Analýza: I když nebudou ubývat srážky, sucho bude kvůli klimatické změně sílit
28.7.2026 01:22
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Stejné množství deště dnes nemusí znamenat stejné množství vody dostupné v půdě a řekách jako před několika desetiletími. Pro Česko je toto zvlášť důležité, protože leží na evropském rozvodí, naprostá většina vody od nás odtéká a jsme závislí především na srážkách, které spadnou přímo na našem území," uvedl Rakovec.
Jako příklad uvádí studie průměrný průtok řeky Labe v Děčíně, který byl podle hydrologické simulace mezi dubnem a červnem v letošním roce nejnižší od roku 1950. Obdobný vývoj během celého období od března do června potvrzují také pozorování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a situační zprávy Povodí Labe.
Nízké průtoky podle Rakovce omezují ponor a přepravní kapacitu lodí a současně zvyšují tlak na říční ekosystémy, především kvůli rychlejšímu oteplování vody a menšímu množství rozpuštěného kyslíku v ní. Česko má sice podle hydrologa výhodu v podobě vybudovaných nádrží, zejména vltavské kaskády, které pomáhají udržovat průtoky a zvyšují bezpečnost zásobování vodou, nejsou ale nevyčerpatelné.
"Současně je proto potřeba obnovovat mokřady a říční nivy, zlepšovat vsakování vody do půdy a šetrněji hospodařit v krajině," doplnil Rakovec. Vlhčí půda a zdravá vegetace podle hydrologa navíc podporují i výparné ochlazování, a mohou proto místně zmírňovat i dopady vln veder.
Z analýzy vyplývá, že zemědělské sucho zapříčiněné nedostatkem vláhy v půdě, je v západní Evropě kvůli klimatické změně přibližně pětkrát pravděpodobnější než v podnebí o 1,4 stupně Celsia chladnějším, tedy bez vlivu člověka v předindustriálním období. Ve východní Evropě, kde srážkový deficit trvá už půl roku, je podobné sucho pravděpodobnější až jedenáctkrát. Hlavní příčinou je přitom horko, ne nedostatek deště.
Srážkový deficit podobný letošnímu by před desítkami let vedl jen k mírnému suchu, dnes má ale kvůli výraznějšímu odpařování za následek mnohem vážnější sucho. Francie v jeho důsledku například hlásí nejhorší úrodu kukuřice za posledních 50 let, Rumunsko od roku 2019 kvůli opakovaným suchům přišlo o více než milion hektarů plodin.
WWA je mezinárodní vědecká iniciativa, která zkoumá vliv klimatických změn na konkrétní extrémní projevy počasí. Působí v ní například americká Princetonova univerzita nebo Klimatické centrum Červeného kříže. Čeští vědci se do její činnosti zapojují spoluprací na konkrétních studiích.
Česko čeká v následujících dnech další vlna veder. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia, vyplývá z předpovědi na webu ČHMÚ.
Zemi zasáhla velká vlna veder už na konci června. V neděli 28. června padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy bylo v Doksanech na Litoměřicku naměřeno 41,9 stupně Celsia.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Koalice proti suchu bude poprvé jednat dnes odpoledne po vládě
Letošní sucho v Evropě naznačilo, že problémy mohou mít i jindy vodnaté veletoky
Ostravané mohou pomoci určit místa, kde je v létě ve městě velké horko Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Karel Zvářal
28.7.2026 06:10Je sucho? Máte prázdné studny? Tak si je prohlubte! A je po problému! Co na tom, že potom bude méně vody v řekách...
Odpovědět
RV
Richard Vacek
28.7.2026 06:10Je zajímavé, že vědcům vychází téměř vždy, že klimatická změna (oteplení) přinese něco špatného. Přitom víme, že nejméně srážek bylo za dob ledových a s oteplením objem srážek roste.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.7.2026 08:21 Reaguje na Richard Vacekbych tomu řekl, že jsme v přechodové fázi...Golfský proud slábne a tak bude i zima Sibiřská. A ono to v té krajině je vidět už dneska, že letošní zima bude nejspíš kvalitní.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
28.7.2026 09:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdyž se otepluje, tak se nemůže ochlazovat. Právě proto, že se snižuje rozdíl teplot mezi póly a rovníkem, bude méně foukat a i mořské proudy budou slábnout.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.7.2026 10:37 Reaguje na Richard Vacekani ta teplota na pólech není ve všech oblastech lineární. Všude jsou teplotní výkyvy.
Ale nějak jsme si vsugerovali, že se musí jen oteplovat, ale to tak není.
Rozpad teplého Golfského proudu některým zařídí velké teplo, a taky velkou zimu. Ono těch proměnných může být více.
