https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/agrarni-komora-vyhlaseni-np-krivoklatsko-vyjde-stat-na-stovky-milionu-korun
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Agrární komora: Vyhlášení NP Křivoklátsko vyjde stát na stovky milionů korun

12.6.2023 17:02 | PRAHA (ČTK)
Ministerstvem připravovaný národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo životního prostředí při obhajobě svého záměru například argumentuje tím, že v CHKO lesy plní hospodářskou funkci, ale pro ochranu přírody je třeba, aby cílem nebyl zisk. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích.
Ministerstvem připravovaný národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo životního prostředí při obhajobě svého záměru například argumentuje tím, že v CHKO lesy plní hospodářskou funkci, ale pro ochranu přírody je třeba, aby cílem nebyl zisk. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vyhlášení a provoz národního parku Křivoklátsko vyjde stát na stovky milionů korun. Uvádí to odhad Lesnicko-dřevařské komory České republiky. Agrární komora ČR (AK) poukazuje na odpor obcí i místních obyvatel a petici proti NP podepsanou více než 11 000 lidmi. Lesnicko-dřevařská komora ČR upozorňuje například na zvýšené riziko šíření kůrovce i požárů. AK i Lesnicko-dřevařská komora ČR jsou dlouhodobě proti záměru vlády, která chce z části CHKO Křivoklátsko vytvořit národní park, uvedla mluvčí AK Barbora Pánková.
 

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) už dříve ČTK sdělil, že pohled na vyhlášení NP Křivoklátsko není jednotný a tak černobílý, jak je mnohdy prezentováno. Chce region opakovaně navštěvovat a vyvracet mýty o NP, jehož vyhlášení má vláda ve svém programovém prohlášení.

"Postoj státní správy, která ignoruje názory občanů i zástupců volených místních samospráv, považujeme za lhostejný až arogantní. Současně projevuje nezájem o to, jak významně vyhlášení národního parku ovlivní život lokálních komunit," řekl prezident AK Jan Doležal. Proti vytvoření národního parku se postavili také delegáti na květnovém sněmu AK.

Lesnicko-dřevařská komora ČR odhaduje, že vznik NP by vyšel přibližně na 200 milionů korun a provoz zhruba na 50 až 100 milionů korun ročně.

Tajemnice lesnicko-dřevařské komory České republiky Andrea Skřivánková upozornila, že na Křivoklátsku je kulturní krajina, kterou po staletí ovlivňuje lidská činnost. Přírodní a přírodě blízké lesy jsou pouze na čtyřech procentech rozlohy uvažovaného parku, podle Skřivánkové tedy není naplněna klíčová zákonná podmínka pro jeho vyhlášení. "Převedení většiny tohoto území do bezzásahového režimu navíc povede k rozpadu lesů se všemi nepříznivými dopady, jako je šíření kůrovce. Významně se zvýší také riziko požárů, ničivé následky a nepřipravenost managementu NP v Českém Švýcarsku jsou jasným varováním," doplnila tajemnice.

Ministerstvem připravovaný národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo životního prostředí při obhajobě svého záměru například argumentuje tím, že v CHKO lesy plní hospodářskou funkci, ale pro ochranu přírody je třeba, aby cílem nebyl zisk. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích. Nový národní park by měl chránit zdejší rozmanité lesy a další přírodní prostředí včetně ohrožených rostlin a živočichů. Podle ministerstva má přinést lepší ochranu zejména lesních porostů, ale i rozkvět obcí v regionu. Obce se také obávají vysokého nárůstu turismu, chtějí zachovat klidný venkovský styl života. Peticí, kterou podepsalo přes 11 300 lidí, by se měl měl zabývat sněmovní petiční výbor.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.6.2023 18:22
4%? Si dělaj ***el? Stačí si přečíst názvy článků dole, porovnat cena/výkon, a každý, kdo není osobně zainteresován v té srandě, má jasno.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.6.2023 18:32
"Převedení většiny tohoto území do bezzásahového režimu navíc povede k rozpadu lesů se všemi nepříznivými dopady, jako je šíření kůrovce. Významně se zvýší také riziko požárů, ničivé následky a nepřipravenost managementu NP v Českém Švýcarsku jsou jasným varováním,"
No a to je třeba, aby bylo hospodaření jinak. NP by měl chránit ani ne tak lesy, jako zejména ohrožené rostliny a živočichy tj. rozvíjet biodiverzitu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.6.2023 19:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
A četl jste někde nějakou prognózu, čemu všemu by vyhlášení parku prospělo, při té zvýšené návštěvnosti?
Odpovědět
Pe

