentura AFP.

Mauricius má zcela zvláštní systém výroby energie: asi 60 procent elektřiny na ostrově produkují čtyři cukrovarnické společnosti, z nichž každá vlastní jednu tepelnou elektrárnu. Tyto čtyři elektrárny pracují obvykle s uhlím, ale když přijde sezona cukrové třtiny, nahradí uhlí bagasa.

Koncem listopadu vrcholí sklizeň na polích společnosti Omnicane, která leží na jihu ostrova. Korečkový dopravník vlekoucí obrovské remorkéry přijíždí k velkému skladišti, kde vyloží náklad čerstvě sklizené cukrové třtiny. V době sklizně to je denně 8500 tun (za celý rok asi 900.000 tun cukrové třtiny), které do tohoto zařízení dorazí. Třtina se pak zpracovává a je z ní vylisována šťáva sloužící k výrobě cukru.

Bagasa se dále zpracovává tak, aby se z ní získalo co nejvíce sladké tekutiny, a pak se zahřívá, aby se snížila její vlhkost. Posléze ji při teplotě více než 500 stupňů Celsia spaluje elektrárna, jejíž turbíny z ní vyrábějí elektřinu.

"Elektřina je k dispozici 24 hodin denně, aniž by bylo nutné čekat na vítr nebo slunce. Navíc je možné bagasu skladovat, jako se to dělá u těžkého oleje a uhlí," vysvětluje generální ředitel společnosti Omnicane Jacques D'Unienville.

Pokud jde o oxid uhličitý, který vzniká, podle D'Unienvilla ho využívají podniky vyrábějící sycené nápoje.

Téměř čtvrtina (22 procent) energie vyráběné na Mauriciu je obnovitelná. Kromě cukrové třtiny jde o sluneční a větrnou energii a o vodní elektrárny. Cílem vlády je do roku 2025 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 35 procent, říká místopředseda vlády a ministr energetiky Ivan Collendavelloo.

"Oněch 35 procent není nijak vzdáleným cílem. Budeme mít ještě v letošním roce 11 solárních parků a nejméně dva větrné parky. Nezávislí výrobci v cukrovarnickém průmyslu budou dodávat větší díl obnovitelné energie z bagasy," řekl Collendavelloo v prosinci.

Avšak tento systém výroby by mohl brzy dosáhnout nepřekročitelných hranic, neboť produkce cukru na Mauriciu čelí ostré mezinárodní konkurenci, zvláště od roku 2017, kdy byly zavedeny evropské kvóty na cukr.

"Zrušení kvót na cukrovou řepu od 1. října 2017 a nadprodukce v Thajsku, Brazílii a v Indii vedly k drastickému poklesu ceny cukru na mezinárodním trhu a zasadily osudnou ránu zdejšímu cukrovarnickému průmyslu," upozorňuje generální tajemnice cukrovarnické komory na Mauriciu Jacqueline Sauzierová.

Pokles světových cen cukru odradil četné drobné producenty na Mauriciu, jejichž cukrovou třtinu velké podniky zpracovávaly. "Počet malých plantážníků se z 26.000 v roce 2010 snížil na 13.000 v roce 2018," říká mauricijský ministr zemědělství Mahen Kumar Seeruttun.

"Mauricius je malý, zranitelný ostrov. Nemáme takové kapacity jako Thajsko, Brazílie a Indie, ale naše produkce je efektivní, zhodnocujeme z cukrové třtiny vše. Potřebujeme mít chráněný přístup na trhy. Malé země by měly mít prioritní kvóty, protože jsme velmi zranitelní," zdůrazňuje D'Unienville.

---

reklama

---