Ani v Evropě to není stejný. Záleží i na morfologii území, vzdušném proudění a podmořském proudění.
Niky na Zemi nebude v jeden okamžik úplně stejně. Sněžit může na Sahaře i v Turecku na pláži.
Odpovědět
Ale nějak jsme si vsugerovali, že se musí jen oteplovat, ale to tak není.
Rozpad teplého Golfského proudu některým zařídí velké teplo, a taky velkou zimu. Ono těch proměnných může být více.
Ani v Evropě to není stejný. Záleží i na morfologii území, vzdušném proudění a podmořském proudění.
Niky na Zemi nebude v jeden okamžik úplně stejně. Sněžit může na Sahaře i v Turecku na pláži.
RV
Richard Vacek
28.7.2026 16:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak v průměru víme, co nás čeká, protože to proběhlo už v předchozí době meziledové. Hladiny moří stoupnou klidně ještě o 5 m i kdybychom se na hlavu stavěli. Klima byde teplejší a vyrovnanější. Bude pokračovat trend v tom, že Země bude stále zelenější. Protože rostliny jsou na začátku potravního řetězce, bude klima vhodnější pro život.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
7.8.2026 19:43 Reaguje na Richard VacekIste ale to chce 50-100 rokov, než sa oceány zohrejú.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.7.2026 07:30Alespoň že není popírán fakt, že srážek je stejně- na to se nemusí dělat výzkumy, zákon o zachování hmoty a energie snad pořád ještě platí, alespoň doufám. No a s faktem, že ty srážky spadnou jinde, než bychom si přáli, nejde prozatím dělat nic. Možná by stálo za to, zamyslet se nad plundrováním spodních vod, betonováním a asfaltováním... je toho víc.
Rostlinný pokryv není jistě špatná věc, jenže ty rostliny žijí z vody a transpirací voda uniká do ovzduší taktéž. Vše souvisí se vším, malý koloběh vody nad pevninami souvisí s velkým koloběhem mezi oceány a pevninou.
Odpovědět
Rostlinný pokryv není jistě špatná věc, jenže ty rostliny žijí z vody a transpirací voda uniká do ovzduší taktéž. Vše souvisí se vším, malý koloběh vody nad pevninami souvisí s velkým koloběhem mezi oceány a pevninou.
Karel Zvářal
28.7.2026 07:57 Reaguje na pavel peregrinJde o to, že srážkový deficit z minulých let se nijak nevylepšuje, ač by díky zvýšenému odparu nad oceánem mělo pršet vce/častěji. Proč tomu tak je - o tom se tu neustále přeme. Vypsal jste některé/většinu z důvodů, já k tomu ještě přidávám nešetrné zacházení s půdou (časté obracení, pojezdy etc). Proto opakovaně zmiňuji regenerativce, neb to je (alespoň částečná) cesta z té šlamastyky. Množství organiky v půdě a její struktura má vliv na zádržnost vody, místo rychlého odtoku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.7.2026 08:31 Reaguje na Karel ZvářalNo právě. Podle mého laického soudu se děje změna v oceánech-a tam je příčina. Je to i logické- oceány tvoří větší část Země.
Ta regenerativnost má bohužel svoje negativa.
Odpovědět
Ta regenerativnost má bohužel svoje negativa.
Karel Zvářal
28.7.2026 08:35 Reaguje na pavel peregrinMá, ale jsou většinou řešitelná. Vidím stále převahu pozitiv.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.7.2026 11:17 Reaguje na Karel ZvářalVidím to tak 50:50. Bohužel pro naše typy půd je regenerativní zemědělství málo použitelné.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
28.7.2026 08:52 Reaguje na pavel peregrinPlaneta se regeneruje a největší parazit, který planetu znečistil, je přemnožený. Planeta si s tím poradí jako vždy
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.7.2026 14:23 Reaguje na pavel peregrinPokud tu vodu z betonových a zaasfaltovaných ploch budete intenzivně zasakovat, z hlediska vodní bilance není nic lepšího (minimalizce odparu, maximalizace akumulace). Nesmíte podléhat Zvářalovým nápovědám a přejít na používání rozumu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.7.2026 19:21 Reaguje na Jiří SvobodaAle tak rozum tak nějak používám celý život, ono to v zemědělském provozu ani jinak nejde. Ale když už jste na to narazil- představte si vyasfaltovaná parkoviště, vybetonované plochy u logistických center etc. A teď mi řekněte-ryze prakticky, nikoliv teoreticky- jak byste tu vodu intenzivně zasakoval?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.7.2026 22:01 Reaguje na pavel peregrinNapř. štěrkové lože a široké spáry v dlažbě. Nadbytečnou vodu odvádět do průlehů v bezprostředím okolí. Vymyslet se toho dá spousta, když se chce.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.7.2026 06:21 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, štěrkové lože pod asfaltem je vám na dvě věci. To samé pod betonem. To by se to parkoviště muselo rovnou zbudovat jako štěrkové- z hlediska celkové obslužnosti nereálné. A průlehy okolo? Jak byste si to představoval? Ta parkoviště ve většině případů přiléhají a plynule navazují na vozovky.Tudíž umístění takového průlehu by bylo dost problematické. Teoreticky to jde vždy dobře vymyslet, jenže prakticky už je to horší.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2026 07:42 Reaguje na pavel peregrinP. Svoboda má hodnou maminku, díky ní prožil život ve výzkumáku pro kvalitu kachliček. Takový ekologický utopista.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.7.2026 10:21 Reaguje na Karel ZvářalTo vy zase ekologický utopista nejste, když vyhodnocujete klima z vlhkosti bot při průchodu ranní rosou.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2026 11:54 Reaguje na Jiří SvobodaJistě, ta (chybějící, vydatná) rosa je zalezlá ve škvírách betonu, na chodníku si boty od ní nezamokříte.
