Arboristé: Lípy a javory v městech tolik nevydrží
"Že by se měla měnit druhová skladba, to je jasné," konstatoval Bažant. Problémem podle něj také je, že v centrech měst jsou památkové zóny, a tak by se v nich měly vysazovat druhy, které by vydržely například století. "Ale jak se to klima mění, tak ony tam třeba už ani růst nebudou, nebo budou růst velmi špatně. Opakovat tam jeden druh, kterému se tam nedaří, jsou vyhozené peníze," dodal.
Podle Kolaříka se v budoucnu bude muset na péči o městskou zeleň vynaložit dvakrát více peněz než dosud. "Odhadujeme, že v jednom roce se může jednat o částku přesahující miliardu korun," dodal. Podle něj je prioritou zachování stávajících stromů.
Bažant dodal, že arboristika je v poslední době dynamický obor, také kvůli tomu, že vlastník odpovídá za to, když na někoho strom nebo větev spadne. Například minulý rok, ale i v suchém roce 2015, se podle něj častěji používaly například stolitrové pytle s vodou, které se připnou na stromy a poté je pomalu zavlažují.
Kvůli změně klimatu se také šíří parazité, kteří dříve v Česku nebyli. "Hostitelské dřeviny jsou kvůli suchu slabší, takže se na nich choroby a škůdci snadno množí. Vedro navíc napomáhá jejich rychlému šíření z okolních zemí. Mohou se u nás tak brzy objevit škůdci, se kterými jsme se dosud nesetkávali. Z brouků je to například bourovčík toulavý, jehož larvy nejen poškozují listy dřevin, ale chloupky navíc působí i silné alergické reakce či astmatické záchvaty lidí. Šíří se k nám invazivní druhy krasců a kozlíčků, kteří škodí ve dřevě napadených stromů," uzavřel.
reklama