Agentura ochrany přírody a krajiny připravuje program péče o vlky

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje program péče o vlky. Měl by stanovit pravidla a také nastavit postup v případech, kdy se tyto šelmy chovají nestandardně. Bude vycházet především ze saských zkušeností, kde jsou obdobné podmínky a kde je velmi propracovaný systém náhrad škod i práce s veřejností, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí agentury Karolína Šůlová. Ministerstvo životního prostředí podle ní nyní program dokončuje, hotov by měl být do konce roku.

Po nastavení pravidel volali účastníci mezinárodní konference, kterou v úterý v Liberci uspořádala Českomoravská myslivecká jednota. Zejména od chovatelů zaznívaly hlasy, že vlci ztrácejí plachost, člověka se nebojí a škody způsobené na chovech zejména ovcí rostou. Někteří chovatelé proto žádají regulaci vlčí populace. Vlk ale patří ke kriticky ohroženým druhům, a je proto chráněný. S jeho odstřelem se počítá jen ve výjimečných případech. V sousedním Sasku se podle Šůlové od roku 2000, kdy se zde obnovila populace vlků, vyskytly jen tři případy, kdy bylo povoleno odstranění zvířat.

Materiál agentury doporučuje především větší zabezpečení stád. "Navrhovaná opatření na ochranu ovcí - elektrický ohradník, pastevecký pes) jsou účinná. Nejsou účinná stoprocentně - ostatně při hospodaření v krajině se přírodním vlivům nikdy nelze stoprocentně ubránit - ale útok vlků výrazně ztěžují. To jednoznačně dokládají zkušenosti ze Saska," uvedla Šůlová. Předběžné analýzy trusu vlků ze severních Čech podle ní navíc prokazují, že hospodářská zvířata se v potravě vlka vyskytují jen z jednoho až dvou procent. "V jeho potravě převažují srnec, jelen, prase divoké a další běžní kopytníci - muflon a daněk," dodala.

Stejně jako hospodářská zvířata i vlci podle Šůlové do české krajiny patří. Pomáhají regulovat přemnožené srnce či divoká prasata, kteří ve velkém škodí v lesích a na polích. "Právě proto stát poskytuje na zabezpečení stád dotaci z Operačního programu Životní prostředí," upozornila. Chovatelé mohou získat dotaci nejen na elektrické ohradníky nebo zdvojení pevné ohrady, ale také fotopasti nebo pořízení vycvičeného pasteveckého psa, který dokáže ovce před vlkem ochránit. To ČTK potvrdil i chovatel Milan Slunéčko z Turnova, který má ve stádu dva maďarské pastevecké psy komondor dovezené z Rumunska.

Podle Šůlové mají lidé o chování vlků dlouhodobě zažitou představu, která neodpovídá realitě. "Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy a nedotčená území, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid na odchov mláďat," řekla. Mohou i k vesnicím a obydlím, protože jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. "Zejména mladí vlci jsou zvídavá zvířata a mohou se vyskytnout i v okolí lidských obydlí. V takových případech je potřebné dobře vyhodnotit, zda se jedná o přirozené chování nebo již 'podezřelé' jedince, kteří mohou představovat riziko," dodala.

Leona Vacková gcm

---

reklama

---