Pokud někdo ignoruje vznik/projevy MVC, tak si nic jiného než sucho nezaslouží. Ve fyzice se tomu (něčemu podobnému) říká spojité nádoby.
Odpovědět
Pokud někdo ignoruje vznik/projevy MVC, tak si nic jiného než sucho nezaslouží. Ve fyzice se tomu (něčemu podobnému) říká spojité nádoby.
JS
Jiří Svoboda
29.7.2026 14:05 Reaguje na Karel ZvářalJak může ignorace MVC (subjektivní stav vědomí) někoho ovlivnit objektivně existující MVC? To stavíte fyziku hodně na hlavu!
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2026 07:04 Reaguje na Jiří SvobodaTo není subjektivní stav mysli, nýbrž reakce na odpozorované prasárny v přírodě/zem krajině. Některé ani neprošly cenzurou (jak byly názorné).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 15:12 Reaguje na Karel ZvářalA kdyby všichni lidé na světě MVC ignorovali (nic by v jeho prospěch nedělali), tak MVC přestane existovat? Ještě že vás tady máme, abyste MVC zachránil!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.7.2026 09:20 Reaguje na pavel peregrinAle já nepsal o kompaktním asfaltu či betonu. Proč mně toto Zvářalovsky podsouváte? Na parkoviště bývá pouze vjezd. Většina obvodu bývá k dispozici.
Píšete mi, že tak nějak používáte rozum celý život. Tak ho využívejte konstruktivně, ne destruktivně. Samozřejmě, ne vždy je dobré řešení schůdné, ale to nelze generalizovat a schovávat se za to.
Odpovědět
Píšete mi, že tak nějak používáte rozum celý život. Tak ho využívejte konstruktivně, ne destruktivně. Samozřejmě, ne vždy je dobré řešení schůdné, ale to nelze generalizovat a schovávat se za to.
BM
Břetislav Machaček
29.7.2026 10:35 Reaguje na Jiří SvobodaPřed mnoha léty jeden osvícený městský zastupitel prosadil jedno parkoviště ze zatravňovacích panelů a víte jak vypadá
po cca 15 letech? Štěrkový podklad panelů
sice vodu odvádí do podloží, ale už ji
nedopraví za sucha zpět k trávě v dírách
panelů a sporadicky tam rostou pouze
hluboko kořenící plevely a nebo tam neroste nic. Navíc je problém při údržbě kosením, protože ne vždy jsou auta v době kosení pryč a tak je to nesourodý porost těch posečených plevelů a těch plevelů chráněných před pokosením stojícími auty. Už tu byl návrh to celé zalít asfaltem, protože by byla údržba levnější a nebyl by to nesourodý porost s plevely zamořující
semeny okolní trávníky a zahrady. Nápad
dobrý, realizace bohužel podle norem, že
musí být pod panely vrstva štěrku, která
brání zpětnému pohybu vody z podloží k
povrchu pro tu hodnotnou trávu. Tytéž panely má známý u vjezdu do domu a má
je položeny přímo na hlínu bez podsypu
štěrkem. Jsou zatravněny souvislým
trávníkem s perfektní údržbou a je to
radost na to pohledět. A ještě jeden příklad mlatové stezky cyklostezky kolem domů a zahrad ze které vítr zvedá prach, který obtěžuje okolí. No a ti lidé z okolí požadují stezku zaasfaltovat, aby se už zbavili toho prachu. Ideál asi neexistuje a navíc po deštích jsou v mlatové stezce rygoly od tekoucích přívalových srážek, které se musí dosypat a zhutnit, což není zadarmo. Takže se obávám, že se tichým
duchem stezka zalije asfaltem a bude po
problémech s prachem a opravami.
