Arnika nabízí silničářům návod, jak zajistit bezpečnost a přitom nekácet stromy
Je nutná vůle k řešení
„Konflikt mezi požadavkem na ochranu přírody, snahou opravovat silnice a zajištěním bezpečnosti provozu je neřešitelný pouze zdánlivě. Náš materiál ukazuje, že lze zajistit všechny tři cíle. Je k tomu však nutná politická vůle a částečná změna pracovních postupů správců silnic,“ říká úvodem jeden z autorů koncepce Jakub Esterka z Arniky. Podle Arniky je potřeba důsledně uplatňovat bezpečnostní prvky jako jsou bílé nátěry kmenů stromů, umisťování svodidel, reflexních odrazek a dopravního značení s omezením rychlosti v exponovaných úsecích.
K navrhovaným opatřením má však výhrady Pavel Skládaný, vedoucí Oblasti politiky a strategie bezpečnosti silničního provozu na Centru dopravního výzkumu (CDV). „Myslím si, že bílé nátěry stromů jsou nesmysl. Pro vedení řidiče je rozhodující vodorovné značení, tedy vodicí čáry na vozovce a směrové sloupky. Stromy můžeme malovat na bílo, na zeleno nebo na strakato, ale pořád je to v případě nehody vážná pevná překážka, která několikanásobně zvýší pravděpodobnost vážného zranění či úmrtí posádky vozidla,“ říká o problému stromů a dodává: „Není pravda, že by se nehody stávaly jen hazardérům a opilcům, jak se často soudí. Nehoda se může stát komukoliv.“ Ideální by podle něho bylo, kdyby deset metrů od vozovky nebyly žádné pevné překážky (tedy třeba ani reklamy či sloupy) a řidič měl možnost případnou chybu napravit. „Problém alejí je ale potřeba pojmout diferencovaně, opatření přednostně směřovat do úseků, které jsou náchylnější k nehodám. Přitom zdaleka nemusí jít o paušální kácení. Zlepšení bezpečnosti může přispět i trvale dozorované omezení rychlosti (v SRN běžně 70 km/h), zákaz předjíždění či instalace záchytných zařízení tam, kde je k tomu dostatek místa," říká Pavel Skládaný.
Čím jsou prospěšné aleje
Aleje podle Arniky poskytují lepší orientaci řidičům, váží CO2 z dopravy, produkují kyslík, jsou biotopem drobných živočichů, chrání osoby na cestě před slunečním zářením, pohlcují hluk a škodliviny ze silničního provozu a izolují zástavbu od tranzitní dopravy, umožňují pohyb zvířat zemědělsky využívanou krajinou, slouží jako větrolamy a chrání cestu před sněhem, zabraňují půdní erozi, chrání půdu před škodlivinami z dopravy jsou typickým nositelem krajinného rázu u nás a dotváří mikroklima krajiny.Velmi důležitou roli hraje průběžná péče, jak zdůraznil další z autorů koncepce, dendrolog Michal Valečík. Podle Valečíka lze u silničních alejí pozorovat chybné zacházení a špatnou údržbu. Na vině podle něho může být špatné vzdělání nebo chybějící motivace pracovníků. „Ani vzdělaný člověk, který nemá motivaci, neprovede práci kvalitně. A to se zákonitě odráží v dalších letech života stromu.“
Koncepce tu chyběla
Lukáš Matějka zmínil, že je stále mnoho silničních správ, které odmítají spolupracovat. Krajská správa a údržba silnic Vysočiny je ale opačný příklad: vyčlenila prostředky na záchranu, ošetření a výsadbu tisíců stromů a rozhodla se přistoupit i k obnově bezpečnostních nátěrů kmenů ve všech alejích na svém území, vyzdvihuje Arnika. „Vše je o lidech a jejich přístupu,“ říká ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Jan Míka. Na Vysočině ale našli i další přidanou hodnotu péče o aleje podél silnic. Bílé nátěry stromů zde provádějí nezaměstnaní lidé. „Úřad práce zaplatí mzdu, pojištění, organizace Arnika dá auto a stříkačku, my dodáme nátěrovou hmotu a potřebné informace,“ uvedl Míka.
Arnika dále informuje, že o novou koncepci má zájem také Zlínský kraj. „Koncepce je materiál, který tu doposud chyběl,“ říká Jaroslav Hrabec, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje. „Je to něco, v čem se starosta nebo silničář dočte o všem potřebném - od historických souvislostí přes právní aspekty až k dobrým příkladům z praxe, jak na to a co s tím,“ dodává Hrabec. Arnika mohla z finančních důvodů vydat jen několik stovek výtisků koncepce. Všechny obce v republice ji však údajně dostanou v elektronické podobě.