Petr

12.6.2023 19:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale vždyť rozpad lesů tady celou dobu sám propagujete a prosazujete. Snížení počtu velkých stromů je přesně vaše proředění a prosvětlení, odumírající a odumřelé stromy je taky zvýšení diverzity (no to jsou ty doupné stromy, kterých jste chtěl víc). Měl byste být tedy spokojený, že se dělá přesně to, co jste chtěl. Zase ne? Už nic ředit a prosvětlovat nechcete?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.6.2023 22:05 Reaguje na Petr
Asi neumíte číst, nebo co.
To v uvozovkách řekla Agrární komora. Já zastávám názor, že je třeba vhodně hospodařit tak, aby byla posílena biodiverzita. Desítky km2 sežraných najednou kůrovcem nebo ohněm je jen jeden typ biotopu, žádná diverzita.
Přece daleko lepší je řízená pastva megafauny, či údržba stepí (v Křivoklátská zvláště) nebo zásahy do mozaiky složení lesa a to i technické, např. tvorba kaluží či počátečních sukcesních stádií. A to v NP není zatím zvykem. .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.6.2023 22:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Petu ví nejlíp, jak jste to myslel. On je totiž vrchní dezinformátor a dezinterpretátor. Za ty miliony ty kaluže vytvořím levou zadní, i bez zubrů.

A zapomněli jsme poděkovat za pěkný článek.
Odpovědět
Pe

Petr

12.6.2023 23:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Umím číst. Pobavilo mě, že jako odpůrci bezzásahového režimu se vám nelíbí, že vede k rozpadu porostu, a tak navrhujete pastvu, aby došlo k rozpadu porostu.
Jste tak zaslepený svojí pastvou, že nejste schopný vnímat nic jiného. Dokonce ani když to vede k tomu samému, co vaše pastva. Je to až úsměvné.
Odpovědět
Pe

Petr

12.6.2023 23:11 Reaguje na Petr
Jen narozdíl od vaší pastvy, která je likvidační pro přirozenou obnovu a spodní patra a porost narušuje, vede bezzásahový režim k přirozenému rozpadu porostu, který naopak porost plynule obnovuje a dává prostor spodním etážím. Vzniká tak nestejnověký, víceúrovňový a maximálně funkční a efektivní les s velkou diverzitou, tak jak má být.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2023 07:08 Reaguje na Petr
To vaše přesvědčení, že les se obnoví sám, a mozaikovitě rozpadne je úsměvné. V minulosti mozaice vždy pomáhali velcí spásači. Les se pomocí požáru, brouka nebo vichřice rozpadá velkoplošně, pak se opět velkoplošně zmladí. Tedy nikoli mozaikovitě. No a to je celé.
Uvědomte si ale to nejhorší z vaší vize, zapřemýšlejte a kajte se. Takové velkoplošné katastrofy nevadí ani tak moc lesu, jako biodiverzitě, ale zejména a to zdůrazňuji zejména k odporu veřejnosti k NP!!!. A to je ten nejhorší výsledek takových bezzásahovistů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.6.2023 07:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak. V Kanadě mají jistě losy, jeleny, jelence..., přesto jsou tam lesy se spoustou hmoty. Pokud nenastoupí člověk s pilou, aby přiměřeně z nich odebral, postarají se o to požáry. Co je lepší, resp co proběhne za mnohem menší pozornosti medií?
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2023 16:07 Reaguje na Karel Zvářal
Požáry nevznikají kvůli překročení jakéhosi imaginárního kritického množství dřevní hmoty v porostu, ale kvůli příhodným podmínkám (sucho/vyprahlo a vysoké teploty) a nějakému tomu iniciačnímu zapálení (člověk, blesk,...).
Požáry budou i kdyby byl les naprosto vyčištěný a bez jediné větvičky na zemi. Likvidovat, nebo se snažit nějak ředit divočinu jen kvůli strachu z požáru je přece nesmysl a dopadem se to blíží kácení pralesa kvůli zemědělské půdě.
A i to uklízení suché hmoty v lese je nedobré, dá se přirovnat k sečení trávníků - čím víc se trávníky sečou, tím hůř pro půdu, vodní režim, biodiverzitu, prostě pro všechno. Však to znáte.
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2023 16:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě že se les sám obnoví. Jakmile se dostane do fáze přirozeného koloběhu z různorodosti a nestejnověkosti, tedy do ideálního stavu, netřeba s ním nic dalšího dělat. Funguje sám, jak už jsem psal, maximálně efektivně a s maximální diverzitou pro les. Vaše pastva by toto jen brzdila a ničila.
Vaše teorie se spásáním mají jednu jedinou výhodu - že v praxi nikde neexistují,takže je nelze nijak vyzkušet a ověřit. Můžete tedy tvrdit cokoliv a představovat si to jako v nějakém romantickém filmu. Ale jakmile byste někde vypustil tolik velké zvěře, aby to mělo vliv na strukturu lesa, to byste viděl ten cirkus. Les by byl okousaný a zničený, na pohled škaredý. Stromy křivé a s poškozenými kmeny. Jak tu opakujete, že les se vám musí líbit, tak takovýto les by se vám zaručeně nelíbil a hlavně by se nelíbil ani veřejnosti. No a hlavně byste ta kvanta zvířat v lese nijak neudržel, takže by zlikvidovala i kdeco v širokém okolí. A to byste teprve zjistil co je odpor veřejnosti a co je skutečný nejhorší výsledek "hospodaření".
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.6.2023 19:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono to tak horné nebude s tím broučkem....