Odpovědět
po cca 15 letech? Štěrkový podklad panelů
sice vodu odvádí do podloží, ale už ji
nedopraví za sucha zpět k trávě v dírách
panelů a sporadicky tam rostou pouze
hluboko kořenící plevely a nebo tam neroste nic. Navíc je problém při údržbě kosením, protože ne vždy jsou auta v době kosení pryč a tak je to nesourodý porost těch posečených plevelů a těch plevelů chráněných před pokosením stojícími auty. Už tu byl návrh to celé zalít asfaltem, protože by byla údržba levnější a nebyl by to nesourodý porost s plevely zamořující
semeny okolní trávníky a zahrady. Nápad
dobrý, realizace bohužel podle norem, že
musí být pod panely vrstva štěrku, která
brání zpětnému pohybu vody z podloží k
povrchu pro tu hodnotnou trávu. Tytéž panely má známý u vjezdu do domu a má
je položeny přímo na hlínu bez podsypu
štěrkem. Jsou zatravněny souvislým
trávníkem s perfektní údržbou a je to
radost na to pohledět. A ještě jeden příklad mlatové stezky cyklostezky kolem domů a zahrad ze které vítr zvedá prach, který obtěžuje okolí. No a ti lidé z okolí požadují stezku zaasfaltovat, aby se už zbavili toho prachu. Ideál asi neexistuje a navíc po deštích jsou v mlatové stezce rygoly od tekoucích přívalových srážek, které se musí dosypat a zhutnit, což není zadarmo. Takže se obávám, že se tichým
duchem stezka zalije asfaltem a bude po
problémech s prachem a opravami.
LB
Lukas B.
29.7.2026 13:28 Reaguje na Břetislav Machačekon je jaksi rozdíl mezi soukromým parkovištěm před garáží a veřejnou parkovací plochou. v tom prvním případě úplně stačí tzv. "štěrkový trávník" (gůglujte), v tom druhém případě musíte řešit vjezd těžších vozidel, rychlou jízdu, rychlou změnu rychlosti a směru atd.
mimochodem, dlouhodobé parkování na trávě není úplně dobré z důvodu koroze vozidel a dost silně se nedoporučuje.
Odpovědět
mimochodem, dlouhodobé parkování na trávě není úplně dobré z důvodu koroze vozidel a dost silně se nedoporučuje.
JP
Jaroslav Pobeha
7.8.2026 19:49 Reaguje na Břetislav MachačekKomu to vadí? Dôležité je aby voda mohla prúdiť dolu a odparovať sa. To je priorida alfa. A či tam vyrastie nejaká trávička je podružné. Takých panelom máme v meste aj my kvantum. Stále je to lepšie než hnusný rozpraskanýý beton, kde sa nechá stromkom okno 2x2 metre, takže po niekoľkých rokoch bez umelého zavlažovania churavejú.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.7.2026 14:36 Reaguje na Jiří SvobodaNepodsouvám, pokud by vám to tak připadalo, tedy se omlouvám.Ano-konstruktivně. Právě proto to píšu- teoreticky jde vymyslet vše, ale prakticky narazíte na praktické problémy, které možná byste pokládal za marginální- ale ony pro obyvatele marginální nejsou-a v tom bývá zakopaný pes.
Odpovědět
LB
Lukas B.
29.7.2026 10:11 Reaguje na pavel peregrinsamozřejmě zásaky okolo parkoviště (ne pod parkovištěm - tedy ve většině geologií) vyřešit lze, naráží to na problém: peníze (je to dražší než vodu pustit do příkopu). samozřejmě optimální řešení parkoviště je vlastní dešťová kanalizace s lapolem (odlučovačem ropných látek), retencí se zásakem a případně nějakým bezpečnostním přelivem
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.7.2026 10:46 Reaguje na Lukas B.Problémem dočasných nádrží pro vodu z těch
ploch bývají třeba komáři, kteří v nich
nemají své predátory a k vývoji jim stačí
pár dnů. I to už jsem viděl a bohužel to
zažíváme po povodních u dočasných tůní
ve kterých se za pár dnů líhnou miliony
komárů před kterými nelze utéci ani ve dne. Opatrně i s těmi průlehy, které tak
mohou fungovat stejně a bude to vše cílem
kritiky místních lidí, jako ty neuvážené
vysychavé tůně bez komářích predátorů.
To se líbí pouze ekologistům žijícím jinde, kteří se tím na 10 minut potěší
a je jim ukradené, co zažívají lidé v
okolí 24 hodin denně s miliony komárů.
Odpovědět
ploch bývají třeba komáři, kteří v nich
nemají své predátory a k vývoji jim stačí
pár dnů. I to už jsem viděl a bohužel to
zažíváme po povodních u dočasných tůní
ve kterých se za pár dnů líhnou miliony
komárů před kterými nelze utéci ani ve dne. Opatrně i s těmi průlehy, které tak
mohou fungovat stejně a bude to vše cílem
kritiky místních lidí, jako ty neuvážené
vysychavé tůně bez komářích predátorů.
To se líbí pouze ekologistům žijícím jinde, kteří se tím na 10 minut potěší
a je jim ukradené, co zažívají lidé v
okolí 24 hodin denně s miliony komárů.
LB
Lukas B.
29.7.2026 11:24 Reaguje na Břetislav Machačekretence nemusí být pouze otevřená nadzemní (samozřejmě zase peníze úměrně ceně pozemku v místě parkoviště). a i otevřená nadzemní retence může mít integrovaný nějaký nepropustný "bazének" jako refugium pro obojživelníky.
Odpovědět
pp
MU
Michal Uhrovič
28.7.2026 09:16Jen na okraj. Na Dyji, pod nádrží NM, čeká hlídače splaškové vody a ryb perných týden. Kolik tun ryb uhyne tento týden?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.7.2026 10:57 Reaguje na Michal UhrovičOna to nebude pouze Dyje a Nové Mlýny. Jinde už hynou ryby více
háklivé na absenci kyslíku a některé vodní plochy se už doslova vaří.
Budeme se muset smířit s tím, že už to nikdy nebude jako kdysi, když
se nechceme vrátit k tomu, co dělali a jak žili naši předci. Prádlo
se vyvařovalo od špíny pouze s mýdlem a nyní ho chemický sajrajt
vypere při 20 stupních. Hospodyňky měly ruce rudé při mytí nádobí
od mastnoty v horké vodě bez chemie a pomeje sežral čuník. Lidé se
myli v lavoru a koupali se jeden po druhém jednou týdně a takové
domácnosti neprodukovaly žádné sajrajty zamořující řeky. Jste i vy
ochoten se k tomu vrátit a co vaši blízcí, aby jsme zachránili ty
ryby a jiné živé vodní organismy? Myslím si, že většina lidí to
odmítne a bude hledat viníky jinde, než u sebe samotných. Ano jsme
to my ti viníci se způsobem života plného blahobytu a plýtvání.
Odpovědět
háklivé na absenci kyslíku a některé vodní plochy se už doslova vaří.
Budeme se muset smířit s tím, že už to nikdy nebude jako kdysi, když
se nechceme vrátit k tomu, co dělali a jak žili naši předci. Prádlo
se vyvařovalo od špíny pouze s mýdlem a nyní ho chemický sajrajt
vypere při 20 stupních. Hospodyňky měly ruce rudé při mytí nádobí
od mastnoty v horké vodě bez chemie a pomeje sežral čuník. Lidé se
myli v lavoru a koupali se jeden po druhém jednou týdně a takové
domácnosti neprodukovaly žádné sajrajty zamořující řeky. Jste i vy
ochoten se k tomu vrátit a co vaši blízcí, aby jsme zachránili ty
ryby a jiné živé vodní organismy? Myslím si, že většina lidí to
odmítne a bude hledat viníky jinde, než u sebe samotných. Ano jsme
to my ti viníci se způsobem života plného blahobytu a plýtvání.
pp
va
vaber
29.7.2026 12:07 Reaguje na Michal UhrovičRyby uhynou zase až po dešti, ale žádný strach NM se vypustí samy ,až dojde voda.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
28.7.2026 09:31Již více než 100 let, se cíleně do ovzduší injektují látky, ovlivňující místo spadu deště. Tuším se tím zabývá vědecký obor geoinženýrství.
A nejen to. Stačí se podívat na oblohu počmáranou letadly. Tím nemyslím zrovna tzv. chemtrails. Aby se ta letadla pohybovala a udržela se ve vzduchu, spalují letecký petrolej. Žene je pak to teplo, vzniklé spalovacím procesem v jejich turbínách. Všechno to teplo, je pak vnášeno do chladné atmosféry, většinou ve výškách 3 až 10 km. Při současném masovém využívání letecké dopravy, to může být další způsob ovlivnění teploty vzduchu a tím i stavu počasí a ovlivnění atmosferických srážek nad sledovaným územím.
A obdobně to máte i s odpadním teplem, ze spalovacích procesů, chlazení tepelných elektráren, černých ploch fotovoltaiky, ale i s přeměnou vyrobené elektrické, na jiný druh energie.
Teplo nakonec skončí v atmosféře...
Odpovědět
A nejen to. Stačí se podívat na oblohu počmáranou letadly. Tím nemyslím zrovna tzv. chemtrails. Aby se ta letadla pohybovala a udržela se ve vzduchu, spalují letecký petrolej. Žene je pak to teplo, vzniklé spalovacím procesem v jejich turbínách. Všechno to teplo, je pak vnášeno do chladné atmosféry, většinou ve výškách 3 až 10 km. Při současném masovém využívání letecké dopravy, to může být další způsob ovlivnění teploty vzduchu a tím i stavu počasí a ovlivnění atmosferických srážek nad sledovaným územím.
A obdobně to máte i s odpadním teplem, ze spalovacích procesů, chlazení tepelných elektráren, černých ploch fotovoltaiky, ale i s přeměnou vyrobené elektrické, na jiný druh energie.
Teplo nakonec skončí v atmosféře...
PE
Petr Elias
28.7.2026 09:54 Reaguje na Tonda SelektodaOno by to chtělo napřed si ty energie spočítat. :D
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
28.7.2026 14:26 Reaguje na Tonda SelektodaNedávno jsem se ptal AI, jak se na oteplování Země podílejí spalovací procesy, tedy teplo vznikající při samotném spalování. AI odpověděla že podílem pouze 0,1% /no samozřejmě beru dost s rezervou/ a pak ano, přeměna vyrobené elekt. energie do tepla,to taky něco málo bude...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.7.2026 19:10 Reaguje na Jakub BrennAno, je to opravdu hodně málo. Z hlediska ochrany klimatu jsou jaderné elektrárny požehnáním, byť také produkují hodně tepla.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.7.2026 11:09 Reaguje na Jakub BrennA ptal jste se AI odkud to ví? Kdo ji informace dal a zda
jsou pravdivé? Ono to přídavné teplo v průměru celého roku
není velké, ale v určitém ročním období může být už příliš
při současném teplu ze slunce a jiných přirozených zdrojů.
Ona i taková klimatizace vytváří chlazením teplo pro své
okolí a poznal to kamarád její instalací pod oknem pokoje.
Když ho otevřel, tak ucítil kolik tepla vzniklo ochlazením
pokoje a pochopil, že je něco za něco. A to vzniklo jinde
ještě teplo při výrobě použité elektřiny. Teplo + teplo´=
nějaké to ochlazení a není to přepych takhle plýtvat?
Odpovědět
jsou pravdivé? Ono to přídavné teplo v průměru celého roku
není velké, ale v určitém ročním období může být už příliš
při současném teplu ze slunce a jiných přirozených zdrojů.
Ona i taková klimatizace vytváří chlazením teplo pro své
okolí a poznal to kamarád její instalací pod oknem pokoje.
Když ho otevřel, tak ucítil kolik tepla vzniklo ochlazením
pokoje a pochopil, že je něco za něco. A to vzniklo jinde
ještě teplo při výrobě použité elektřiny. Teplo + teplo´=
nějaké to ochlazení a není to přepych takhle plýtvat?
JB
Jakub Brenn
29.7.2026 13:00 Reaguje na Břetislav MachačekJe mi jasný, že AI udělá nějaký kompilát z dostupných /a Bůh ví, jestli pravdivých/ informacích, proto jsem napsal, že to beru s rezervou.
Těch 0,1 % procenta se týkalo tepla vzniklého při spalování. Jakej je podíl při přeměně el.energie v teplo, to jsem se neptal.
Jasněže klimatizace chrlí horký vzduch do ulice a kdyby ji měl opravdu každý, to by asi taky bylo zajímavý.
Odpovědět
Těch 0,1 % procenta se týkalo tepla vzniklého při spalování. Jakej je podíl při přeměně el.energie v teplo, to jsem se neptal.
Jasněže klimatizace chrlí horký vzduch do ulice a kdyby ji měl opravdu každý, to by asi taky bylo zajímavý.
LB
Lukas B.
29.7.2026 13:22 Reaguje na Jakub Brennselsky vidím řád toho čísla jako správný (je to prostě zlomek procenta). hele, vezměte si třeba něco uchopitelného, třeba topením dřevem v kamnech. účinnost fotosyntézy je (prý) maximálně 4% (za optimální teploty a vlhkosti), a kolik osluněného povrchu planety je pokryto něčím co fotosyntetizuje a kolik světla vůbec pohltí (100% by byl amazonský prales kdy je u paty stromů v pravý poledne tma jako v pytli).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 15:25 Reaguje na Lukas B.Tak snad se ví, kolik tepla se uvolní dnešním spalováním fosilních paliv a jaká je bilanční nerovnováha tepla současným zvýšeným skleníkovým efektem. Mělo by to být následovně:
Přímé teplo ze spalování: Přibližně 0,035 až 0,04 W/m² (celkově cca 18 TW).
Bilanční nerovnováha (navýšený skleníkový efekt od předindustriální doby): Přibližně 0,9 až 1,0 W/m² (celkově cca 460–500 TW). Takže to spalování dělá asi 4 %.
Odpovědět
Přímé teplo ze spalování: Přibližně 0,035 až 0,04 W/m² (celkově cca 18 TW).
Bilanční nerovnováha (navýšený skleníkový efekt od předindustriální doby): Přibližně 0,9 až 1,0 W/m² (celkově cca 460–500 TW). Takže to spalování dělá asi 4 %.
JP
Jaroslav Pobeha
7.8.2026 19:51 Reaguje na Břetislav MachačekJa som videl na quore výpočet. Je to asi 1/5 promile.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
7.8.2026 19:50 Reaguje na Tonda SelektodaKristova noha. Teplo neskončí v atmosfére, teplo sa vyžiari do vesmírru. To čo celá civilizácia produkuje ročne, myslím teplo je jedna 5-tisícina toho čo dostáva zo slnka.
Odpovědět
va
vaber
29.7.2026 08:23Máme sucho,vodu nemají rostliny,voda mizí z rybníků a řek a stále dle předpovědí prší. Kam ta voda mizí. Co nám odpoví odborníci. Že se nevsakuje? Tak proč nejsou plné řeky a rybníky kam by měla napršená voda stéci. Někdy nemohu uvěřit nesmyslům které lidé opakují, aniž si dají jedinou otázku, zda je to pravda.
Pamatuji dobu kdy pršelo a voda čvachtala pod botama ,nyní prší stejně ,ale voda už nečvachá. Lidé říkají, u nás je sucho ,ale všude v okolí prší. Další pitomost. Ano někde sprchlo jen trochu, někde ještě méně.
Nepamatuje tak spálenou přírodu, tak suchou řeku. Kdy začne mizet voda ze studní. Co budou lidé dělat potom, až přijde krize .Lidé budou jen omílat ,proč nás vláda neupozornila jaký je situace. Oni sami jen čučí do televize nebo internetu a tam jim nic neřekli.Prostě ignoranti co se kolem sebe ani nerozhlédnou a nevidí realitu.
Na druhou stranu na co vláda čeká, proč neupozorní na velice vážnou situaci a nevyhlásí opatření. Samozřejmě ,zato by dostala od těch co se ničeho nebojí a ví,že jsme v pohodě, pořádný kartáč. Prostě lidi jsou boží hovádka . Někteří myslí dopředu, někteří o tom nechtějí nic slyšet.
Odpovědět
Pamatuji dobu kdy pršelo a voda čvachtala pod botama ,nyní prší stejně ,ale voda už nečvachá. Lidé říkají, u nás je sucho ,ale všude v okolí prší. Další pitomost. Ano někde sprchlo jen trochu, někde ještě méně.
Nepamatuje tak spálenou přírodu, tak suchou řeku. Kdy začne mizet voda ze studní. Co budou lidé dělat potom, až přijde krize .Lidé budou jen omílat ,proč nás vláda neupozornila jaký je situace. Oni sami jen čučí do televize nebo internetu a tam jim nic neřekli.Prostě ignoranti co se kolem sebe ani nerozhlédnou a nevidí realitu.
Na druhou stranu na co vláda čeká, proč neupozorní na velice vážnou situaci a nevyhlásí opatření. Samozřejmě ,zato by dostala od těch co se ničeho nebojí a ví,že jsme v pohodě, pořádný kartáč. Prostě lidi jsou boží hovádka . Někteří myslí dopředu, někteří o tom nechtějí nic slyšet.
pp
pavel peregrin
29.7.2026 08:54 Reaguje na vaberJá s vámi v tomto souhlasím. Lidé si odvykli používat zdravý rozum a opravdu se spoléhají na to, že jim vše někdo řekne a bude je vodit za ruku. Je to dáno i odtržením od přírody. My lidé z vesnice v tomto máme výhodu, ale už i zde bohužel začínají převládat ti, kteří chtějí
žít na vesnici městský život. Ale s tím se nic nenadělá.
Odpovědět
žít na vesnici městský život. Ale s tím se nic nenadělá.
pp
pavel peregrin
29.7.2026 08:56 Reaguje na pavel peregrinMě osobně může čert vzít, když vidím, jak se zalévají trávníky. To je zhovadilost nejvyššího stupně- a ještě se i dnes, v různých hobby pořadech, toto propaguje.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
29.7.2026 10:33 Reaguje na vaberLidi si myslej, že politici pak jako mávnutím proutku veškerý problém vyřeší, ti jsou přitom hloupí a jde jim o svá korýtka. Každý musí začít u sebe. Kde si mohu aspoň trochu utrhnout od huby a co mohu někde něco zlepšit. Ale to je z říše fantazie.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.7.2026 14:40 Reaguje na Jakub BrennNo právě- a tady je jádro pudla.V tomto souhlasím s p. metelkou v souvislosti s jiným tematem, kde psal, že odborníci nerozhodují-pouze navrhují-a rozhodují politici. Což je neštěstí- a v tom souhlasím zase s vámi- protože je mezi pitomců požehnaně. Politik je pro mě synonymum obtížného hmyzu, pletoucího se lidem pod nohy.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.7.2026 15:14 Reaguje na pavel peregrinŘečeno s nadsázkou- samozřejmě chod státu musí někdo řídit. Jenže problém je v tom, že u nás nemáme skutečné politiky, ale pouze politikaření, pletichaření a házení klacků pod nohy, doplněné o nezměrnou ješitnost, což dohromady dáno vytváří smrtelný koktejl.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
29.7.2026 21:56 Reaguje na pavel peregrinTak nějak, jdou si tam udělat svůj byznys.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
30.7.2026 14:10 Reaguje na pavel peregrin"... že odborníci nerozhodují-pouze navrhují-a rozhodují politici. Což je neštěstí ..."
Možná je to neštěstí, ale současně je to jediné možné řešení.
Protože odborníci se většinou neshodnou ... a to ani u řekněme "jednooborových otázek/problémů", u těch, které zasahují do více oblastí je to pak už vyloženě peklo ... nebo názorový kvas, to záleží na úhlu pohledu;-).
A tím, kdo jediný může, a i musí rozhodnout k čemu se přiklonit a k čemu ne je pateticky řečeno lid. Bo Ú nám praví "Lid je zdrojem veškeré státní moci ...". Jo, není to nic moc, ale lepší než svého času Strana;-))).
No a ten lid holt ve většině případů musí někdo zastupovat, to jsou ti volení zástupci, tedy politici. A koho si tam lidé navolí, toho tam pak mají ...
Jinak nadávat jak jsou ti politici na hovno je v konečném důsledku takové kontraproduktivní, bo pak do té politiky nikdo alespoň trochu slušný a normální nebude chtít jít a z koše plného shnilých jablek fakt pár dobrých vyberete jen hooodně velkou náhodou. Nebo spíš zázrakem (ona tam totiž žádná dobrá ani nemusí být).
Souhlas s tím, že u nás to fakt stojí za vyliž ... ale jednak v tom nejsme rozhodně sami, jednak by to k tomu konstatování chtělo přidat alespoň nástin nějakého reálného (aspoň trošku) řešení. A pokud vy nějaké vidíte, tak vám to přeji, bo já ne.
Odpovědět
Možná je to neštěstí, ale současně je to jediné možné řešení.
Protože odborníci se většinou neshodnou ... a to ani u řekněme "jednooborových otázek/problémů", u těch, které zasahují do více oblastí je to pak už vyloženě peklo ... nebo názorový kvas, to záleží na úhlu pohledu;-).
A tím, kdo jediný může, a i musí rozhodnout k čemu se přiklonit a k čemu ne je pateticky řečeno lid. Bo Ú nám praví "Lid je zdrojem veškeré státní moci ...". Jo, není to nic moc, ale lepší než svého času Strana;-))).
No a ten lid holt ve většině případů musí někdo zastupovat, to jsou ti volení zástupci, tedy politici. A koho si tam lidé navolí, toho tam pak mají ...
Jinak nadávat jak jsou ti politici na hovno je v konečném důsledku takové kontraproduktivní, bo pak do té politiky nikdo alespoň trochu slušný a normální nebude chtít jít a z koše plného shnilých jablek fakt pár dobrých vyberete jen hooodně velkou náhodou. Nebo spíš zázrakem (ona tam totiž žádná dobrá ani nemusí být).
Souhlas s tím, že u nás to fakt stojí za vyliž ... ale jednak v tom nejsme rozhodně sami, jednak by to k tomu konstatování chtělo přidat alespoň nástin nějakého reálného (aspoň trošku) řešení. A pokud vy nějaké vidíte, tak vám to přeji, bo já ne.
