Analytici: Odklad norem pro metan u ropy a plynu je rozumný, hrozilo zdražování

Odklad pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, na kterém se nyní shodly státy EU, je podle analytiků při současné situaci na energetickém trhu rozumný krok. Bez odkladu by hrozilo další zdražování. Zlevňování paliv ovšem očekávat nelze. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Členské státy EU se shodly na ročním odkladu platnosti pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, o něž usilovala řada zemí včetně Česka v souvislosti s ropnou krizí vyvolanou válkou v Íránu. Informovala o tom Rada EU. Požadavky metanového nařízení by v souladu s říjnovým návrhem Evropské komise měly začít platit až v lednu 2028, pokud se na tom státy shodnou s europoslanci. Dohodu uvítal český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Odklad podle něj sníží rizika dalšího zdražování.

Analytik XTB Jiří Tyleček považuje roční odklad za pragmatický krok. "Při narušených dodávkách z Blízkého východu si Evropa nemůže dovolit zbytečně zužovat okruh dodavatelů ropy a plynu," uvedl. Tyleček připomněl, že nové povinnosti vyžadují doložit, jak se emise metanu při těžbě měří, vykazují a nezávisle ověřují. A to podle něj může u složitých dodavatelských řetězců být problém. "Někteří dodavatelé by evropské požadavky nemuseli včas splnit nebo by upřednostnili jiné trhy. Evropa by pak náhradní dodávky mohla nakupovat dráž," vysvětlil.

Odklad je tak podle Tylečka především pojistkou proti dalšímu zdražování, pokles cen paliv ale podle něj nezaručí. "O cenách bude dál rozhodovat hlavně dostupnost surovin a situace na Blízkém východě," dodal.

Jako ekonomicky rozumný krok v současné situaci označil dohodu také hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek. "Zavádět v této chvíli další povinnosti bez dostatečně připraveného systému měření a ověřování by znamenalo riziko, že si přístup k části dodávek Evropa ještě sama zkomplikuje. Odklad dává dovozcům i jejich dodavatelům více času zajistit potřebná data, ověření a smluvní podmínky," popsal Míšek.

Bez odkladu by podle něj hrozila především právní nejistota, vyšší náklady na plnění povinností a komplikace při uzavírání či obnovování kontraktů. "Část dodavatelů by mohla požadovat vyšší cenu za dodatečné náklady a rizika, případně upřednostnit jiné odběratele. Nelze tvrdit, že by od ledna automaticky přestala proudit ropa a plyn do Evropy. Reálným rizikem však bylo zúžení okruhu dostupných dodávek právě ve chvíli, kdy Evropa potřebuje co největší flexibilitu. Na napjatém trhu může i omezení menší části nabídky vyvolat citelný cenový tlak," podotkl Míšek. Odklad by podle něj měla Evropa využít k přípravě proveditelných pravidel a dostatečných ověřovacích kapacit.

Podle hlavního analytika Greenbuddies Tomáše Krejčího by bylo nešťastné, kdyby EU svou emisní politikou v současné době dál prodražovala plyn a ropu, odklad proto podle něj dává smysl. Zlevnění ale podle Krejčího čekat nelze. "Jádrem problému je nedostatek nabídky kvůli válce v Íránu a kvůli omezení dodávek z Ruska, a to žádná změna pravidel nevyřeší. Krátkodobě ceny srazí jen další barely ropy a další lodě s LNG na trhu, ne úprava regulace. Dlouhodobým řešením je vyšší energetická soběstačnost, tedy výstavba obnovitelných zdrojů a k nim akumulace, aby nás podobné krize v zahraničí zasahovaly co nejméně," dodal Krejčí.

Norma zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do Evropské unie. Původně měla její nejdiskutovanější část začít platit již od ledna příštího roku. Česko spolu s dalšími zeměmi žádalo odklad kvůli obavám, že by nové povinnosti pro firmy mohly vést k narušení dodávek ropy a plynu.

---

reklama

---