jí 62 % rozlohy chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Křivoklátsko. Celková výměra lesů je 38.000 ha.

Současná dřevinná skladba: smrk ztepilý 32 %, borovice lesní 20 %, modřín opadavý 8 %, jedle bělokorá 1 %, buk lesní 9 %, dub zimní a dub letní 15 %, habr obecný 6 %, lípa srdčitá a lípa velkolistá 2 %, bříza bradavičnatá 2 %, javor mléč, javor klen a javor babyka 1 %, olše lepkavá 1%, jasan ztepilý 1 %, introdukované dřeviny 1 % a holiny z těžby méně než 1 %. V území se zachovaly všechny druhy původních dřevin,
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.6.2023 19:18
Můj názor je ten, že vítr věje od touhy rozhodovat o tomto území ze strany
úzké zájmové skupiny prosazující zřízení NP. K nim se nabalují neználci,
kteří dělají stafáž těm, kteří se tam chystají lovit a podnikat. Neználky
lituji, že budou zneužiti podobně, jako tomu bylo jinde a pak vypuzeni.
Uzurpace státního majetku je možná koupí a nebo takovým vyhlášením NP
s povolením pouze pro vyvolené. Kdysi jsem zažil kolonu aut papalášů
jedoucích na schůzi vedení jednoho NP po lesní cestě na odlehlou chatu.
Ostatním tam byl vstup zakázán, ale oni tam měli povolen dokonce vjezd.
I na odstřel trofejní zvěře tam mohli džípem a úlovek náležitě slavit.
O to mnohým jde, jak být rovnějším mezi sobě rovnýma a nesetkat se tam
s nějakým "odpadem", kterému tam zakážou vstup.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.6.2023 19:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Vidět, že vedle těch klávesnicových googleznalců něco víte o životě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2023 08:39 Reaguje na Karel Zvářal
Když vás život obdaří fackami, tak býváte obezřetný i ke
sladkým řečem samotného boha, kterým může být přestrojený
ďábel. Sliby se slibují a blázni(aktivisté) se radují, ale
realita bývá zcela jiná. Kdysi jsem fandil zřízení CHKO,
ale po pár letech a výměně vedení jsem zjistil, že jim
jde o uzurpaci přírody pro vyvolené, kterými jsme jako
trempové přestali po 70. letech být. 70. let táboření ve
starém lomu zakázali a nyní ho nákladně udržují stejně,
jak jsme to dělali grátis podle našich potřeb vhodných i
pro ty ještěrky a hmyz. Likvidovali jsme stromy a keře k otopu a kosili trávu, abychom se v ní nebrodili po pás.
To se chráněným tvorům líbilo a byli tam celou dobu s námi.
Už za dva roky po zákazu nastoupili lidé placení CHKO s
křoviňáky a na původním ohništi pálili křoví a trávu. Byl
z toho dým jako z elektrárny před zavedením filtrů a kolik
tam je ještěrek a hmyzu po 10. letech nevím, ale loni jsem
tam neviděl ani jednu z ještěrek, ale dvě zmije, které
tam za nás nebývaly. Naše dvě akce ročně byly CHKO trnem
v oku, ale denní "nájezdy" obdivovatelů propagační tabule
a lavičky s odpadním košem jim nevadí. Ochranu přírody
si představuje každý trochu jinak a tak vadí i tradice
těch, kteří se o lokalitu starali grátis do stavu, že se
stala předmětem ochrany. Tak nějak to je v budoucích a
současných NP, které stojí za ochranu pouze proto, že se
o ně dosud někdo příkladně staral. Nezapomenu na Šumavu
řízenou Vojenskými lesy a statky a ani na České Švýcarsko
před zřízením NP. Od té doby je to pro mne zmar, ale pro
některé je zmar radost, že se krajina radikálně a rychle
mění. Jsem fandou zdravých lesů a nikoliv té změti souší
a případných požárů ničících i ty skály žárem výživného
ohně. To není požár travin a hrabanky, ale žár při kterém
praskají i skály. Nakonec se dozvím, že je požár dílem
bývalého ochranáře, kterého možná inspiroval jeden z
vědců opěvujících požáry lesů i tady na Ekolistu před
dvěma roky. To, že podpaloval i posedy a rozhlednu
svědčí o fanatismu některých aktivistů konajících
"dobro" podle jejich pokřivených názorů
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.6.2023 08:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Dávno jsem pochopil, že žiju v polo/mafiánském Narubystánu, a podle toho se zařídil. Když se na nositele věčné vlastnosti díváte s odstupem, je to docela zábavné. A nejkomičtější na tom je, že blb jsem já, když nerozumím významu požárů:-) S takovými škoda ztrácet čas...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.6.2023 22:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale no jo, i tak sa može. Ale to nevyřešíte odmítáním NP.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2023 08:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy by jste dnes věřil při vyhlášení NP Šumava, že nechají
lesy kůrovci na pospas a v NP ČŠ dokonce ohni? Jak dopadne
Křivoklátsko umíte předpovědět? Místní se poučili jinde
a proto se brání. Proto odmítají odebrání kompetencí a jejich převzetí pro ně neznámými(možná už i známými) lidmi
u kterých nevědí, co budou prosazovat.
Odpovědět

David Šanc

12.6.2023 23:16
Kdyby alespoň šlo o přírodu.

Ale když jsem četl prohlášení současného ministra životního prostředí (opět člověk ve funkci co nemá žádné ekologické vzdělání), ve kterém s nadšením zmiňoval, kolik je v plánu vybudovat nových cyklostezek a cyklotrailů, je jasné odkud vítr fouká.

Hlavním zájmem je pořádné turistické "zprůmyslnění" oblasti, nasměrovat tam masy a davy a nějak to zkusit zpeněžit. Místo odkazu na královské lovecké revíry a lesnickou práci a tradici, vytvořit sportovní bike - trail lunapark.

Celé je to nesmysl, snad jen zabránění stavby přehrady a zatopení míst z knih Oty Pavla by mohlo být pozitivum.

Mnohem důležitější by bylo, věnovat úsilí urychlenému vyhlášení CHKO Krušné hory !!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2023 07:16 Reaguje na David Šanc
Aj tak sa može. Jenomže i přes výhrady k PíáR je vyhlášení NP důležitější. A samozřejmě i dalších, a když ne NP, tak alespoň CHKO, i když to je zcela bezzubé.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.6.2023 07:59
jenom drobné poznámky či dotazy, jestli to umíte, tak mi to prosím vysvětlete:
jak jsem pochopil, je tam úžasná příroda v úžasném stavu. o čem to ale vypovídá? především o tom, že současný stav té krajině svědčí, že to funguje, a tedy princip předběžné opatrnosti velí nic neměnit. nebo visí ve vzduchu nějaké ohrožení, kterému musíme zřízením národního parku zabránit?