Nejdůležitější je zájem, říká dendrolog Michal Valečík
Ekolist.cz: Jak mohou pomoci k ochraně alejí obyčejní lidé?
Michal Valečík: Rozhodně mohou pomoci zájmem. To je to nejdůležitější. Když se vzbudí zájem, věci se rozeběhnou samy.
Podle vás je pro další správný růst stromu důležitý výchovný řez? Co to je a jak to vypadá?
Výchovným řezem podpoříme hlavní osu kmene stromu a ostatní větve jsou v určitém rozestupu. Tím zamezíme nevhodnému větvení. Prostě se nestane, že se kmen rozdvojí. Když provádíme výchovný řez, jsou to minimální náklady. Po absenci výchovného řezu se musí stromy kácet a to je škoda ekologická i finanční.
Stromy u silnic mohou být nebezpečné. Není tedy řešení vykácet vždy celou alej a stejný počet stromů vysázet jinde, kde stromy nikomu vadit nebudou? Například v lese...
To určitě ne. Hledisek z ekologického pohledu je spousta, aleje plní mraky funkcí. Lesní pozemky biomasu splňují, ale aleje jsou důležité v jiných ohledech. Nemůžeme přece měnit ráz krajiny, protože nám vadí strom u cesty. Strom k silnici prostě jednoznačně patří. Vidím jako dobré, když se má koncepčně řešit stará rozpadlá alej, kdy se staré stromy ošetří až na torzo a mezi ně sázíme nové stromy, které alej „vymění“ a funkce zůstane zachována.
Myslíte si, že se může něco změnit? Začne zase stoupat počet stromů i alejí v ČR?
Určitě je cítit, že se něco děje. Trochu bych to zobecnil na zeleň mimo les, v obcích. Zde je tlak odbornosti cítit a správci zeleně chtějí odbornější přístup. Je vidět velká změna – ta ochota se tím zabývat. Určitě je to jednoznačné řešení i v otázce měst se špatnému ovzduší.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Aleje u silnic: Musíme je kvůli bezpečnosti kácet?
Trvá období téměř volného kácení stromů. Chybí novela vyhláškyOnline diskuse
Bílení kmenů alejí tu již bylo, - 10. 11. 2010 - pjstejně jako na každém kmenu odrazky. Je to sice dobré, že za snižené viditelnosti je okraj silnice lépe vidět, ale to je vše. Pokud si Arnika myslí, že bílé kmeny zpomalí rychlost řidičů, že zabrání smyku apod. jsou na omylu. nejsou schopni si představit mentalitu našich řidičů a jen přispívají k negativnímu postoji značné části veřejnosti k této organizaci. Možná to funguje dva první dny než si řidiči zvyknou na bílou barvu okolo cesty.Jediná učinná ochrana dřevin okolo silnic (v bezprostřední blízkosti) jsou svodidla - stejně jako u mostků, pilířů mostů, mýtních bran apod., ve výjimečných případech snižení rychlosti. Druhá možnost je také se uvědomit proč a za jakým cílem byly stromy okolo cest sázeny. Tenkrát vůbec o nějakou "ekologii" v dnešním pojetí nešlo. Mnoho stromů bylo také vysazeno z hospodářských důvodů - předpokládalo se, že se dřevo využije pro průmysl. Tedy se předpokládalo, že stromy se budou kácet v době zralosti dřeva, nebudou dožívat do rozpadu. Z toho vyplývá další řešení - rychlejší výměna stromů v alejích a nedržet polorozpadlé aleje za každou cenu. Ale včas zasadit nové a potom ty starší odkácet. Třeba 60 let starý topol by u silnic neměl co dělat, stejně tak okolo 120 let lípa. V neposlední řadě je třeba se víc zaměřit na výsadbu stromů do tzv.. biokoridorů, kde je můžeme zpravidla nechat dožít i do přirozeného rozpadu. Pravda je, že je silně zanedbaná péče o stromořadí. Smysl ale má se začít řádně starat o nové či mladé výsadby. na starých stromech, kde jsoušpatně založené koruny, se již mnoho zachránit nedá. A opět je třeba vážit, zda jako společnost jsme ochotni navýšit cestářům finance na údržbu dřevin, když jezdíme po děravých silnicích. A ve financích bude ten největší problém - když silničáři budou mít prašule, budou bezdírové všechny silnice, uklizeny okolí silnic od odpadků, zajištěné všechny dopravní znnačky, určitě rádi ošetří i stromy. |
