Klimatická změna a povodně v Nepálu vzbuzují obavy i ve stínu Mont Blanc

Po staletí vzhlíželi lidé žijící na úpatí Mont Blanc ke zdánlivě věčnému ledu a sněhu na nejvyšším vrcholu západní Evropy. Právě podle vždy přítomného sněhu dostala hora své jméno - "Bílá hora". Globální oteplování ale tento obrázek znepokojivou rychlostí boří, píše agentura AP. Rekordní vlny veder letošního léta vyšplhaly až do vysokých alpských oblastí, kde permafrost po staletí sloužil jako lepidlo udržující krajinu pohromadě. Z vysokých tajících útesů odpadává kamení, kvůli kterému jsou dříve dostupné trasy dočasně neprůchozí.

"Truchlíme pro naši horu a pro to, jak se mění. Je to jako rána do břicha," říká o situaci Stéphane Bozon, místostarosta francouzského městečka Chamonix-Mont-Blanc, nacházejícího se na úpatí hory na hranici s Itálií.

"Od poloviny července sledujeme zvýšený výskyt sesuvů kamení. Sledujeme, jak ústup ledovce a tání sněhu ztěžuje přístup do některých oblastí, protože se ledovec trhá a skály se bortí, kvůli čemuž je do některých míst těžké se dostat nebo je projít," uvedl.

V návaznosti na tragické povodně z 26. srpna letošního roku v Nepálu a Číně, způsobené pádem kusu ledovce a skalního podloží do himálajských řek, si AP o nejisté situaci Mont Blanc promluvila s vědci i místními.

Při oteplování může mít každý stupeň dalekosáhlé následky. Podle informací francouzské národní meteorologické služby Meteo France dosáhla letos v červenci průměrná teplota na jednom z vrcholů Montblanského masivu Aiguille du Midi, tyčícího se do výšky 3842 metrů, historického maxima 3,3 stupně Celsia. V roce 1994 byl přitom průměr za tento měsíc pouhých 1,6 stupně.

"Ačkoliv dříve ve vysokých nadmořských výškách sněžívalo, teď prší," uvedla Vanda Bonardo, šéfka italské sekce nevládní organizace CIPRA zabývající se ochranou Alp. "Takže taky vidíme dopad na stabilitu terénu," dodala.

Vlny veder poničily permafrost, který po tisíce let jako cement držel alpské skalní stěny pohromadě. Například v Lombardii se podle místní ledovcové správy povrchová plocha zdejších ledovců zmenšila od roku 1991 o 40 procent.

"Neznamená to, že by se všechny skalní stěny měly zřítit během následujících let nebo desetiletí, ale dost z nich je na hraně toho, aby ztratily stabilitu, a dnes jsou stabilní právě jenom díky ledu. Jak se mění led, viděli jsme letos obrovské množství sesuvů kamení a bortících se skal," říká expert na dopady klimatických změn na horské sněhy a ledovce Ludovic Ravanel. Za zborcení skály se považuje, když objem padajícího kamene přesáhne 100 kubických metrů.

Podle Ravanelových odhadů by počet letošních zborcení měl dosáhnout přibližně 400, což je desetkrát víc než před dvaceti lety. Naposledy podle něj byla situace takto špatná v "katastrofickém roce" 2022, kdy došlo k téměř 300 zborcení.

Horský průvodce ze Chamonix Stuart MacDonald při výšlapech lidem ukazuje, kde byl ledovec vloni a kde před deseti lety, což v návštěvnících většinou vyvolá silnou reakci. Sám je v šoku, s jakou rychlostí ledovce ustupují. Kvůli padajícímu kamení byla jeho práce letos těžší a dokonce musel některé plány zrušit. "Slyšíte to dřív, než to vidíte, a pak se otočíte a vidíte obrovskou spoustu kamenů řítících se ze svahu. Dokáže to být docela děsivé," popisuje MacDonald.

"Nejděsivější je, že občas tohle kamení padá na trasy, které jsme touhle roční dobou v předchozích letech běžně využívali. Když se podíváte na trasu, kterou jste třeba loni v červenci nebo v srpnu prošli, a vidíte, že teď by to bylo nemožné, dokáže to být depresivní," dodal.

---

reklama

---