a za druhé; je vyhrožováno zřízením cyklotras. nejsem odborníkem na právní pozadí značení cyklotras, ale připadá mi zvláštní, že odpůrci parku je vyhrožováno, že vzniknou. ono to v parku bude jednodušší než v chko?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2023 08:14 Reaguje na Lukas B.
Základní nebezpečí je zejména privatizace lesů. Lesy ČR s.p. se změní na Lesy ČR a.s. a prodají akcie. No a akcionáři budou chtít zisk. U CHKO rozhoduje spíš majitel závislý na zisku, u NP spíše správa parku, která není tak závislá. Cyklotrasy jsou pro propagaci a nebudou v NP vznikat snáze, spíše obtížněji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2023 20:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejsem fandou privatizace státního majetku, ale zkuste se
zamyslet nad alternativou, že bude vlastníkem nadšenec,
který z krajiny udělá ukázkový soukromý NP bez změn vedení
s každou novou vládou a s tím i způsobu hospodaření v NP.
Takové NP(soukromé rezervace) jsou ve světě běžné a světe
div se, ony jsou často vzorem i pro ty státní a jsou
zásobárnou vymírajících druhů zvířat. Oni ty zvířata
nejenom účinně chrání, ale taky regulují jejich počty
a nenechávají to pouze na přírodě. Při přemnožení povolí
placený lov, který jim vytvoří prostředky na ochranu
a nenatahují pouze ruce pro dotace jako špatně vedené
státní NP, často vedené kamarády politiků, místo těch
skutečných odborníků. Příkladem byl třeba p. Stránský
v čele NP Šumava, který byl ryzím ochranářským laikem.
Privatizaci lesů musí zabránit voliči, kteří si to
nepřejí a musí zvolit odpůrce privatizace. Samozřejmě
věc jedna je ale volební slib a věc druhá skutečnost.
Zákaz privatizace může být ale ústavním zákonem a být
programem více stran a mít větší váhu, než obyčejné
zákony schválené prostou většinou na rozdíl od ústavního
zákona schváleného 2/3 většinou. Takže nesdílím váš optimismus, že ve státním NP budou lesy a zvířata
v bezpečí před byznysem a zhovadilostí prominentů.
Není to ani nyní, když vidím jak dopadla Šumava a ČŠ.
Odpovědět
Sl

Slovan

13.6.2023 14:28 Reaguje na Lukas B.
Takže mají NP vznikat na místech, která na to naopak “nemají” a postupně si tam to cenné území budovat? Takhle jste to myslel? Zajímavé, já celou dobu myslel, že to má být naopak. Tedy, že NP mají vznikat v místech, která jsou pro to dostatečně zachovalá jako další, nejvyšší stupeň, ochrany.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.6.2023 18:30 Reaguje na Slovan
je tady několik ochranářských "zapomenutých příběhů". třeba po vyhlášení velkoplošného chráněného území zákaz pastvy (následně vzácné bejlí, kvůli kterým se to vyhlásilo a kvůli kterým zakázali pastvu, během několika málo sezon zmizelo), a podobné příběhy.

koukněte na krušné hory. je tám pár maloplošek (nějaké pp, pr, npr) a jinak nic a nic zlého se tam neděje - tedy s výjimkou prasáren na klínovci a jiných průmyslových lyžařských střediscích, které jsou ovšem zjevně v rozporu s omezeními i mimo velkoplošná chráněná území. nebylo by lepší místo stupňování úředničiny, na kterou každý, kdo ji dovede "zmáknout" zvysoka kálí, vymáhat stávající pravidla? co je cílem? 90% území chránit víc, než to dle stávajících pravidel mají v gesci odbory životního prostředí okresů/krajů? není to absurdní?

chráněná území by:
- neměla pokrýt drtivou většinu území státu
- měla vznikat tam, kde to má smysl. tam, kde "něco" je, a kde tomu "něčemu" hrozí nějaká likvidace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.6.2023 18:50 Reaguje na Lukas B.
S tím posledním odstavcem naprostý souhlas, nelíbí se mi to národoparkařské zanícení XY cílené na velké územní celky. Stačí maloplošky a šetrné lesnické (a zemědělské) hospodaření. Přece to, kvůli čemu se ochrana vyhlašuje, tam bylo (v drtivé většiě) už v minulosti, při normální hospodářské činnosti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2023 20:11 Reaguje na Karel Zvářal
Ďábel je v detailu. Obecně máte pravdu. jenomže v současnosti co je šetrné hospodaření?
Je v čudu. Zkušenosti ze Soutoku je: šetrné hospodaření pasečné vykácení, ošetření frézou a následně údržba herbicidem.
Zapomeňte, jak se to dělalo před 50 lety.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2023 20:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
A vůbec už na postup Lichtenštejnských fořtů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2023 09:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zkusil jste někdy ošetřovat se srpem v ruce mladou výsadbu lesa až do stavu tyčoviny alespoň na jednom hektaru? Chápete, že na to už dneska nejsou lidé jako za těch Lichtenšteinů! Já si tím
v mládi přivydělával, než jsem zjistil,
že vydělat se dá snadněji. Pokud to ale
necháte zarůst buření a nálety, tak se
těch unikátních dubin nedočkáte. Ty jsou
dílem člověka a to člověka pracovitého,
kterého dnes nahrazuje všude technika a
chemie. Pole už nikdo ručně nezbavuje
plevelů a neokopává motykou hektary řepy a brambor. Mi se ta chemie a frézování taky nelíbí, ale chápu to jako nutné zlo, když chybí ty pracovité ruce. Co
tak obětovat dovolenou, studenti volno
a nahradit chemii srpy a křovinořezy?
Kolikpak kritiků chemie proti buřeni se
obětuje a jde to dělat ručně? Viděl jste
ty kritiky v potu tváře v lese plném
komárů a klíšťat nadšeně nahrazovat
chemii? Já nikoliv, ale tu budou kecat
kraviny o návratu k lidské práci! Kdo
má do mezihýždí díru, tak kritizuje ty,
co něco dělají a teoreticky to umí lépe.
Když ale přijde na lámání chleba, tak
skutek utek a je po mudrování. Vzhůru
na Soutok a ukažte, že to lze dělat jen
rukama bez frézování a chemie!
Jinak kamarád to dělá bez chemie, ale
les sadí podle špagátu, aby mohl použít
traktůrek ke kosení a kolem sazenic má
vysokou vrstvu mulče, který neprodal do
teplárny jako ostatní. Zbytek buřeně se
dá dosekat ručně, ale vše má oploceno
proti těm vašim oblíbeným spásačům.
Jim se totiž lépe okusuje ve vysečeném
porostu, než v souvisle zarostlém a
plném ostružiní a jiné buřeně. On
taky zkoušel ochranu stromků právě
tou buření, ale to znamená nesázet
dvouročky, ale rovnou dvoumetrové stromy,
které už ta buřeň nezadusí. Dělal to
z vlastních sazenic 10x déle a dráž,
než sázet ty malé stromky a přežilo
sucho pouze zlomek těch velkých proti
těm malým. Takž tudy cesta nevede.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.6.2023 20:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je vše o komunikaci. Psal jsem to vícekrát, rád zopakuji. Vytvořit síť chráněných maloplošek (mýťáků)-10-15%, cca polovinu mýtin nefrézovat (ochrana pařezů), ale sázet do nakypřené zeminy. I v probírkách nechávat část souší k dispozici hmyzu. Prostě na menší části hospodařit ochranářsky, na zbytku klasicky.

To máte jako s fotbalem, 90 minut nuda, na konci to tam spadne. Stačí sestřih, není třeba ztrácet čas u vyklusávání:-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2023 20:27 Reaguje na Karel Zvářal
Já s vámi formálně souhlasím, ale nedovedu si představit, že to Lesy ČR udělají bez NP. A zejména ne po privatizaci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.6.2023 20:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Orel mořský, orel královský, luňák červený, luňák hnědý, raroh velký, ostříž lesní, čáp bílý, čáp černý..., proto je o ta teplá místečka takový zájem.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.6.2023 14:08 Reaguje na Lukas B.
Žádné zapomenuté příběhy nejsou. Ona je ochrana přírody celkem dynamický mladý obor. V minulosti se nepovedlo vše. Že je pastva "škodlivá" se jeden kratičký čas skutečně myslelo. Nicméně velice brzo se přišlo na to, že je tomu u lučních nebo stepních společenstvech naopak. Dnes asi těžko naleznete ochranáře, který by bojoval proti extenzivní pastvě na těchto biotopech.

On někdo tvrdí, že by chráněná území měla zabírat "drtivou většinu státu"? Asi těžko. Drtivou většinu si představuju jako např. 75% a to fakt nehrozí. Ideál by za mě byl těch cca. 30%. Jsou země, které to dnes už splňují a dokonce i převyšují. My jsme se k tomu zatím ani nepřiblížili. S vyhlášením NP Křivoklátsko by se plocha navíc ani nezvýšila. Zároveň by ta území měla být co možná největší - obecně je mnohem lepší jedno velké chráněné území než tisíce malých a roztroušených uvnitř nechráněné a často i zničené krajiny. Návrhy o opak jsou naprosto mimo.

Ale však vznikají přesně tam. Lidská chamtivost je velká sviňa. Chráněná území lze mnohde vnímat i jako záruku do budoucna, že to tam lidé nezničí. Ale tak si přiznejme, že nejste příznivcem chráněných území, zatímco já ano. Třeba ty Krušné hory si CHKO jednoznačně zaslouží... a ještě jsem neslyšel jediný argument, čím by vznik CHKO to místo ohrozil.
Odpovědět

Radek Čuda

14.6.2023 12:51 Reaguje na Slovan
Současný stav přírodě Křivoklátska již řadu dlouhých let zjevně svědčí. Důkazem je argumentace pro zřízení NP o tom, jaký je to tam teď žůžo. Takže je zde možno úplně v klidu aplikovat osvědčené ... if it ain't broke, don't fix it.

Pokud tam z nějakých reálných důvodů zhoršení situace hrozí, tak by to mělo v té diskuzi zaznít. Pokud ne, tak lze odůvodněně předpokládat, že takové riziko neexistuje a pokračování stávajícího stavu bude znamenat, že situace bude stejně dobrá, jako je dosud. Nezaznělo v tomto směru zatím lautr nic.

Značná část obyvatel daného regionu je důrazně proti vyhlášení NP. Je samozřejmě jasné, že jsou to pitomci co ničemu nerozumí a/nebo tam mají nějaké své skryté zájmy, zatímco ve Vrškách vědí všechno nejlíp a jde jim jen a jen o vyšší dobro. Takže se to prostě na sílu zkusí protlačit a na takové věci jako je princip subsidiarity a občanská společnost se holt tentokrát kašle. Vždyť řece cíl světí prostředky.

A k tomu přidejme, že prakticky celé to území patří státu, takže nějaká devastace bezohlednými chamtivými buržuji nepřipadá v úvahu.

Holt ČR vz. 2023 jak víno.

Odpovědět
Sl

Slovan

14.6.2023 14:21 Reaguje na Radek Čuda
Kdo nechce vidět výhody, ten je neuvidí ani kdybych si tu vymačkal klávesnici. No a pokud je "značná část obyvatel daného regionu důrazně proti vyhlášení NP", proč ti starostové nevyhlásí místní referenda? Bojí se, že je to většině buď jedno nebo že nebudou mít pro svůj odpor dostatečně silnou podporu?
Argument typu, že se bojí "kůrovcové kalamity, kterou park nebude řešit" by byl aspoň trošku relevantní, kdyby tam smrk představoval významnou dřevinu. Já se tam byl i podívat osobně, prošel jsem si v tom území pěkných pár desítek km a smrk jsem v té cílové oblasti skoro nezahlédnul. To samé argument s požáry... naprosto mimo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.6.2023 14:34 Reaguje na Slovan
Nó, blá blá blá, arogantní namyšlenec. Smrku skoro třetina a Liberec ho neviděl... Jako spousty jiných "detailů".
Odpovědět
Sl

Slovan

14.6.2023 15:40 Reaguje na Karel Zvářal
Sundejte nachvíli ten svůj zadek z gauče a udělejte si výlet. Pokud je v celém CHKO podíl smrku 32%, pak v té nejcennější části, kde má vzniknout NP, bude podíl smrku podstatně nižší. Tomu by odpovídala i má zkušenost s tou oblastí a fakt, že v té oblasti nikdy neproběhla zásadní přeměna druhové skladby.
Zdroj od vás, velmistra arogance a drzosti, ani nechci. Máte totiž jen ty svoje kecy a “já vím vše nejlíp”.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.6.2023 16:42 Reaguje na Slovan
Od ***ana jsem nic jiného nečekal. Sám zdroj nedodá, ale druhé drze mistruje.

https://www.svol.cz/nase-temata/vyhlaseni-np-krivoklatsko

Až vy, chudáku, nahňápete v přírodě tolik co já, bude vám 150 let:-) A taky mám oči a nemusím všude strkat rypák, stačí číst mapu (pro ověření). Takže věřím svému zdroji a tomu, co vidím.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.6.2023 17:06 Reaguje na Karel Zvářal
SVOL je Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, přičemž v NP má být těchto lesů naprosté minimum. Podíl smrku v navrhované části tam napsán není. Pouze se tam píše, že je tam "vysoké zastoupení dřevin přirozené dřevinné skladby (více jak 80 druhů zejména listnatých stromů a keřů)", což potvrzuje i má zkušenost. Tak jaképak destruktivní šíření kůrovce?
Zároveň tam zmiňují oblast, kde žiju (Děčínsko, Rumbursko). Kůrovec se zde začal šířit prvně v hospodářských lesích, ne v NP. A zatímco v těchto hospodářských lesích se mohutně kácelo a kácí obrovské holiny a přesto to ničemu nepomohlo, v NP se to pouze nechalo rozkladu. Jiný rozdíl v tom není. Ale to se místnímu hlupáčkovi a gaučákovi, který si vše vyčte z mapy, těžko vysvětluje.
Odpovědět

Radek Čuda

14.6.2023 15:27 Reaguje na Slovan
Starostové šli do voleb s tím, že ten NP nechtějí ... bylo to téma podzimní předvolební kampaně v tom regionu č. 1 ... a byli na základě toho zvoleni. Takže vyhlašovat za této situace ještě navíc referenda by bylo poněkud na hlavu, protože prakticky všichni kandidáti do místních zastupitelstev se k tomu NP před pár měsíci vyjadřovali a voliči to ve své volbě zhodnotili.

Že vy v něčem vidíte výhody neznamená, že je v tom vidí ostatní. A fakt z toho nutně nevyplývá, že vy máte pravdu a protějšek je blbej.

A jak jsem již psal, řadu let tam je CHKO a stav toho území je rozhodně velmi dobrý, nějaké riziko jeho devastace rozhodně nehrozí aby bylo nutno situaci nějak dramaticky řešit, takže při vší úctě, jde jen o váš pocit a vaše chtění. Já vám je samozřejmě neberu a nemyslím si, že jsou nějaké méněcenné, ale do nějakého trumfového esa v této diskuzi jim fakt hodně chybí.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.6.2023 15:54 Reaguje na Radek Čuda
Kolik že tam bylo kandidátek? Řekl bych, že v takto malých obcích moc ne. Nedivil bych se, kdyby v mnoha z nich byla jedna jediná současného starosty/tky. Bez oficiálního referenda je argument, že místní to nechtějí, jaksi mimo.

Neřekl jsem, že jste blbej. Ani si to nemyslím. A jelikož si myslím, že "trumfové" eso v této diskuzi nemáte ani vy (pro mě) ani já (pro vás), pak se shodnem že se neshodnem a že jsme tak trochu v mrtvém bodě. Uvidíme, kam povedou další jednání mezi ministerstvem a obcemi.
Odpovědět

Radek Čuda

14.6.2023 17:02 Reaguje na Slovan
Kolik bylo ve které vsi kandidátek si můžete velmi lehce dohledat ... ať už ve výsledcích voleb, nebo na stránkách těch vsí, kde máte složení zastupka. Nicméně je to úplně jedno, ten problém tam byl diskutován intenzivně již před volbami, bylo tu na to téma i několik článků a je nepochybné, že postoj kandidátů k otázce vyhlášení NP hrál ve výsledku voleb roli. Takže referendum považuji za této situace za nadbytečné. Plus obecné referendum má svoji zákonnou úpravu, takže pokud dostatečný počet obyvatel obce nesouhlasí s odmítavým postojem starosty/zastupitelstva, mají možnost konání takového referenda dosáhnout. Pokud se tak nestane, tak je nutno holt akceptovat fakt, že s vedením obce drtivá většina jejích obyvatel více či méně souhlasí.

Já to nevzal na sebe, i když nemám problém uznat, že často jsem:-). Ale popsal jste to přesně ... je to nerozhodné, tedy v mrtvém bodě. A v takovém případě je podle mne jediným přijatelným postupem pokračovat v jednání a dokud nejde k nějaké většinové shodě, tak NP nevyhlašovat.

Ostatně, z důvodů které jsem již uvedl je zřejmé, že tam nějaké riziko z prodlení fakt nehrozí a když k vyhlášení NP v nějakém krátkodobém horizontu nedojde, tak se prd stane, tam žádná katastrofa a nevratné poškození přírody a krajiny rozhodně nehrozí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.6.2023 14:38
Makléř s podezřením na korupci, ze ztrátového ministerstva s podivným rozpočtem (50 mlrd. v MF) na NP vezme kde, z důchodů, rodičovských příspěvků nebo půjček z ciziny, a čím se bude ta půjčka splácet, zástavou NP nebo jiných pozemků? Vždyť tam CHKO, PR a hospodaření slušně funguje. Ať odborníci poví, čím by byl NP o tolik lepší. Zatím zde zelený psali, že si ho to území zaslouží. No, po zkušenostech jinde snad radši .., nebo za trest?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist