https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/aktiviste-a-dalsi-obcane-zachranili-udoli-rospudy-pred-stavbou-rychlostni-silnice?ids%5Bx6714acdf15af39bf8f4cc5a59ce804f0%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aktivisté a další občané zachránili údolí Rospudy před stavbou rychlostní silnice

10.4.2009 10:25 | HARRACHOV/PODLASIE (Polsko) (Ekolist.cz)
Polská vláda na konci března oznámila, že obchvat obce Augustow v severovýchodním Polsku se vyhne mimořádně cennému údolí říčky Rospudy. V postkomunistické Evropě se tak stalo něco nezvyklého – politici po silném tlaku občanů ustoupili od trasy rychlostní silnice, kterou předtím tvrdě prosazovali.
 

Údolí Rospudy v severovýchodním Polsku
Údolí Rospudy v severovýchodním Polsku, přes které měla vést rychlostní silnice. Aktivisté a další občané svými protesty ovšem donutili politiky ke změně trasy.
Licence: Všechna práva vyhrazena, svolení pro Ekolist.cz použít u článků o údolí Rospudy.
Foto: Kamila Brzezińska/Centrum Ochrony Mokradeł

Změnu plánů na výstavbu kontroverzního dálničního úseku přes chráněné údolí Rospuda oznámil ministr životního prostředí Maciej Nowicki. Rychlostní silnice povede přes obec Raczki ležící západně od údolí Rospudy. Se stavbou se podle něho začne příští rok. Nová trasa je sice o 1,2 kilometru delší, zároveň ale bude levnější. Tento úsek je součástí rychlostní silnice Via Baltica, která spojí Varšavu s pobaltskými republikami a s finským hlavním městěm.

Podle vědců je údolí Rospudy mimořádně cenným mokřadem – podobná místa už byla v zemědělstvím hodně zkultivované Evropě většinou zničena. V údolí hnízdí vzácné druhy ptáků, například orli křiklaví a mořští, jeřábi popelaví, tetřevi hlušci, jeřábci lesní, chřástalové kropenatí a polní atd. Především ale v údolí dosud nebyly nijak narušeny vodní poměry, takže je velmi cenné i z hlediska výskytu ojedinělých rostlin – roste tady například přibližně dvacet druhů orchidejí, přičemž jedna z nich, toříček jednohlízný, roste v Polsku pouze tady. „Údolí Rospudy je nejlíp zachovaným mokřadem svého typu ze všech, které jsem kdy v Evropě viděl,“ prohlásil v listopadu 2006 Rudy van Diggelen, ekohydrolog z univerzity v nizozemském Groningenu, který se specializuje na ochranu slatinišť.

Předchozí polská vláda Jaroslawa Kaczyńského přitom prosazovala trasu, která by podle přírodovědců nepříliš rozlehlé údolí silně poznamenala. Bývalý polský ministr životního prostředí Jan Szyszko nejdřív v březnu 2006 oznámil, že se pod údolím vybuduje tunel. Ve svém konečném rozhodnutí v červenci stejného roku dal ovšem stavařům na výběr dvě varianty: buď tunel, nebo estakáda. Stavaři si vybrali estakádu, která by byla nosníky zapuštěná do dna mokřadu.

Dva dny poté, co ministr Szyszko oznámil své rozhodnutí, se ovšem stala nevídaná věc – všichni vedoucí redaktoři Gazety Wyborczí, nejčtenějšího seriozního deníku v zemi, usoudili, že se politici tak významně postavili proti veřejnému zájmu, že noviny kromě zpravodajství zorganizovaly i kampaň „Zachraňme Rospudu!“ a požádaly obyvatele, aby je podpořili podpisem petice. Ti je vyslyšeli a petici podepsalo asi 150 tisíc lidí. Prezident Lech Kaczyński, bratr bývalého premiéra, vyzval jak politiky, tak silničáře, aby využili všech možností, jak se údolí vyhnout. Na nedostatky upozornila Polsko v prosinci 2006 i Evropská komise, úřady ale pokračovaly v přípravě rychlostní silnice a 9. února 2007 vydal vojvoda Podlaského vojvodství souhlas se stavbou – mokřad tak měla protnout několikasetmetrová estakáda.

Vzápětí po jeho rozhodnutí vyrazili na kraj údolí první obránci Rospudy. Postavili tábor, ve kterém se postupně vystřídalo několik set lidí. Všichni byli připraveni svými těly bránit stromy, pokud by je začali stavaři kácet ve snaze dostat se k toku řeky Rospudy. V táboře po celou dobu pobýval i novinář Gazety Wyborczí Adam Wajrak – právě on byl hybnou silou, která pohnula redakci deníku k veřejnému protestu, a stal se symbolem snah o zachování údolí. Za to mu někdo rozbil okno a vážně zranil jeho kamaráda. Po protestech obyvatel se proti obchvatu postavila důrazněji i Evropská komise a s celým případem se obrátila na Evropský soudní dvůr. V červenci 2007 dokonce dvůr vyzvala, aby Polsku přikázal zastavit jakékoli práce na obchvatu, dokud nebude spor vyřešen.

O rozuzlení se postaraly předčasné parlamentní volby na podzim 2007. Vládní strana Právo a spravedlnost v nich podlehla Občanské platformě, která poté nechala zpracovat plnohodnotné posouzení vlivů stavby na životní prostředí. Polské ředitelství silnic (Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad – GDDKA) nakonec 24. března 2009 příslušnému vojvodství potvrdilo, že se trasa údolí Rospudy vyhne. „Konec sporu o obchvat Augustowaje důkazem, že výstavbu silnic je možné smířit s ochranou životního prostředí,“ komentoval rozhodnutí ředitelství silnic současný polský ministr životního prostředí Maciej Nowicki. Zároveň dodal, že představitelé Evropské komise už potvrdili, že upustí od žaloby před Evropským soudním dvorem. „Rospuda je symbolem úspěchu všech. Budeme mít jak silnici, tak jedinečné mokřady plné orchidejí a ptáků,“ poděkoval svým spoluobčanům novinář Adam Wajrak.

Další informace:
Polští novináři vyzvali obyvatele k protestům kvůli plánu přetnout jedinečné údolí rychlostní silnicí - listopad 2006

Spor o dálnici přes údolí Rospudy v Polsku se vyostřil - došlo na fyzické násilí - březen 2007


reklama

Jan Stejskal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Rospuda vs Jizera - 10. 4. 2009 - M.Z.

Je dobre, kdyz si lide uvedomuji prirodovedne krasy (nerekl bych snad ani "cennosti"; mist kde rostou vstavace v zajimavem mnozstvi bude asi v Eurasii stale jeste velmi hodne) uzemi, kde ziji. Zvlast pak v situaci, kdy se chysta velika stavba, schopna to uzemi naprosto zmenit. Nekdy zkrasnit - jindy znicit. (Mezi nami, v cem by tolik vadily piloty mostu zrovna tem vstavacum? Nejbohatsi naleziste vstavacu v okoli Harrachova je, pokud vim v Rejdicich v pangejtu, hned vedle parkoviste chaty Espero :-)

Autor tohoto clanku zije v Harrachove, v povodi reky nemene krasne, nez je Rospuda. Tuto reku nicila jiz prumyslova revoluce 19 stoleti (precetne nahony promenily Jizeru v lete ve vyschle reciste na vetsine horniho a stredniho toku jiz pred 150 lety) uplne stejne, jako moderni stavby vodnich elektraren pred 85 lety (Spalov) a jako kratkozraka podpora teto, udajne "ekologicke" technologii (ve skutecnosti technologii 19. stoleti) vyuziti vodni sily v poslednich 15 letech. Odstrasujicim prikladem budiz zatrubneni nejvetsich pereji Jizery pod mostem do Harrachova na hranici Krnapu a CHKO Jizerske hory roku 1992 (za potlesku, nebo tedy prinejmensim mlceni ekologu).

Velmi diskutovanym tematem krajiny Ceskeho raje a Pojizeri poslednich let byl boj "ekologu" proti vedeni dalnice R35 pod Troskami. Veskera
diskuse se ale soustredila na otazku "Trosek" a Turnova, treba jiz
udoli Plakanku (dotcene jizni variantou) a Jizery (superseverni varianta) zadne takhle udatne obrance nikdy nemelo. Nyni se dostavaji postupne na verejnost presnejsi plany alternativnich tras R35. Napriklad "superseverni" trasa - premostujici Jizeru impozantnim
mostem prave na soutoku s Kamenici
http://ceskyraj-dalnice.cz/images/stories/maps/koridory1.jpg
http://ceskyraj-dalnice.cz/images/stories/maps/koridory2.jpg
Tyhlety planovane trasy maji podporu vedeni pojizerskych mest a naopak chybi vlivni odpurcove stavby. I takovi, kteri princip "ne na mem dvorku" prekladaji do hesla "dalnice pod Troskami je barbarstvi" :-) Nemyslim si, ze dalnice pod Troskami je apriori barbarstvi. Ani si to nemyslim o dalnici nad Spalovem. Cistym barbarstvim a triumfem urednicke zvule - byt halene do "ekologickych" hesel - by byla pouze jina megalomanska stavba totiz prehrada ve Vilemove. Dalnice - na rozdil od prehrady - je potrebnou a prospesnou veci pro lidi, i z hlediska "ekologie". Nestavim se tedy do role "Michaela rvouciho se s drakem" a jsem presvedcen, ze dobre postavena dalnice muze byt pro krajinu i estetickym obohacenim (nemluve o uzitecnosti te stavby). Chci sdelit pouze jednu vec: pro ctenare ekolistu a pro redaktora z Harrachova vidim otazku vedeni dalnice R35 Pojizerim jako stonasobne dulezitejsi, nez otazku vedeni dalnice u reky Rospuda v Polsku (cili mam namet na dalsi clanek pro pana redaktora :-)

Rovnez tak si nemyslim, ze by ze "solidarity" meli nejaci - treba - polsti aktiviste jezdit demonstrovat do Pojizeri. Myslim, ze obyvatele Pojizeri by se sami meli probrat z netecnosti a zacit se zajimat (ne nutne nejakymi protidemonstracemi, spis vecnymi navrhy) o stavbu, ktera jejich krajinu promeni vic, nez stavba severojizni nemecke drahy leta pane 1858... :-)

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist