https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/analyza-pri-odklizeni-kurovcoveho-dreva-by-byl-pozar-v-ceskem-svycarsku-rozsahlejsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Analýza: Při odklizení kůrovcového dřeva by byl požár v Českém Švýcarsku rozsáhlejší

8.1.2023 02:03 | PRAHA (ČTK)
Primární příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly podle analýzy mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku podle studie nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních 60 let.
Primární příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly podle analýzy mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku podle studie nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních 60 let.
Zdroj | HZS ČR
Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.
 

Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl loni 24. července. Rozšířil se na 1060 hektarů a na jeho uhašení, které trvalo 20 dní, se podílelo 6000 hasičů se 400 kusy techniky. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení.

Analýzu požáru provedla skupina expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe), Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby, Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu Akademie věd ČR. Prováděli i simulace postupu požáru za různých okolností pomocí americké technologie FlaMap. Jediným realistickým alternativním scénářem bylo podle vědců právě odstranění kůrovcových souší, vyklizení dřeva a vznik holin s trávou a křovinami. Jenže i na holinách by byl podle výsledků studie požár silný.

"Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo," píše se ve studii. "Pravděpodobně by ale trval kratší dobu," doplnili vědci.

Také zkoumání následků požáru v Českém Švýcarsku ukázalo, že holiny požár nezpomalily. "Z terénní analýzy typu a způsobu hoření je patrné, že holiny byly překvapivě silně zasaženy požárem, a to i přes jejich 'vyčištění', tj. přes absenci stojících a ležících kmenů i potěžebních zbytků v podobě větví a podobně," uvedli experti.

Oheň při letním požáru v parku podle nich dokázal překonat všechny typy lesa, včetně živého borového lesa, skalek nebo i podmáčených míst. Přirozené bariéry v podobě typu terénu a porostu hrály v boji s ohněm jen druhotnou roli. "Na některých místech prochází okraj požářiště odumřelými smrkovými porosty bez zjevného rozdílu mezi silně shořelou a nezasaženou částí lesa. Lze předpokládat, že na těchto místech byla role hasičů v zamezení šíření požáru klíčová," popsali situaci vědci.

Primární příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly podle analýzy mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku podle studie nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních 60 let.

"Rozhodně do budoucna nedokážeme předejít vzniku dalších požárů, ale musíme se ponaučit a mít jasně připravené postupy, které zajistí uhašení požáru v jeho zárodku," sdělil dnes ke studii ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na webu ministerstva. Studie bude podle úřadu podkladem pro rozhodování o preventivních opatřeních v lesích národních parků. Ministerstvo nyní koordinuje správy národních parků při práci na aktualizaci předpisů protipožární prevence v lesích.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Pepa

8.1.2023 07:09
Zřejmé, přesto pro někoho nepochopitelné.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.1.2023 10:49 Reaguje na Pepa
Z čeho na tu "zřejmost" usuzujete?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.1.2023 07:26
Prostě čím méně suchého dřeva, tím je požár intenzivnější, rychleji se šíří a zasáhne větší plochu.
A co na výsledky této vědecké analýzy hasiči?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.1.2023 08:33 Reaguje na Richard Vacek
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2023 08:47 Reaguje na Richard Vacek
Příště ať si to hasí ochranáři a vědci, kteří to tvrdí. Hrabanka
často pouze doutná, ale suché dřevo vydává takový žár, že dokáže
urychlit rozpad skal a jíl spéci na úroveň cihly. Navíc do lesa padajících hořících souší nelze vůbec vstoupit a je možné pouze
z bezpečné vzdálenosti hasit okraje. Omlouvání svého podílu viny
u nich chápu, ale hlavní slovo musí mít hasiči a do budoucna říci,
že takové lesy už hasit nebudou, když je to tak pro přírodu fajn.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.1.2023 11:07 Reaguje na Richard Vacek
Oheň v lesním porostu je přirozený, není potřeba z toho dělat tragédii. Je otázka, jestli byl také přirozené zapálen. Lesy se o sebe umí postarat a dělají to co svět je světem
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2023 15:27 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proč ho tedy lidé hasí?
Odpovědět
Sl

Slovan

8.1.2023 19:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Protože v naší české kotlině velký požár ohrožuje lidské životy i majetek? Jako co je to zase za nelogickou otázku?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2023 08:36 Reaguje na Slovan
Jakpak ohrožoval požár v NP ČŠ lidské životy mimo
obydlené oblasti a okolí cest? On totiž ohrozil
hlavně pískovcové skalní útvary a taky je narušil
místy tak, že urychlil jejich erozi. To je prý
ale podle "odborníků" přírodní proces, protože
požáry jsou odjakživa součástí přírodních jevů!
Naopak nelogické je chválit požár jako přírodní
jev, který urychlí přechod od hospodářského lesa
k lesu "přírodnímu"(nálety?)a pak ho hasit i mimo
obydlené oblasti.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.1.2023 13:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Machačku, NPČŠ je území malé a po celém jeho obvodu jsou vesnice. Celkem z logiky věci je NEKONTROLOVANÝ lesní požár v takové oblasti ohrožuje, proto bylo také několik z nich evakuováno a proto se také hasilo. Já fakt netuším, jak se dá podobný požár udržet pod kontrolou tak, aby se 100% vyhnul vesnicím a zvlášť, když foukalo jak foukalo. Já to vím moc dobře jaké bylo počasí, hranice NP mám 12 km a ten sloup dýmu sem viděl i ze zahrady.

Ono je opravdu “divný”, že nejrychlejší jsou pionýrské, rychle rostoucí a rychle se šířící, dřeviny. Světe div se to tak funguje i jinde a to včetně tropů…
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

9.1.2023 00:48 Reaguje na Břetislav Machaček
protože jim jde o peníze...!!!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2023 08:36 Reaguje na radim buffalo tobias
Komu?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.1.2023 08:41
Není vůbec jasné:
Co je to holina. Porost suché tráva a kapradě? a s nalétlou břízou? no ten ale musel hořet.
Že hoří stejně suchý les zelený a stojatý sežraný není divu.
Že hoří zelený borovicový les (výrazný pyrofyt s velkým hořlavým opadem) není nic neobvyklého.
Nejzajímavější by byl údaj o požáru v listnáčích typu Dub, Buk. A to chybí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.1.2023 09:07
Požiar bol modelovaný v špeciálnom počítačovom programe FlaMap. Samozrejme záleží aké vstupy do programu zadáme. Tento program nevie modelovať vznik holín po vyťažení suchárov. Vie iba vyhodnotiť to čo mu konkrétne zadáme. Snažil som sa nájsť nejaké informácie o tom programe. Napríklad tu: https://www.youtube.com/watch?v=6O60uUBf1LI&t=145s Jednoznačne odborníci hovoria o potrebe vytvorenia "fuel breaks" Ťažko si môžeme predstaviť "palivovú brzdu" v podobe ponechania suchého dreva na lokalite :-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.1.2023 09:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Věřím ale tomu, že ponechání stojatých suchárů není nějak zvláštní urychlovač. Skutečně zajímavý by byl vliv širších listnatých pásů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2023 11:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Je totiž rozdíl ve výhřevnosti holiny s hrabankou a lesem
souší. Do hořícího suchého lesa není radmo vstoupit ani hasičům a žár je tam takový, že se tam nedá vůbec dýchat.
Skály se vyhřejí a po prudkém zchlazení vodou popraskají.
Toto věděli už naši předci, když byla povolena těžba souší
a sběr klestí jako potravy pro požáry. Hromadění takového
materiálu je příčinou nejničivějších požárů v celém světě
a tolerují tam pouze pravidelné požáry hrabanky, jako prevenci před jejím nahromaděním. Ty souše přidaly lesu
k hrabance minimálně takových 500% hořlavé hmoty a lze
si udělat doma na zahradě takový malý pokus. Nasypat na
metr čtvereční pouze hrabanku a na druhý hrabanku a přidat
suchá stojící a ležící polena. Obojí zapálit a sledovat.
Hrabanka krátce zahoří, dohoří a doutná. Polena se rozhoří
na takový oheň, že budete od něho muset kvůli žáru odstoupit a hasit ho násobně větším množstvím vody. A nebo ho taky
nehasit a nechat dohořet, ale to bude z hlíny díky tomu žáru cihla. Být v ohni pískovec, tak žárem popraská a ztratí
ochrannou vrstvu bránící rychlejšímu zvětrávání. To bude
tou největší škodou v NP, když žár z výhřevného paliva
urychlil zvětrávání skal. Obávám se navíc prvých velkých
dešťů, které spláchnou uvolněný písek, půdu a popel do údolí. To bude další pohromou a prací pro hasiče. Les musí být živý a to i ten listnatý a ty pásy uklizené tak, aby byly izolací a nikoliv opět zdrojem výhřevného paliva.
V jiném článku už je popsáno odtěžení souší v NP ČŠ na
některých místech a závěry "vědců" o neškodnosti souší
jsou jen alibistickým vyviněním z chybného předchozího
hospodaření. Nyní už je nikdo nebude poslouchat a odtěží
souše od cest, stezek, obydlí a od některých skalních
útvarů, aby nebyly možným budoucím požárem ohroženy.
Pokus nedopadl dobře, ale zastánci pokusu to popírají,
aby neztratili tvář neomylných "vědců".
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.1.2023 15:05 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.1.2023 10:48
Myslím, že systém je tak složitý, že studie může poskytnout téměř jakékoli výsledky podle přání zadavatele. Každý modelovací program totiž funguje způsobem shit in / shit out. Správné by asi bylo takové studie nezadávat a řídit se rozumem.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.1.2023 14:29
Musím říct, že po přečtení tohoto článku jsem se docela pobavil. A ano, jistě, ta černá kostka je vlastně bílá koule :-) a souše nehoří a největší průser je tráva a semenáčky na pasece, to vydává největší žár a přenáší oheň :-). HA-HA-HA. Už jsem pár požárů viděl.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.1.2023 15:06 Reaguje na Hunter
1***
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.1.2023 15:29 Reaguje na Hunter
Já nevím čemu se smějete. Viděl jste někdy hořet trávu, vřes a břízy?
Odpovědět
Hu

Hunter

8.1.2023 22:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Největší dřina musela byt zadat do toho programu taková data, aby to ideologicky správně vyslo.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.1.2023 15:38
Aha, takže ti, co doporučovali, aby se hory suchého dříví v lese nechaly, vyrobili posudek, že suché dříví v lese nevadí.

Ježišmarjá, co jste čekali? Že podrazí kolegu, udělají ze zaměstnavatelské instituce spolek tupců?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.1.2023 17:35 Reaguje na Viktor Šedivý
Ale celá chyba není v tom jestli nechat či nenechat kůrovcové dřevo . Počátek průseru je ve vysázení jehličnanů místo listnáčů a chyba parku je v tom, že pod chybnou filosofií bezzásahovosti dostatečně razantně nevyměnila jehličnany za listnáče dub, buk. A nadále v ní pokračuje tedy hodlá udržet kolo profitů = nálet bříza, smrk, borovice vejmutovka, borovice lesní... , nový požár a znovu nálet pyrofitů.
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.1.2023 18:59
Čteme jen to co se nám hodí??? O významu a potřebě les uklidit je závěr snad jasný, ale u těch holin je napsáno pravděpodobně!!!!!...
cit.:""Jediným realistickým alternativním scénářem bylo podle vědců právě odstranění kůrovcových souší, vyklizení dřeva a vznik holin s trávou a křovinami. Jenže i na holinách by byl podle výsledků studie požár silný.

"Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo," píše se ve studii. "Pravděpodobně by ale trval kratší dobu," doplnili vědci."" Akorát na holinách by určitě neměl tolik "potravy" a tudíž snad ani tolik síly na zapalóvání svého okolí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2023 08:44 Reaguje na Milan Milan
Přesně tak. Malé množství sice hoří rychle, ale s menší výhřevností než souše a co shoří rychle a s malým žárem, tak už ho není třeba
ani hasit, protože dohoří už před příjezdem hasičů. Kdysi se u nás
vypalovaly stařiny a nikdo z toho nedělal vědu, protože stačilo
hlídat, hasit okraje a počkat, až ta tráva dohoří.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.1.2023 11:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale vycukli jste si hoši jen jednu věc. Daleko důležitější by bylo, aby tam byl málo hořlavý (nejlépe vypásaný)listnatý les, než se hádat jestli vypalovat nebo nevypalovat trávu na stepi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.1.2023 11:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
STEP, PO ČÁSTECH, URČITĚ VYPALOVAT.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2023 12:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nechci vám brát iluze, ale ve skalách, pokud nebudou
totálně zbaveny písku, půdy a hrabanky, tak se nikdy
nedočkáte nehořlavosti. Vždy tam budou růst nějaké stromy a záleží jaké. U náletů to bude náhoda, která může zkopírovat původní porost a o cílené výsadbě se tam neuvažuje. On ani listnatý les nebude nehořlavý
a hlavně ty světlé s nespasenou travou budou hořet
jedna radost. Kdo tam tu trávu bude spásat je věc
druhá, když je kamzík a kozy nepůvodní a zbytek by si ve skalách dolámal nohy. Zažil jsem požár trávy
v listnatém uklizeném lese, kde hořelo pouze to
neuklizené klestí a kmeny stromů byly lehce očazeny.
Semenáče ale shořely spolu s klestím a tráva(sloní
tráva) to přežila na rozdíl od jiných trav mělčeji
kořenících. Pak jsem viděl následky požáru lesa na
Jižní Moravě a ty listnáče dopadly úplně stejně jako
ty jehličnany. Byl to zmar a nikoliv žádná sláva,
že to listnáče spasí. Požárům je potřeba v prvé řadě
předcházet snižováním lehce zápalné a extrémně hořlavé hmoty. V druhé řadě hlídat, hlídat a hlídat,
aby se požár buď nestal a nebo podchytil na počátku.
No a nakonec je nutné udržovat pevné přístupové cesty pro těžké hasičské cisterny a případně tam
mít síť nádrží a jiných vydatných vodních ploch.
Jó a tu step by jste musel vypalovat i v sezóně
a každoročně, protože odumřelá rok stará tráva
už tlí a není tak hořlavá, jako tráva právě teď
uschlá. Navíc tráva a tráva je rozdíl a doba
vypalování nesmí ohrozit hmyz, ptáky a zvířata
v dané době a lokalitě. Já osobně jsem proti
požárům a přikláním se ke spásání, kosení s
úklidem a v lesích k úklidu klestí a souší
alespoň na hromady, které shoří na malé ploše
bez šíření po celém lese. Tak už to dělali
naši předci a úspěšně bez "vědců" a simulace
požárů na PC. Dnes je bohužel příliš mnoho
vědců a příliš mnoho názorů, ale jsou vždy
vědecké a nebo pouze aktivistické?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist