V Turecku aktivistky před konferencí COP31 bojují proti rozšiřování dolu
Téměř deset let se Isiková a její dcera Esra s plným nasazením věnují protestům proti těžebním projektům, které postupně ničí provincii Mugla, ležící několik set kilometrů západně od Antalye.
Společně bojují proti společnosti YK Enerji, která chce rozšířit svůj hnědouhelný důl a zvýšit výrobní kapacitu svých dvou tepelných elektráren.
Kritika se snesla i na představitele Turecka kvůli nařízení přikazujícímu nouzové vyvlastnění 679 pozemků, které v lednu podepsal prezident Recep Tayyip Erdogan.
"Vesnice mé babičky byla kvůli dolu vymazána z mapy. Vesnice mého otce byla zničena. Zničili kořeny tří nebo čtyř generací naší rodiny a vyplenili naši půdu," vysvětluje Esra.
Jejich aktivismus nezůstal bez povšimnutí. Esra byla 31. března zatčena při protestu proti návštěvě úředníků v souvislosti s rozhodnutím o nouzovém vyvlastnění, které se týkalo šesti vesnic. Byla obviněna z "maření výkonu úředních povinností" a uvězněna do zahájení soudního řízení.
"Strávila jsem ve vězení 42 dní. Moje zatčení dalo našemu boji nový rozměr nejen v Turecku, ale i po celém světě," řekla agentuře AFP.
Nejla a Esra nejsou jediné, kdo bojují. Místní se pravidelně scházejí, aby projednali další postup.
Mezi nimi je i šestapadesátiletá žena v domácnosti Aytac Yakarová, která musela opustit svou rodnou vesnici Isikdere. Tu v roce 2018 pohltil důl. Usadila se jinde, ale nyní čelí stejnému osudu. "Vypadám snad jako stěhovavý pták?" ptá se rozzlobeně. "Nemohou si takhle pohrávat s mým domovem, mou půdou a mou zemí," prohlásila s tím, že svůj dům neopustí.
Zatímco se svět sjíždí do Antalye, kde budou vědci, odborníci a hlavy států diskutovat o globálním oteplování a o tom, jak ho zpomalit, budou na místě také tisíce aktivistů, aby dali najevo svůj názor.
Nejla a Esra ale nepřijedou. Musí zůstat, aby chránily své pozemky.
"Nemůžu opustit vesnici. Soud zamítl naše odvolání proti vyvlastnění a nevíme, co teď ta společnost udělá," vysvětluje Nejla. "Nepojedu na konferenci COP, kde už předem víme, že nás nebudou poslouchat, zatímco moje vesnice hoří," řekla.
Na základě zákona přijatého v roce 2025 Turecko rychle rozšířilo počet těžebních povolení a otevřelo chráněné oblasti pro těžbu, včetně půdy určené k pěstování oliv. "Naše domovy, hroby našich blízkých, naše olivovníky, naše pozemky - hrozí, že to vše nám vyrvou z rukou," říká Nejla.
Někteří vesničané ale proti dolu nejsou, zejména zaměstnanci YK Enerji. "Tepelná elektrárna zajišťuje práci 70 procentům mé vesnice," vysvětluje pracovník, který nechtěl být jmenován.
V rozhovoru pro AFP společnost YK Enerji obhajovala projekt odkazem na potřeby energetické bezpečnosti Turecka. "Aby mohla výroba energie pokračovat, musíme získat přístup k novým ložiskům. Vzhledem k tomu, že množství uhlí těženého ze stávajících lokalit klesá, jsou snahy o zajištění nových zásob velmi důležité," řekl AFP generální ředitel společnosti YK Enerji Ahmet Eyidogan. Pozemky by byly obnoceny výsadbou vhodných druhů a "centra vesnic, mešity, školy a hroby" mají být ušetřeny, uvedl a dodal, že majitelům pozemků budou nabídnuty "náhradní" pozemky.
Spoluvlastníky společnosti YK Enerji jsou Limak Holding a IC Holding, přičemž obě společnosti oficiálně podporují boj proti změně klimatu v rámci konference COP31. YK Enerji tedy podporuje turecký cíl uhlíkové neutrality, uvedl Eyidogan a zdůraznil, že zatímco "investice do obnovitelných zdrojů energie jsou nezbytné", energetická transformace Turecka "musí pokračovat plánovaně a postupně".
reklama



Na klimatickou konferenci COP31 dorazili brazilský prezident Lula
Zahájení klimatické konference OSN se zpozdilo, podle AFP kvůli sporům o peníze
V Turecku začíná klimatická konference COP31, průlom se na ní nečeká